Likvidace skvrny přijde společnost BP na 9,5 miliardy dolarů

Miami – Odstranění obří mazlavé skvrny z hladiny i dna Mexického zálivu bude stát více než 9,5 miliardy dolarů (180 miliard korun). Podle společnosti BP, která provozovala poškozený vrt Deepwater Horizont, však účet za škody nadále stoupá. Každý další den stojí firmu dvanáct a půl milionu dolarů - tedy skoro 240 milionů korun. Ropný vrt se již podařilo zcela uzavřít, problémy kolem řešení poškozeného ekosystému či finančních kompenzací jsou však teprve na začátku.

O odškodnění se z nejrůznějších důvodů hlásí desítky tisíc lidí. Druhá největší ropná společnost v Evropě proto založila speciální fond, ve kterém je 20 miliard dolarů. Fond řeší na devatenáct tisíc požadavků za bezmála čtvrt miliardy dolarů. Podle nastávajícího šéfa BP Boba Dudleyho by však dvacetimiliardový fond měl na celkové pokrytí všech škod stačit.

Katastrofa, jejíž přesné příčiny se teprve vyšetřují, začala 20. dubna výbuchem ropné plošiny Deepwater Horizon, kterou BP provozovala. Při explozi zahynulo 11 pracovníků plošiny, která se dva dny poté potopila. Z prasklého vrtu Macondo, na který byla napojena, pak začala unikat ropa. Té od dubna do července vyteklo do moře na 800 milionů litrů. Únik suroviny se podařilo zastavit až 15. července, kdy BP poškozený vrt přikryla provizorním poklopem. Kryt ale fungoval pouze jako dočasné řešení.

2 minuty
Reportáž Jiřího Böhma
Zdroj: ČT24

Surovina zasáhla americké pobřeží od Floridy po Texas. Ropa způsobila značné ekologické škody, s nimiž se budou USA potýkat ještě roky, a podle pozorovatelů se stále v malé míře vyplavuje na břeh. Postiženy byly i ekonomické aktivity v oblasti a v neposlední řadě také společnost BP.

BP: Za havárii může série chyb

Podle společnosti může za největší ekologickou havárii v dějinách USA série chyb, kterých se dopustilo několik firem a pracovních týmů podílejících se na vrtných pracích. Zpráva z vyšetřování havárie v Mexickém zálivu je dlouhá 193 stran. „Rozhodnutí několika společností a pracovních týmů přispěla k nehodě, která vznikla díky sérii mechanických selhání, lidským rozhodnutím, technickým plánům a špatné komunikaci…“ píše v tiskovém prohlášení BP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...