Minsk - Bělorusko sčítá hlasy po parlamentních volbách. Do parlamentu se v nedělních volbách nedostal ani jeden představitel opozice. Dvě hlavní opoziční strany je bojkotovaly a vládu Alexandra Lukašenka obvinily z volebních podvodů. Úřady tvrdí, že hlasovat přišlo 74 procent voličů. Podle mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebyly nedělní volby svobodné ani nestranné. Lukašenko si z toho ale nic nedělá.
Podle ústřední volební komise bude v dolní komoře parlamentu pět představitelů politických stran, mezi nimi komunistické, agrární a republikánské strany práce a spravedlnosti. Do parlamentu se nedostal ani jeden zástupce opozice. „Kandidáti politických stran zřejmě nemají takovou autoritu, jak si o sobě myslí,“ okomentoval to tajemník ústřední volební komise Nikolaj Lozovik.
Úřady po nedělním hlasování udávají vysokou volební účast, blížila se podle nich k 75 procentům. Opozice to považuje za nesmysl a mluví o výrazně nižších číslech. „Volební komise nehorázně lže,“ řekl šéf běloruské křesťanské demokracie Vital Rymaševski, podle odhadů jeho strany se voleb zúčastnilo jen asi 38 procent voličů. „Téměř ve všech velkých městech jsme registrovali bojkot voleb. V mnoha okrscích byla účast výrazně nižší než požadovaných 50 procent,“ tvrdí.
Jednoznačný výsledek zpochybňují kromě opozice i mnozí nezávislí pozorovatelé. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě kritizovala absenci svobody slova a věznění řady opozičních politiků. „Víc než 70 procent našich pozorovatelů se nesmělo účastnit sčítání hlasů,“ stěžuje si také koordinátor běloruské organizace Vesna. Pozorovatelé u volebních institucí postrádali nestrannost a mají výhrady i ke sčítání hlasů.
Koordinátor pozorovatelské mise Matteo Mecacci:
„Svobodné volby znamenají, že se lidé mohou svobodně vyjadřovat, shromažďovat se a usilovat o získání mandátu, ale nic takového jsme tady během volební kampaně neviděli.“
Lukašenko kritiku voleb odmítá a označil názor západního světa na běloruské hlasování za nezajímavý. „Toto jsou volby pro Bělorusko, ne pro Západ,“ prohlásil. Na adresu běloruské opozice pak vzkázal: „Jsou to zbabělci, kteří nemají lidem co říct.“
Že do poslaneckých lavic zamíří hlavně příznivci autoritářského prezidenta, bylo jasné ještě před sečtením hlasů. Teď se netrpělivě čeká na reakci. Běloruská opozice už se mnohokrát pokoušela najít na Alexandra Lukašenka recept. Je ale slabá, roztříštěná a chybí jí jasný program.
Po volbách, které v roce 2010 Lukašenka znovu vyslaly do úřadu, následovaly masové protesty. Režim na ně odpověděl silou a zatýkáním.
Kritici končí ve vězení. Nebo v exilu
Ve vězení zmizely už desítky opozičních politiků. Pak i další nepohodlní. Ales Bjalacký je známý běloruský obránce lidských práv. Loni dostal 4,5 roku za údajné neplacení daní. „Kontakt můžeme udržovat jenom písemně. Někdy nám dovolí si zatelefonovat,“ konstatovala jeho manželka.
Třeba Ales Michalevič patřil před dvěma roky k nejmírnějším kritikům Lukašenka a kandidoval v běloruských prezidentských volbách. Po nich skončil za mřížemi a musel narychlo utéct ze země. V Česku dostal politický azyl, teď žije hlavně ve Varšavě. „Stále mě označují za zločince, v Bělorusku mě dokonce dali na seznam Interpolu,“ poznamenal politik. I Michalevič musel nechat v Minsku rodinu.
