Tisíce migrantů se vydaly do Rakouska z budapešťského nádraží, kde marně čekaly na povolení odjet bez potřebných dokladů. Také z nádraží v Bicske míří stovky utečenců k rakouské hranici. Budapešť jim na další cestu k rakouské hranici chce ještě během noci poskytnout 100 autobusů. Maďarský parlament mezitím posvětil v souvislosti s migrační krizí přísné zákony, které dávají větší pravomoci policii. Za nezákonné překročení hranice nově hrozí vězení.
Maďarsko poskytne uprchlíkům 100 autobusů, odvezou je k hranicím s Rakouskem
Tisíce běženců mají v následujících dnech jasný cíl - dostat se z Budapešti do Rakouska. „Uprchlíci vyrážejí do Rakouska pěšky, což je vzdálenost asi 250 kilometrů, kterou podle všeho rodiny s malými dětmi nemají šanci zvládnout,“ poznamenal zpravodaj ČT David Miřejovský. Maďarské dráhy se po vlně kritiky rozhodly vracet peníze za jízdenky na západ, které běženci neuplatní.
Situace tady na nádraží Keleti je večer už o poznání klidnější, než byla ještě před několika hodinami – i kvůli množství přítomných policistů. Tolik strážníků jsem tu ještě za celých pět dní neviděl."
GALERIE
Uprchlický pochod
K rakouské hranici nyní putují tisíce lidí po dálnici, podle Miřejovského je fronta dlouhá přes kilometr. „Objevily se zprávy, že jde až o 4 000 lidí. Policejní přítomnost kolem průvodu je velmi malá,“ podotkl zpravodaj. „Bavili jsme se s policisty, kteří doprovázeli ten obrovský dav. Přiznávali nám, že vůbec neví, co mají dělat,“ dodal.
- „Situace je opravdu zoufalá, desítky lidí jdou potmě po dálnici, další stovky spí u krajnice, mezi nimi celé rodiny s dětmi,“ informuje z místa redaktorka ČT Barbora Lukšová.
Uprchlíci na noční maďarské dálnici
Budapešť vyzvala rakouskou vládu, aby sdělila svůj postoj k pochodujícímu davu. Šéf úřadu maďarské vlády János Lázár na večerní tiskové konferenci ohlásil, že pochodující běženci dostanou ještě během noci na další cestu k rakouské hranici 100 autobusů. Zdůvodnil to tím, že bezpečnost železniční a silniční dopravy v zemi je nyní ohrožena. Běženci budou transportováni i z nádraží Keleti v Budapešti.
„Nabídneme všem migrantům, že je odvezeme na hranice. To neznamená automaticky možnost překročení hranice do Rakouska, protože neznáme postoj rakouské vlády, za jakých okolností jsou připraveni běžence přijmout," řekl Lázár.
Ničení plotu jako trestný čin
Podle premiéra Viktora Orbána je chování migrantů nepřípustné, musí začít respektovat místní zákony. Nově přijaté právní předpisy činí trestným činem překonávání nebo ničení plotu na hranicích se Srbskem. Nezákonný přechod hranice může být potrestán až třemi roky vězení. Nové právní předpisy také umožňují podat žádost o azyl hned na hraničním přechodu a urychlit proces jejich vyřízení.
- V omezení dopravy kvůli uprchlíkům pokračují maďarské železnice, které pozastavily vypravování mezinárodních vlaků. Soupravy tak nadále končí na hranicích, kde musí cestující přesedat.
Z tábora v Bicske utekly desítky běženců, média hlásí jednoho mrtvého
Běženci ve čtvrtek dopoledne nastoupili v Budapešti do vlaku v mylné naději, že je odveze k rakouským hranicím. Policie ale v Bicske soupravu zastavila a nechala všechny vystoupit. Migranty vyzvala, aby nastoupili do přistavených autobusů, ostatní pasažéři mohli jiným vlakem pokračovat v cestě.
