Brusel - Evropská unie se dnes rozhodla uvalit sankce na dlouholetého běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka a dalších více než 150 představitelů tamního režimu. Stalo se tak v reakci na represivní zásahy běloruských úřadů proti opozici během sporných prosincových voleb hlavy státu. K sankcím EU vůči Bělorusku se připojily i Spojené státy: mimo jiné nebudou poskytovat víza představitelům Lukašenkova režimu.
Sankce jsou odpovědí EU na potlačení protestů opozice po sporných prezidentských volbách v prosinci. Část uvězněných disidentů dočasně osvobodil soud. Mezi nimi i Lukašenkova protikandidáta Njakljajeva. Hrozí mu ale trest až 15 let odnětí svobody. Stejně jako třiceti členům opozice, kteří na soud čekají za mřížemi.
„Myslím, že si Evropa nemůže dovolit, aby uprostřed Evropy byl diktátorský režim, který teď ještě okázale prokázal, že ho evropská pravidla a hodnoty nezajímají,“ řekl během jednání šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Sankce zahrnují zejména zákaz cestování vybraných politiků do zemí Evropské unie či zmrazení jejich finančních aktiv v EU.
Sankce proti této bývalé sovětské republice unie uvalila již před několika lety kvůli potlačování svobod a základních práv. V roce 2008 je však pozastavila, protože chtěla tímto krokem podpořit reformy.
Podle českého ministra nějakou dobu existovala naděje, že se situace v Bělorusku pozvolna uvolní. „Bohužel režim prezidenta Lukašenka se od toho postupu odvrátil a po posledních volbách opravdu nastoupilo násilí. To trpět nemůžeme,“ podotkl Schwarzenberg.
Kromě Lukašenka na seznam „zakázaných“ osob bylo zařazeno 157 dalších běloruských předáků. Jsou mezi nimi i dva Lukašenkovi synové.
Prezident Lukašenko už pohrozil, že ho žádné sankce nezastraší. Naopak připravuje tvrdý protiúder. Přes Bělorusko vede jedna z cest, kudy se do Evropy dopravují suroviny z Ruska. Moskva tudy posílá třeba pětinu zemního plynu.
