Vilnius - Mezi Litevci se stává němčina jazykem číslo jedna - alespoň co do popularity. Zájem o ni je v posledních týdnech a měsících nebývalý. Podle odborníků i studentů samotných to souvisí s otevřením německého trhu práce od prvního května pro nové země Evropské unie - po sedmileté výjimce. Litevce k cestě za prací nutí i vysoká domácí nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 18 procent.
Angličtina je zapomenuta, němčina je jazykem světlé budoucnosti - to platí pro mnoho Litevců, kteří se zapisují do jazykových kurzů. Na zvládnutí nebo oprášení nejpotřebnějších základů si dávají tři měsíce. „Letos pozorujeme v porovnání s loňskem čtyřicetiprocentní zvýšení zájmu o studium němčiny. Jsme přesvědčeni, že to je kvůli práci v Německu,“ říká Egle Kleinaitová, koordinátorka jazykové školy ve Vilniusu.
Litevce k cestě za prací nutí mimo jiné vysoká domácí nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 18 procent. Svou budoucnost vidí právě v Německu, kde mají sociální výhody a dobré platy. Německo je silný magnet: i v době, kdy se mnoho zemí ještě potácí v ekonomických potížích, jeho ekonomika roste - za loňský rok o 3,6 procenta.
Pracovníci litevské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci ovšem vidí v nové příležitosti spíš odvrácenou stránku - odliv mozků. „Litva co do emigrace v Evropské unii vede už deset let a teď se to ještě zhorší. Nejvíc se bojíme, že nám Němci odlákají nejkvalifikovanější pracovníky, inženýry, lékaře, zdravotní sestry, počítačové experty. A vláda nemá vůbec žádnou strategii, jak se k tomu postavit,“ říká Audra Sipavicienová z litevské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci.