Kromě šestnácti výjimek ale všichni běženci odmítli odjet do přijímacího střediska, přetlačili řady policistů a vrátili se do odstaveného vlaku. Došlo při tom k drobným potyčkám. Noc pak uprchlíci strávili ve vlaku. Během pátku se zhruba 300 migrantů rozhodlo taktéž vydat po svých směrem do Vídně - policie jim v odchodu nedokázala zabránit.
V Bicske navíc podle maďarských médií v pátek jeden běženec zemřel. Záchranáři úmrtí potvrdili, neuvedli ale, zda to byl skutečně uprchlík. Tělo bylo nalezeno u kolejí, kde se záchranáři asi 50 minut snažili muže oživit. Podle bulvárního portálu Blikk.hu pocházel mrtvý z Pákistánu a bylo mu zhruba 50 let. Server také uvedl, že příčinou smrti byla plicní embolie. Agentura Reuters s odvoláním na maďarskou státní televizi informovala, že muž zemřel po pádu do kolejiště, když prchal před policií. Zbývající uprchlíci dobrovolně odstavený vlak opustili. Policie uvedla, že je přepraví do tábora.
Dokončil jsem tento rok univerzitu. Přemýšlel jsem o budoucnosti a byl jsem zklamaný, protože tam žádná pro mě není. Buď zemřít, nebo žít bez budoucnosti. Tak jsem se vydal touto cestou, abych prošel tou nejtěžší zkouškou. Nazýváme to cesta smrti, kterou buď přežijete, nebo zemřete.
GALERIE
Uprchlíci v Maďarsku
„Vzali mi jízdenku. Jak se mám bez ní dostat do Berlína? Navíc mě chtějí odvézt do tábora, to já ale nechci. Maďaři nás jen šikanují. Já chci jen v klidu odjet do Německa, kde je dobře, ne jako tady, v Maďarsku,“ rozohnil se jeden ze syrských běženců.
Uprchlíci odmítají vodu a jídlo
Podobná situace jako v Bicske zavládla na nádraží v obci Nagyszentjános u města Győru na západě země, uvedla ve čtvrtek večer agentura MTI. Kolem 140 běženců tam bylo odpoledne přinuceno vystoupit z vlaku vypraveného z Keleti a policie se je snažila přesvědčit k odjezdu do blízkého záchytného tábora k registraci.
„Chceme jet do Vídně,“ provolávalo podle MTI zhruba třicet protestujících lidí, kteří tvrdili, že mají všechny nezbytné dokumenty a nechápou, proč je chce policie kontrolovat. Migranti odmítali přijmout jídlo a vodu, které jim policisté nabízeli. Podle ranní zprávy ale stovka lidí do přistavených autobusů nakonec nastoupila a odjela. Až v noci se podvolilo i zbylých 39 většinou syrských mužů.
GALERIE
Uprchlíci v Maďarsku
Uprchlíci, kteří míří do Evropy, většinou pocházejí z válkou sužované Sýrie. V uplynulých letech ze země odešly 4 miliony lidí, hlavně do Libanonu a Turecka, kde žijí v uprchlických táborech.
Syřané si oblíbili severskou cestu
Běženci z Blízkého východu stále častěji překračují polární hranici mezi Ruskem a Norskem – jen v srpnu jich bylo 130, uvedl mluvčí ruských pohraničníků z Karelské a Murmanské oblasti. Dokumenty potřebné ke vstupu do Ruska mají v pořádku, povolení k pobytu v Norsku ale nikdo z nich nemá – za hranicemi proto okamžitě žádají o politický azyl.
Syřané prý tvrdí, že severská cesta přes Rusko je ve srovnání s Balkánem nebo riskantní plavbou přes Středozemní moře nejlevnější. Trvá prý tři dny a nestojí víc než 2 500 dolarů (asi 60 tisíc korun). Norsko sice není členem Evropské unie, ale součástí schengenského prostoru je už od roku 1996. O přechod přes rusko-finskou hranici prý uprchlíci zájem nemají.