Libye na pokraji občanské války

Tripolis – Situace v Libyi se vyostřuje. Demonstrace se z východu země přelily i do dalších měst, včetně metropole Tripolisu, kde dnes v noci zemřelo 60 lidí. Podle reportéra agentury Reuters v hlavním městě hořela budova vlády. Demonstranti se zmocnili některých vojenských objektů a zbraní včetně tanků. Protesty se dnes rozšířily do města Ras Lanuf, kde je velký petrochemický komplex. Celkový počet mrtvých od začátku protestů už podle odhadů překročil 230. Portugalsko do Libye vysílá letadlo na evakuaci Evropanů. Syn prezidenta Kaddáfího varoval, že zemi hrozí občanská válka. Armáda podle něj zajistí bezpečnost za každou cenu. Nespokojeným obyvatelům nicméně přislíbil reformy.

Bouře revolucí, která se přihnala z arabského světa, pohltila Libyi naplno. Protestuje se už i v hlavním městě – Tripolisu. Ozbrojené složky proti lidem tvrdě zakročily, svědci mluví o odstřelovačích a kulometech. Jen v noci na dnešek zemřelo podle televize Al-Džazíra v Tripolisu přes 60 lidí.

Lidi do ulic vyhnala zpráva, že prezident Muammar Kaddáfí opustil zem. To ale jeho syn Sajf Islám v televizním projevu popřel. Varoval ale, že v důsledku spiknutí a kmenového systému hrozí zemi rozdělení na více malých států. „Budeme bojovat do poslední minuty, do poslední kulky,“ prohlásil Sajf Islám Kaddáfí s tím, že vládnoucí režim má podporu armády. Televize Al-Džazíra také informovala, že Kaddáfí uprchl do Venezuely, Caracas toto tvrzení odmítl.

Ještě dnes se sejde parlament, aby projednal jasný program reforem, a vláda zvýší v zemi platy, slíbil v projevu k lidu Sajf Islám, jehož otec se k napjaté situaci a protivládním protestům zatím nevyjádřil. Reformy mají zahrnovat novou ústavu a liberální zákony. 

Sajf Islám Kaddáfí:

„Vůdce Muammar Kaddáfí stojí v čele bitvy v Tripolisu. Budeme bojovat do posledního muže, nenecháme Libyi Italům a Turkům. Libye není Tunisko ani Egypt, my máme ropu.“


Islám však odmítl zprávy, že při násilí byly stovky mrtvých. O těch informovala mezinárodní nevládní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Násilí v Libyi si už podle ní vyžádalo nejméně 233 mrtvých.

Sajf Islám Kaddáfí:

„Chyby byly na obou stranách. Ale policie a hlavně nepřipravená armáda chybovaly a lidé mají právo se zlobit.“

Velká Británie dnes kvůli násilným zákrokům proti demonstrantům předvolala libyjského diplomata a podle šéfa britské diplomacie Williama Hagua zvažuje evakuaci svých občanů ze země. Hague vyzval k okamžitému ukončení násilností, žádá také vyšetření událostí ve druhém největším libyjském městě Benghází, které bylo dosud hlavním střediskem odboje.

Británie přitom měla v minulosti k Libyi docela pozitivní vztah. Dodávala dokonce výzbroj pro policii, jako například obušky nebo malé střelné zbraně, řekl dnes ve Studiu ČT24 spolupracovník ČT Ivan Kytka. Hned, jak vypukly nepokoje, vyhlásila ale Británie jednostranný zákaz a zrušila vývozní licence pro tento druh zbraní, dodal Kytka.  

Evakuaci svých občanů z Libye začaly připravovat další evropské země, jako třeba Portugalsko nebo Rakousko.

Proti Kaddáfímu se už taky postavili významní kmenoví vůdci, někteří hrozí, že pokud nezastaví násilí na lidech, přeruší dodávky ropy. Rakouský energetický koncern OMV dnes začal z Libye stahovat své zaměstnance. Na místě zůstanou jen lidé, kteří zajišťují technický chod těžby a vývozu ropy. Na hrozbu kmenových vůdců také okamžitě zareagoval trh, cena ropy stoupá.

