Maďarsko schválilo zákon, který omezuje svobodu pohybu migrantů

Nahrávám video
Ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci ve Studiu ČT24
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament velkou většinou hlasů schválil zákon, který umožňuje systematicky omezovat svobodu pohybu migrantů. Jakmile vstoupí do země, budou v pohraničí zadržováni v uprchlických táborech až do definitivního vyřízení jejich žádostí o azyl.

Tento postup Maďarsko již dříve v zásadě uplatňovalo, ale muselo jej zrušit v roce 2013 na nátlak Evropské unie, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.

Premiér Viktor Orbán v lednu návrat k zadržování migrantů avizoval s tím, že tento krok odporuje unijním pravidlům, ale přesto půjde do přímého střetu s EU, připomněla agentura AFP.

Mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zákon odsoudila. „Tento zákon porušuje závazky Maďarska vůči mezinárodním a evropským normám a bude mít strašný fyzický a psychický dopad na ženy, děti a muže, kteří už hodně vytrpěli,“ zdůraznila Cécile Pouillyová.

Pro nový zákon hlasovalo 138 poslanců, proti bylo šest zákonodárců a 22 se zdrželo. Zákon počítá s tím, že uprchlíci se budou muset zdržovat v „tranzitních zónách“ u hranic se Srbskem a Chorvatskem.

V současnosti žadatelé o azyl pobývají během vyřizování svých žádostí v zařízeních s volným režimem. Migranty zadržené ve vzdálenosti osmi kilometrů od jižní hranice Maďaři dosud posílali rovnou zpět do Srbska či Chorvatska.

Šéf úřadu Orbánovy vlády János Lázár minulý měsíc uvedl, že migranti by museli během vyřizování své žádosti o azyl pobývat v pohraničních uprchlických táborech vystavěných z obytných kontejnerů. Opatření by ale mělo být aktivováno pouze v případě, že vláda v souvislosti s mimořádným přívalem migrantů vyhlásí výjimečný stav, doplnil šéf úřadu vlády.

V současnosti žadatelé o azyl pobývají během vyřizování svých žádosti v zařízeních s volným režimem.

Plot na srbsko-maďarské hranici
Zdroj: Reuters

Loni požádalo o azyl v Maďarsku 29 432 migrantů, ale drtivá většina pokračovala v cestě na Západ. Pouze 452 uprchlíků azyl dostalo. Do Maďarska, které se rozhodlo postavit proti migrantům druhý plot z ostnatého drátu – první na své jižní hranici se Srbskem vybudovalo v roce 2015 –, od 1. ledna dorazilo 345 migrantů. Minulý měsíc bylo žadatelů o azyl celkem 586.

Nový zákon zajistí, že „nikdo nebude moci vstoupit do Maďarska a Evropské unie bez povolení“, uvedl ministr vnitra Sándor Pintér. Ochránci lidských práv namítají, že nová, přísnější pravidla zbaví uprchlíky mezinárodní ochrany.

Nová pravidla se mají uplatňovat až na nově příchozí uprchlíky. Zadržování migrantů nejen v Maďarsku, ale i v České republice v minulosti kritizoval například vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 35 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami
Načítání...