Maďaři se v referendu vyjádří k poplatkům u lékaře a školnému

Budapešť - O uspořádání referenda k poplatkům u lékaře a ke školnému rozhodl dnes maďarský prezident László Sólyom. Všelidové hlasování prosadila opoziční strana Fidesz, která chce už zavedené poplatky u lékařů zrušit. Referendum se bude konat 9. března.

Za loňský rok lékaři a nemocnice v Maďarsku vybrali na poplatcích od pacientů v přepočtu přes dvě miliardy korun. Maďaři platí za návštěvu u lékaře už rok a před Vánoci parlament schválil i reformu pojištění. Opozice věří, že v referendu budou poplatky i vysokoškolské školné zrušeny, jediným problémem by ale mohla být účast v referendu, která je v Maďarsku tradičně nízká. Je totiž platné jen za účasti nejméně 50 procent voličů, nebo když se shodně vyjádří k položené otázce přes 25 procent registrovaných voličů.
Pravicová strana Fidesz referendum zároveň označuje za hlasování voličů o důvěře vládě, protože po zavedení úsporných opatření preference vládnoucích socialistů premiéra Ference Gyurcsányho značně klesly. Ti mají v současnosti asi 13 až 16 procent preferencí, zatímco podpora Fideszu se pohybuje mezi 34 a 40 procenty. Průzkumy také naznačují, že voliči se k oběma otázkám vyjádří negativně.
I pokud by odmítavý výsledek referenda byl platný, ještě by to nutně neznamenalo, že levicová vláda padne. „V případě porážky však Fidesz bude mluvit o celkovém neúspěchu vlády a jejího programu,“ napsal k tomu magazín Political Capital. Podle něho to znamená další politickou destabilizaci v zemi.
Maďarští socialisté v dubnu 2006 obhájili ve volbách své vládnutí jako první strana od konce komunismu. Gyurcsány se proto rozhodl pro výrazné úspory, aby snížil značný rozpočtový deficit země. Vysoký rozpočtový deficit je zásadní překážkou brzkého vstupu Maďarska do eurozóny, který si přitom valná většina Maďarů přeje. Gyurcsány proto za program své druhé vlády prohlásil snížení deficitu pod tři procenta tak, aby země mohla v roce 2010 přijmout euro. Na letošní rok vláda v přijatém rozpočtu předpokládá snížení deficitu veřejných financí na čtyři procenta hrubého domácího produktu z loňských asi 6,2 procenta HDP. Politologové upozorňují, že ani pravicová vláda strany Fidesz by nemohla dělat výrazně méně úspornou politiku, pokud by chtěla dosáhnout kýženého eura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 29 mminutami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 4 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 9 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 12 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...