V Izraeli přibývají už jen stovky nakažených koronavirem denně. Podzimní uzávěra, už druhá, kterou židovský stát letos zažil, zřejmě zafungovala. Tlak na zdravotnický systém opadá, stejně jako počty obětí. Před izraelskou vládou nicméně stojí těžký úkol vrátit život v zemi k normálu a zároveň se vyhnout další vlně epidemie.
V Izraeli padlo omezení pohybu, znovu se otevřely pláže i národní parky. „Je to úžasné, protože jsme byli zavřeni doma po několik týdnů,“ hlásí obyvatelka Tel Avivu Julia Shermanová.
Od sklonku září se Izraelci směli vzdalovat jen kilometr od svého domu. Na ulicích i dálnicích vyrostla policejní kontrolní stanoviště. Zatímco koncem září přibývalo v průměru přes šest tisíc nakažených denně, dnes se jejich počty pohybují pod tisícovkou. Klesají i počty těžce nemocných a zemřelých.
Pandemie dopadla na celý Blízký východ
Koronavirus na Blízkém východě postihl nejprve Írán, později ale s malými výjimkami všechny země. Uzávěry hranic, omezení turistiky a společenského života mají silné ekonomické dopady. V Libanonu prohloubila pandemie hospodářský úpadek, Egypt připravila o velkou část rozpočtových příjmů z turistiky.
V Izraeli se k ekonomickým dopadům přidalo i vyhrocení politických rozporů. „Protestujeme proti našemu zkorumpovanému předsedovi vlády. Chceme, aby okamžitě odešel z funkce,“ tvrdí jeden z účastníků protivládních demonstrací.
Jak zabránit další vlně?
Kabinet se však musí popasovat i s nelehkým úkolem. Jak jinak a lépe uvolnit zákazy a příkazy, aby po druhé vlně nepřišla ta třetí. V hustě zalidněné zemi to nebude jednoduché. Hned v okamžiku uvolnění opatření začaly do Jeruzaléma proudit stovky a tisíce lidí.
Velká debata se vede také ohledně otevření škol. Ministři ani odborníci se neshodnou, zda budou opět zdrojem šíření nákazy, nebo zda jsou horší ekonomické a psychologické dopady jejich uzávěry.
