Lordi zablokovali referendum o EU, Cameron to nevzdává

Londýn - Britská Sněmovna lordů zablokovala zákon o referendu o setrvání v Evropské unii. Její členové zastavili projednávání návrhu ve výboru. Parlament ho tak nestihne projednat a návrh zanikne. Premiér David Cameron nicméně řekl, že slib o referendu v roce 2017 platí - tedy pokud po volbách v roce 2015 zůstane šéfem kabinetu. K hlasování hodlá předložit výsledek jednání s Bruselem, v jehož rámci chce po volbách získat zpět některé pravomoci a dosáhnout reforem EU.

Se zákonem o referendu přišel konzervativní poslanec James Wharton a Cameronův kabinet jeho návrh podpořil. I kdyby příští volby na jaře 2015 vyhrála opozice, se schváleným zákonem by se jí hůře od referenda ustupovalo. Whartonův zákon prošel Dolní sněmovnou již v listopadu, ve Sněmovně lordů ale narazil na odpor labouristů a liberálních demokratů. Během projednávání jej doplnili řadou dodatků - třeba požadavkem, aby vláda před vypsáním referenda analyzovala dopady odchodu z Unie. Stejně tak Sněmovna lordů požadovala jiné znění otázky v referendu.

Volte konzervativce, vyzval zklamaný premiér

Nyní lordi poměrem hlasů 180 ku 150 předčasně zastavili projednávání návrhu ve výboru. Nebude již tak dost času, aby zákon prošel i s dodatky v obou komorách všemi nezbytnými fázemi do konce jarního zasedání parlamentu v květnu. Cameron při dnešní tiskové konferenci s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem řekl, že „ať návrh zákona uspěje, nebo ne… nemá to žádný vliv na můj slib referenda o setrvání v EU“. „Vzhledem k tomu, že labouristé a liberální demokraté zlikvidovali Whartonův zákon, cestou, jak zaručit referendum, je volit v parlamentních volbách konzervativce,“ oznámil na twitteru Cameron.

Referendum
Zdroj: ČT24

Zdroje z Downing Street televizi Sky News sdělily, že Cameron se bude zřejmě snažit návrh zákona o referendu předložit znovu na příštím zasedání parlamentu, aby byl schválen do voleb plánovaných na jaro příštího roku. Takový návrh by ale zřejmě znovu ztroskotal v horní komoře parlamentu. Proti referendu je v obou komorách většina opozičních labouristů, hrstka konzervativců a liberální demokraté, kteří jsou sice ve vládní koalici s toryi, ale současně jsou nejvíce proevropskou stranou v Británii.

David Cameron o vztahu Británie k EU:

„Potřebujeme zásadní změnu. Bez ní je nebezpečí, že Evropa selže a britský lid bude směřovat k odchodu. Nechci, aby se to stalo. Chci, aby Evropská unie byla úspěšná.“

„Je načase, aby se Britové vyjádřili. Je načase, aby se tato evropská otázka v britské politice vyřešila.“

„Jsem hluboce přesvědčen, že britskému národnímu zájmu nejlépe slouží flexibilní, přizpůsobivá a otevřená EU. A taková EU je nejlepší, když v ní je Británie.“

Evropa je ožehavým tématem především právě pro konzervativce, kteří jsou v tomto směru hluboce rozděleni. Přístup k evropské integraci vedl i k pádu předcházející konzervativní vlády v roce 1997.

Francouzský prezident měnit smlouvy nechce

Ani ve Francii Cameron pomocnou ruku nenajde. Hollande totiž prohlásil, že Francie nepodporuje změny smluv Evropské unie. Britský premiér a další konzervativní ministři předpokládali, že kvůli reformám zaváděným po dluhové krizi eurozóny bude potřeba změnit smlouvy EU a Británie toho využije k prosazení svých požadavků. Výsledek takových jednání by pak měl být předložen k referendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...