Libertas do USA připlula před 135 lety. Poté vítala v Novém světě imigranty

Jeden z ikonických symbolů Spojených států připlul před 135 lety do New Yorku rozložený v bednách. Sochu Svobody Francouzi poslali do Nového světa jako symbol přátelství mezi oběma zeměmi. Právě Francie totiž americkým osadníkům poslala vojenskou pomoc do války za nezávislost na Velké Británii, která začala v roce 1776.

Za návrhem i výstavbou nosné konstrukce sochy Svobody stojí známý francouzský stavitel Gustave Eiffel, autor stejnojmenné pařížské věže. Sochu jako takovou navrhl sochař Frédéric Auguste Bartholdi. Jako první se veřejnosti představila v srpnu 1876 na výstavě ve Philadelphii pravá ruka sochy držící pochodeň.

Naopak jako poslední vznikla hlava masivní skulptury. Francouzští autoři připravili několik menších modelů, než zkonstruovali finální podobu Svobody. Celá socha z měděného plechu byla sestavena a Američanům slavnostně předána v roce 1884 v Paříži. Poté ji museli opětovně rozložit, aby zvládla cestu přes Atlantik. Práce na podstavci skončily až o dva roky později a teprve pak ji mohli stavbaři začít znovu sestavovat, aby mohla shlížet na Američany z Ostrova svobody v zálivu mezi New Yorkem a New Jersey.

„Socha byla plánovaná ke stému výročí vzniku Spojených států v roce 1876. Její výstavba se zpozdila, ale symbolika byla jasná,“ popisuje historik Jan Koura z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

První výjev Nového světa

Inspiraci sochař čerpal z několika zdrojů, líčí dále. Spojené státy často symbolizuje ženská postava Kolumbia, zatímco Británii zase Britania. „Největší vliv ale určitě měla římská bohyně Libertas, proto i samotná socha Svobody. Socha, která má ozařovat svobodu světa,“ komentuje Koura.

Pochodeň podle něj třímá socha proto, aby symbolizovala mír, i když bohyně Libertas tradičně držela v ruce meč či jinou zbraň. Zatímco pochodeň má odkazovat k pokroku, desky, které má socha v levé ruce, připomínají Deklaraci nezávislosti Spojených států a okovy u podstavce zase symbolizují zrušení otroctví, doplňuje historik.

Socha Svobody
Zdroj: Helen Bohorquez/ČTK/ZUMA

Důležitou symboliku má i samotné umístění sochy. V newyorském zálivu totiž byla právě dominantní skulptura prvním obrazem Spojených států, který z lodí viděli imigranti. „Řada přistěhovalců do Spojených států utíkala z důvodu politických nebo náboženských represí,“ konstatuje Koura.

Celá socha váží 205 tun a v pase má průměr přes deset metrů. Sama skulptura je vysoká 46 metrů, dalších 47 jí na výšce přidává podstavec. Plameny pochodně, kterou socha třímá v pravé ruce, tedy symbolicky plápolají 93 metrů nad zemí. Pro srovnání: pražská Petřínská rozhledna je o necelých třicet metrů nižší, světoznámá socha Krista spasitele v brazilském Riu měří i s podstavcem něco málo přes 38 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 15 mminutami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 1 hhodinou

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 7 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...