Pro lidi s cize znějícími jmény je v Německu výrazně těžší sehnat nájemní byt než pro ty, kteří mají typicky německá jména. Vyplývá to alespoň ze studie magazínu Spiegel a rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk.
Novináři obou médií odpověděli s pomocí počítačového programu na 6570 inzerátů nabízejících byty k pronájmu v deseti německých městech. Celkem poslali kolem 20 tisíc žádostí o jejich prohlídku, pod které se podepisovali německy, turecky, arabsky, polsky a italsky znějícími jmény.
Obdrželi zhruba 8000 odpovědí, jejichž vyhodnocení ukázalo, že zejména lidé s arabsky a turecky znějícími jmény to mají při hledání bytů výrazně těžší. Ve zhruba každém čtvrtém případě byl „Arab“ (27 procent) nebo „Turek“ (24 procent) odmítnut. U „Poláků“ (12 procent) a „Italů“ (osm procent) byl rozdíl menší.
Osoby žádající o prohlídku se přitom lišily jen jménem. Vše ostatní bylo stejné – na inzerát reagoval sedmadvacetiletý svobodný člověk pracující v oblasti marketingu, který komunikuje bezchybnou němčinou.
Analýza odpovědí ukázala také to, že diskriminace dopadá hůře na muže, než ženy. Nejhůře na tom byli muži s turecky znějícími jmény (diskriminováni ve 33 procentech případů), následováni muži s arabsky znějícími jmény (v 31 procentech). Jejich fiktivní ženské protějšky dopadly o poznání lépe – Arabky (23 procent) a Turkyně (16 procent).
Ukázalo se také, že častěji diskriminují lidé, kteří nabízejí k pronájmu svůj vlastní byt, než makléři nebo realitní společnosti. Z hlediska měst dopadl nejhůře Mnichov, kde měli lidé s cize znějícími jmény o 46 procent nižší šanci domluvit si prohlídku, následován Frankfurtem nad Mohanem (31 procent).
