Maďaři protestují proti „otrockému zákonu“. Policie použila proti demonstrantům slzný plyn

Nahrávám video
Maďarům se nelíbí zákon o přesčasech, opozice obstruovala, lidé demonstrovali
Zdroj: ČT24

Maďarská policie večer v centru Budapešti zasáhla slzným plynem proti demonstrantům, kteří druhým dnem protestovali proti novele zákoníku práce lidově nazývané „otrocký zákon“. Změny rozšiřující limit přesčasových hodin schválil ve středu parlament. Podle médií několik tisíc účastníků protestu zablokovalo dva mosty a znovu se shromáždilo na Kossuthově náměstí před parlamentem. Už při středečních protestech bylo zadrženo 34 osob. Šéf kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás považuje protesty za „nezákonné“.

Vláda se rozhodla posílit bezpečnostní opatření v Budapešti a dalších městech, aby „se nenarušovaly vánoční přípravy na veřejných místech“, oznámil Gulyás. Středeční demonstrace nebyly dopředu ohlášené, vznikly živelně poté, co poslanci schválili novelu.

Ve čtvrtek se podle deníku Népszava vydalo do centra metropole pět až šest tisíc Maďarů. Davy podle listu při svém pochodu zcela zablokovaly Markétin a Řetězový most. Webová televize ATV Online vysílala přímý přenos ze zaplněného Kossuthova náměstí. Na záběrech bylo vidět, že budovu zákonodárného sboru od zástupu, z něhož zněl pískot a provolávání protestních hesel, izoloval silný policejní kordon. Televize odhadla, že tam demonstrovalo přes čtyři tisíce lidí.

Později policie na náměstí proti demonstrantům použila slzný plyn a podle některých médií i obušky. K zásahu přistoupila poté, co někteří demonstranti neposlechli výzvu organizátorů ke klidnému protestu a začali na policisty házet vajíčka, dýmovnice i jiné předměty.

Policie v plynových maskách zasahuje proti demonstrantům v centru Budapešti
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Až 400 hodin přesčasů ročně

Novela zákoníku práce umožňuje, aby zaměstnanci ročně odpracovali až 400 přesčasových hodin místo dosavadního limitu 250 hodin. Přesčasy mohou být nově nahrazovány či propláceny v časovém období až tří let.

Vláda argumentuje, že reforma bude přínosem jak pro pracovníky, tak i pro firmy, které bojují s nedostatkem pracovních sil. „Musíme odstranit byrokratické předpisy, aby ti, kteří chtějí pracovat a vydělávat víc, tak mohli učinit,“ prohlásil premiér Viktor Orbán.

Opozice tvrdí, že novela podkopává základní práva pracovníků. „V parlamentu reprezentujeme pracující třídu. Lidé budou muset pracovat každou sobotu,“ upozornil ředitel komunikace maďarských socialistů Balazs Lang.

Orbánův Fidesz smetl tisíce pozměňovacích návrhů ze stolu

Proti změnám se postavily odbory a ve vzácné shodě i celá parlamentní opozice, která hodlala její schvalování minimálně zpomalit pomocí bezmála tří tisíc pozměňovacích návrhů. Vládní strana Fidesz je ovšem v pondělí všechny bezprecedentně smetla ze stolu v rámci jediného hlasování.

Opoziční poslanci se proti tomuto postupu bouřili. Předseda parlamentu nemohl kvůli chaosu schůzi řídit ze svého křesla, ale z parlamentních lavic. Hlasování provázely i další procedurální nesrovnalosti. „Hlasování a zasedání sněmovny bylo naprosto neústavní a proti parlamentním pravidlům,“ prohlásil lídr krajně pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi.

Před budovou parlamentu se proti „otrockému zákonu“ konala demonstrace. „Zrádci, zrádci“ a „Orbáne běž k čertu“ skandoval podle agentury Reuters zástup kolem dvou tisíc rozzlobených nespokojenců. V proniknutí do objektu jim zabránilo několik stovek policistů.

Protest proti novele zákoníku práce v Maďarsku
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Ke střetům ale došlo, až když se dav přesunul k vedlejšímu vchodu. Někteří z protestujících pak začali házet různé předměty, na což strážci pořádku odpověděli pepřovým sprejem.

Aktuální průzkum agentury Republikon Intézet mezi tisícovkou respondentů ukázal, že se ke změnám staví negativně 83 procent Maďarů.

Ministr spravedlnosti dostal do rukou větší moc

Maďarská sněmovna odhlasovala ve středu také další kontroverzní zákon – dává ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat předsedy správních soudů a dohlížet na jejich rozpočet. To podle kritiků narušuje dělbu moci a podkopává principy právního státu. Změnu budou ještě posuzovat orgány Rady Evropy, maďarská vláda je podle agentury Reuters ochotna se jejími doporučeními řídit.

Orbán proslul v průběhu let nacionalistickými postoji a odporem vůči migrantům. Evropská unie kritizuje jeho vládu kvůli útokům na média, menšiny a právní stát, upozorňuje BBC. Evropský parlament nedávno vyjádřil znepokojení nad nátlakem na soudy a rozšířenou korupcí v zemi.

Problémy mají aktivisté či obhájci, kteří pomáhají žadatelům o azyl a jimž nově hrozí tvrdé tresty. Vláda vyvíjí tlak také na Sorosovu Středoevropskou univerzitu, která ze země odchází do Vídně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 6 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 8 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...