EU odsoudila represe proti demonstrantům

K situaci v Libyi se v neděli večer vyjádřila i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, dnes jednají unijní ministři zahraničí. „Odsuzujeme represe proti pokojným demonstrantům a litujeme násilí a smrti civilistů,“ uvedla Ashtonová v prohlášení vydaném po včerejší večeři s ministry. Současně libyjské úřady vyzvala, aby se zdržely použití násilí vůči protestujícím.

Libyjské úřady by podle EU měly přestat blokovat internet a mobilní sítě. Legitimní tužby a požadavky lidu po reformách musí být podle prohlášení zohledněny v otevřeném a smysluplném dialogu. EU podle Ashtonové také očekává, že libyjské úřady budou plně spolupracovat při ochraně občanů ze států Evropské unie.

Schwarzenberg: Kaddáfího nepodporuji

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes zase prohlásil, že nelze Libyi vnucovat naše představy. Evropská unie podle něj může Libyi pomoci, ta o to ale musí požádat. „Oni sami budou nejlépe vědět, co by potřebovali,“ tvrdí ministr. „My jim máme pomoci, když budeme požádáni, ale nic jim vnucovat, naše představy, naše předpisy…,“ uvedl také. „Musíme s nimi navázat dialog, velmi pozorný, ohleduplný, (musíme) jim naslouchat a potom něco udělat,“ dodal.

Karel Schwarzenberg zároveň odmítl některé informace zahraničního tisku, že podporuje Muammara Kaddáfího. Naopak by považoval za přínosné, kdyby jeho režim padl. Server EUobserver dnes na základě Schwarzenbergových údajných nedělních slov napsal článek s názvem „Itálie a Česká republika podporují Kaddáfího navzdory krveprolití“. To ale ministr striktně odmítl, jeho slova byla prý špatně pochopena. „Někdy dojde k blbostem, za to opravdu nemůžu,“ uvedl český ministr. „To jsem neřekl, že by katastrofa byl pád Kaddáfího…Naopak bych ho považoval, přijde-li potom rozumný režim, za velice přínosný,“ dodal.

Politiku některých států Evropské unie vůči režimům na severu Afriky dnes kritizovali přezidenti Česka a Polska. „Když jsem viděl, jak velmi přátelsky se vůči panu Kaddáfímu chovali někteří prezidenti a premiéři západní Evropy, tak myslím, že teď budou mít problém oni,“ uvedl Václav Klaus. „Evropská unie nemá vizi, jak reagovat na vývoj v severní Africe a neumí čelit výzvám a nadějím, které se v zemích regionu vyskytují,“ komentoval dění v Africe Bronislaw Komorowski.

V Jemenu vojáci stříleli do lidí

Demonstrace pokračují v řadě arabských zemí - i v Jemenu. Během nepokojů v Adenu vojáci začali střílet do lidí. Zabili jednoho člověka a čtyři další zranili. Celkový počet nepokojů v Jemenu se tak zvýšil na 12. Demonstranti po vzoru Tuniska a Egypta chtějí demisi prezidenta Sáliha, který zemi vládne 32 let.

Protesty pokračují i v Bahrajnu, na Perlovém náměstí v Manámě se sešlo na 10 000 lidí, kteří požadují vytvoření nové vlády a posílení demokratických prvků v zemi. Návrat do Bahrajnu z britského exilu ohlásil opoziční předák Hasan Mušajma. Kvůli nepokojům v Bahrajnu organizátoři zrušili Velkou cenu, kterou zde mělo 13. března začít mistrovství světa formule jedna. Je to poprvé v historii, kdy se z politických důvodů nepojede závod nejprestižnější motoristické série. 

Alžírské bezpečnostní složky protestnímu pochodu v hlavním městě Alžíru zabránily. Jako před týdnem rozehnaly několik set lidí. V Maroku se našlo pět obětí jinak pokojných demonstrací za omezení moci krále. Uhořeli ve vypálené pobočce banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 21 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 24 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...