Maďarsko schválilo zákon, který omezuje svobodu pohybu migrantů

Nahrávám video
Ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci ve Studiu ČT24
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament velkou většinou hlasů schválil zákon, který umožňuje systematicky omezovat svobodu pohybu migrantů. Jakmile vstoupí do země, budou v pohraničí zadržováni v uprchlických táborech až do definitivního vyřízení jejich žádostí o azyl.

Tento postup Maďarsko již dříve v zásadě uplatňovalo, ale muselo jej zrušit v roce 2013 na nátlak Evropské unie, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.

Premiér Viktor Orbán v lednu návrat k zadržování migrantů avizoval s tím, že tento krok odporuje unijním pravidlům, ale přesto půjde do přímého střetu s EU, připomněla agentura AFP.

Mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zákon odsoudila. „Tento zákon porušuje závazky Maďarska vůči mezinárodním a evropským normám a bude mít strašný fyzický a psychický dopad na ženy, děti a muže, kteří už hodně vytrpěli,“ zdůraznila Cécile Pouillyová.

Pro nový zákon hlasovalo 138 poslanců, proti bylo šest zákonodárců a 22 se zdrželo. Zákon počítá s tím, že uprchlíci se budou muset zdržovat v „tranzitních zónách“ u hranic se Srbskem a Chorvatskem.

V současnosti žadatelé o azyl pobývají během vyřizování svých žádostí v zařízeních s volným režimem. Migranty zadržené ve vzdálenosti osmi kilometrů od jižní hranice Maďaři dosud posílali rovnou zpět do Srbska či Chorvatska.

Šéf úřadu Orbánovy vlády János Lázár minulý měsíc uvedl, že migranti by museli během vyřizování své žádosti o azyl pobývat v pohraničních uprchlických táborech vystavěných z obytných kontejnerů. Opatření by ale mělo být aktivováno pouze v případě, že vláda v souvislosti s mimořádným přívalem migrantů vyhlásí výjimečný stav, doplnil šéf úřadu vlády.

V současnosti žadatelé o azyl pobývají během vyřizování svých žádosti v zařízeních s volným režimem.

Plot na srbsko-maďarské hranici
Zdroj: Reuters

Loni požádalo o azyl v Maďarsku 29 432 migrantů, ale drtivá většina pokračovala v cestě na Západ. Pouze 452 uprchlíků azyl dostalo. Do Maďarska, které se rozhodlo postavit proti migrantům druhý plot z ostnatého drátu – první na své jižní hranici se Srbskem vybudovalo v roce 2015 –, od 1. ledna dorazilo 345 migrantů. Minulý měsíc bylo žadatelů o azyl celkem 586.

Nový zákon zajistí, že „nikdo nebude moci vstoupit do Maďarska a Evropské unie bez povolení“, uvedl ministr vnitra Sándor Pintér. Ochránci lidských práv namítají, že nová, přísnější pravidla zbaví uprchlíky mezinárodní ochrany.

Nová pravidla se mají uplatňovat až na nově příchozí uprchlíky. Zadržování migrantů nejen v Maďarsku, ale i v České republice v minulosti kritizoval například vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...