Maďarský parlament schválil sporný zákon o zahraničních školách. V Budapešti se protestuje

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Mathé: CEU už naznačila, že skončí
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament schválil kontroverzní novelu zákona omezující působení zahraničních vzdělávacích institucí v zemi. Podle kritiků je norma namířena proti Středoevropské univerzitě (CEU), kterou v roce 1991 založil americký miliardář maďarského původu George Soros, kritik nynější maďarské vlády Viktora Orbána. Proti novele už v neděli demonstrovaly tisíce lidí v hlavním městě Budapešti. V úterý večer vytvořily tisíce demonstrantů na obranu CEU kolem školy lidský řetěz.

Pro novelu zvedlo ruku 123 poslanců, proti jich bylo 38 a stejný počet zákonodárců se hlasování zdržel. Hlasování krátce přerušil nezávislý poslanec spuštěním sirény na protest proti zákonu, uvedl Reuters.

K protestu u budovy CEU vyzývala facebooková skupina Svobodu pro vzdělávání, napsala agentura DPA. Řečníci na akci podle agentury APA požádali prezidenta Jánose Ádera, aby změny zákona vetoval. Proti novele už v neděli demonstrovaly tisíce maďarských a zahraničních studentů, profesorů a dalších lidí. Zákon by podle nich mohl univerzitu donutit k odchodu z Maďarska.

Rektor CEU Michael Ignatieff řekl, že škola se obrátí na Ádera s prosbou, aby novou legislativu přehodnotil. Podle CEU je v rozporu s maďarskou ústavou, uvedla agentura AP.

Nahrávám video
Maďarský parlament schválil zákon, který omezuje působení zahraničních univerzit v Maďarsku
Zdroj: ČT24

Maďarské ministerstvo zahraničí si na středu předvolalo zástupce velvyslanectví USA a Německa. Novelu totiž kritizovalo americké ministerstvo zahraničí i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle resortu ale změny směřují pouze k tomu, aby všechny univerzity dodržovaly platná pravidla.

Orbán tvrdí, že se chce dohodnout

Novela schválená ve zrychleném řízení obsahuje některé nové požadavky, například povinnost mít univerzitní areál i v zemi svého původu.

Zákon dále nově stanoví, že zahraniční univerzity mohou v Maďarsku udělovat tituly pouze v případě, že vlády Maďarska a příslušné země – v případě CEU tedy Spojené státy – podepíšou během půl roku od nabytí platnosti zákona odpovídající dohodu. Orbán v pondělí ujistil, že je ochoten s USA jednat o budoucnosti CEU, která má čas do února příštího roku, aby se nové úpravě přizpůsobila.

Pro CEU je tento zákon likvidační.
Lukáš Mathé
zpravodaj ČT

CEU podpořili i laureáti Nobelovy ceny

Maďarský premiér je otevřeným kritikem liberálních občanských organizací, které založil Soros. Opakovaně také Sorose obviňuje, že chce prostřednictvím finanční podpory některých organizací tajně ovlivňovat maďarskou politiku.

Minulý pátek Orbán prohlásil, že CEU, na které nyní studuje kolem 1400 studentů, porušovala předpisy při udělování diplomů. Univerzita to odmítá.

Podporu CEU vyjádřili maďarští vědci a výukové organizace, a také více než 500 předních mezinárodních akademických pracovníků, včetně 17 laureátů Nobelovy ceny. Výhrady k nové legislativě vyjádřilo také americké ministerstvo zahraničí.

Čeští akademici označují zákon za diskriminační

Proti novele, „která má znemožnit působení zahraničních akademiků a vědců v Maďarsku a která bude mít za následek faktický zánik nejlepší maďarské univerzity, Středoevropské univerzity v Budapešti“, se v otevřeném dopise adresovaném Orbánovi vyslovili zástupci českých vzdělávacích a kulturních institucí.

„Takto diskriminační zneužívání práva je charakteristikou nedemokratických, autoritářských režimů, o kterých jsme předpokládali, že se po zkušenostech z minulého století do Evropy již nevrátí,“ stojí v dopise, pod nímž jsou podepsáni například děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mirjam Friedová, děkan FAMU Zdeněk Holý nebo ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Středoevropská univerzita v Budapešti
Zdroj: CEU

Vídeň nabízí CEU azyl

Vídeňská místostarostka Maria Vassilakouová CEU nabídla, aby se usídlila v rakouské metropoli. „Pokud by si univerzita měla hledat jiné sídlo, ráda bych Sorosovu univerzitu pozvala do Vídně,“ řekla politička ze strany Zelených v rozhovoru, který v úterý zveřejnil rakouský deník Kurier. Její spolupracovníci už prý jsou s CEU v kontaktu.

Středoevropská univerzita byla založena v roce 1991 a původně sídlila v Praze i v Budapešti. Z české metropole však odešla kvůli sporům s tehdejší vládou Václava Klause a přesunula se právě do Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 42 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 6 hhodinami
Načítání...