Praha - Ve Spojených státech pokračují protesty proti nespravedlnosti ekonomického systému. Profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš se domnívá, že se nejedná o protest proti sociální nerovnosti, jak bývá často v médiích uváděno. Lidé směřují svou nespokojenost zejména proti nelegálním praktikám finančníků a tomu, jak riskují s penězi daňových poplatníků. Mnoho Američanů se proto rozhodlo vložit své peníze do menších, zato osobnějších bankovních institucí. Podle Lukeše v současné době hrozí, že radikalizace protestů by zapříčinila ztrátu podpory veřejnosti, která dosud souhlasila s protesty v jejich nenásilné podobě.
Jen v kalifornském Oaklandu vyšlo do ulic na pět tisíc lidí. Demonstranti se shromáždili v tamním přístavu, který pak musel být uzavřen pro námořní činnost. Policie měla v plánu proti protestujícím připravit i slzný plyn. Podle profesora Igora Lukeše tak dochází k radikalizaci hnutí, které se aktivizuje již několik měsíců. „Protestující se pokusili zabránit fungování místního a velmi důležitého přístavu,“ podotkl. Zároveň se domnívá, že v okamžiku, kdy tyto demonstrace přerostou v nějakou formu násilí, ztratí protestující podporu veřejnosti. „Veřejnost protesty podporovala z největší části právě proto, že byly nenásilné,“ míní Lukeš.
Igor Lukeš:
„Sociální nerovnost je přirozený fenomén. Někdo je chytrý, někdo je hloupý, někdo tvrdě pracuje, někdo je líný. A tyto různé lidské charakteristiky mají různé důsledky v našich ekonomických aktivitách.“
Profesor má zároveň pochybnosti o tom, že současné protesty směřují proti „sociální nerovnosti“, která ve společnosti existuje odjakživa. „Toto je protest proti nelegálním praktikám finančníků, kteří vydělali obrovské majetky podvody, za něž potom musel daňový poplatník zaplatit,“ dodal Lukeš. Na rozdíl například od protestů proti válce ve Vietnamu, které společnost polarizovaly, současné nepokoje společnost spíše spojují.
Podobné protesty se ale netýkají pouze Spojených států amerických. Už se rozšířily do velké části západního světa. Ten nicméně podle Lukeše zdaleka není v takovém úpadku, o kterém se v posledních měsících mnohde mluví. „Hledáme nové způsoby na řešení nových problémů,“ míní profesor. „Jedná se o problémy, která nám ekonomická situace ještě nepředložila,“ dodal.
Igor Lukeš:
„Mně se velice líbí, že francouzský prezident a německá kancléřka sedí vedle sebe, zejména když k nim poté přijede prezident Spojených států, a v této pospolitosti si říkají: 'Tak jsme všichni na jedné lodi, co s tím uděláme?' Představme si, že by se Francouzi a Němci takto postavili k problémům na konci 19. století. Nebo v roce 1914 či 1938. Nebylo by to nádherné, kdyby Evropa tehdy takto dokázala řešit svoje problémy?“
Igor Lukeš, profesor mezinárodních vztahů a historie na univerzitě v Bostonu se specializuje na politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Vystudoval filozofii a historii na Univerzitě Karlově v Praze. Je také členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů a přispívá do českých novin a časopisů.
