Moskva - Moskva vyzvala Lotyšsko, aby respektovalo práva tamní rusko-jazyčné menšiny. Reagovala tak na zastavení vysílání ruské státní televize RTR, které lotyšské úřady odebraly licenci kvůli údajnému šíření válečné propagandy. Podle Kremlu se má vláda v Rize podřídit doporučení Výboru pro lidská práva OSN, který už dřív vyjádřil znepokojení nad situací menšin v této pobaltské republice.
Experti OSN již v březnu projevili znepokojení nad statusem těch obyvatel země, kteří neprojevili dostatečnou znalost lotyšského jazyka. Podle organizace by mělo Lotyšsko přezkoumat svou jazykovou politiku. „Orgány této země (Lotyšska) dokazují svými prohlášeními celkovou lhostejnost k právům 'ne-občanů' a zástupců jazykových menšin, stejně jako flagrantní nerespektování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv,“ uvedlo ve svém dnešním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.
Riga se ale brání. Zastává názor, že její právní předpisy přijaté po získání nezávislosti v roce 1991 na rozpadlém Sovětském svazu napravují dědictví ze sovětské éry. Přitom k ruské menšině se ze dvou milionů obyvatel Lotyšska hlásí celá třetina.
Ruskojazyčných kanálů je v zemi celkem dvanáct
Lotyšský telekomunikační úřad se rozhodl odebrat licenci RTR kvůli jejímu zpravodajství z první poloviny března. Podle Rigy otevřeně schvalovalo „vojenskou agresi vůči suverénnímu státu“, tedy ruskou okupaci ukrajinského Krymu. Úřad zároveň oznámil, že zvažuje stejný krok vůči televizi PBK, což je jeden z asi tuctu ruskojazyčných kanálů provozovaných v Lotyšsku. Zatímco PBK měla v březnu v Lotyšsku sledovanost 10,6 procenta diváků, u RTR to bylo 6,3 procenta.
Pobaltské státy pohlížejí na situaci na Ukrajině se znepokojením a v obavě, že by se jejich citlivý region mohl stát další obětí geopolitického tlaku Moskvy. Na východě Lotyšska tvoří Rusové téměř polovinu obyvatel a jsou vystaveni vlivu ruské propagandy. Lotyšské úřady se obávají, že příslušníci ruské menšiny postup Moskvy na Ukrajině schvalují.
