Riga – Hlasy z lotyšských parlamentních voleb jsou téměř všechny sečteny a výsledky oznámené volební komisí částečně potvrzují původní odhady: Dosavadní vládní koalice premiérky Laimdoty Straujumaové patrně bude pokračovat. Její strany získaly celkem 58 procent hlasů. Mezi jednotlivými stranami je však nejsilnější opoziční Centrum shody zastupující ruskou menšinu.
Straujumaové vládu tvoří strany pravého středu. Tentokrát však stály ekonomické otázky v pozadí. Volby probíhaly ve stínu ukrajinské krize, což přesunulo zájem voličů od ekonomiky k otázkám bezpečnosti. Výsledek voleb se však mírně odchýlil od průzkumů včetně toho, který probíhal mezi voliči odcházejícími z volebních místností. Ten sice naznačil jasný úspěch koalice, nejsilnější stranou však podle něj měla být strana Jednota premiérky Straujumaové zhruba s 24 procenty hlasů a tříprocentním náskokem na opoziční Centrum shody. Strana reprezentující početnou lotyšskou ruskou menšinu však nakonec volby vyhrála, když získala 23 procent hlasů oproti 21,6 procenta premiérčiny Jednoty. Celkově se zřejmě na lotyšské politické scéně mnoho nezmění. Vládní blok získal celkem 58 procent hlasů, vítězná strana tak zůstane v opozici.
Ukrajinský konflikt, který na lotyšské politické scéně pozměnil priority, zřejmě současné vládě přese všechno pomohl. „Lidé mají strach z dalšího dění, protože máme hranice s Ruskem,“ upozornila premiérka Straujumaová. Její popolaritu přitom podkopala léta úsporné politiky vynucené tvrdým dopadem globální finanční krize na Lotyšsko – ačkoli nakonec vláda zemi z krize úspěšně vyvedla a naopak ji přivedla i k euru. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, ve kterém Rusko anektovalo Krym a bylo podezíráno z vojenské podpory separatistů na východě země, lotyšská vláda posílila výdaje na obranu a spojila se s oběma sousedními pobaltskými zeměmi v tlaku na zvýšení přítomnosti aliance NATO v oblasti. „Tyto volby jsou kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, jiné než ty minulé,“ přiznala premiérka.
Navzdory tomu se voleb zúčastnilo pouze 59 procent voličů. Ze dvou milionů obyvatel pobaltské republiky má právo hlasovat asi 1,5 milionu voličů. Nepatří k nim ale kolem 320 tisíc Rusů, kteří po odtržení Lotyšska od Sovětského svazu přišli o občanství.
