Letta: Nepostavím-li za 18 měsíců Itálii na nohy, odstoupím

Řím - Italští poslanci v dolní komoře podle očekávání vyslovili večer důvěru nové vládě Enrica Letty. Levicový liberál slíbil, že do 18 měsíců postaví zemi ekonomicky na nohy a splní závazky vůči Evropské unii. V parlamentu představil program své vlády, v němž mimo jiné slíbil pozastavení kontroverzní daně z nemovitostí a boj za hospodářské vzkříšení země. Senát bude o kabinetu hlasovat v úterý.

Lettův kabinet podpořilo 453 poslanců především obou nejsilnějších politických uskupení v parlamentu, tedy levicové Demokratické strany a pravicového Lidu svobody expremiéra Silvia Berlusconiho. Proti bylo 153 zákonodárců, včetně zástupců protestního Hnutí pěti hvězd. Hlasování se zdrželo 17 členů parlamentů z Ligy severu, která je bývalým spojencem Berlusconiho. Lettův kabinet bude muset ještě podstoupit hlasování o důvěře v horní komoře - v Senátu. I při tomto úterním hlasování se čeká výrazná převaha stoupenců nové vlády.

Letta vyšel vstříc pravici příslibem, že nezavede plánované daňové zatížení, které chystala předchozí úřednická vláda Maria Montiho. Týká se to daně z nemovitostí a zvýšení daně z přidané hodnoty. Letta ale neupřesnil, jak takový výpadek ve výši šesti miliard eur z očekávaných příjmů zacelí.

Italský parlament
Zdroj: Andrew Medichini/ČTK/AP

Pozastavení a následné přepracování daně z nemovitosti zavedené předchozím Montiho kabinetem byl jeden ze zásadních předvolebních slibů pravice kolem expremiéra Berlusconiho. Letta také slíbil širší daňovou reformu, jejíž součástí by měly být například úlevy pro zaměstnavatele, kteří dají práci mladým lidem. Vůbec prvním krokem nové vlády podle něj bude snížení platu ústavních činitelů. Třetí největší ekonomika eurozóny podle premiéra potřebuje nejenom škrty, ale i prorůstová opatření. Pokud vláda nedokáže zemi postavit na nohy v následujících 18 měsících, bude to důvod k její rezignaci, dodal.

Enrico Letta, italský premiér:

„Pouhá úsporná opatření povedou Itálii do záhuby. Po deseti letech bez ekonomického růstu je nejvyšší čas pustit se do politiky, která ho podpoří.“

Letta rovněž kritizoval Evropskou unii, která podle něj prochází „krizí legitimity“, a tvrdil, že musí ještě vyvinout úsilí, aby se stala „motorem trvalého rozvoje“. Podle něj je správnou cestou pro EU její federalizace. Odpovědí na problémy EU je „větší integrace, která vede k federální Evropě,“ prohlásil. „V opačném případě by rizika nedodržení integrace byla neúnosná,“ dodal. Letta ubezpečil evropské metropole, že Itálie dodrží svoje závazky vůči EU. Dodal ale, že doufá, že díky tomu dostane jeho země „širší manévrovací prostor“ v oblasti financování kroků směřujících k oživení ekonomiky.

Enrico Letta
Zdroj: ČT24/Andrew Medichini

Šestačtyřicetiletý Letta z Demokratické strany (PD) složil svou vládu o víkendu poté, co se mu po několika dnech podařilo dosáhnout průlomové dohody mezi středolevou PD a Berlusconiho pravicovou stranou Lid svobody (PdL). Itálie předtím na dva měsíce uvízla v politické slepé uličce, když únorové předčasné volby skončily patem a ani jedna z velkých stran nezískala v parlamentu potřebnou většinu.

Aby ukázal, že jeho vláda je přátelská vůči unii, hodlá Letta v příštích dnech navštívit hlavní evropské metropole. Už v úterý jej přijme v Berlíně německá kancléřka Angela Merkelová a brzy poté zamíří i do Bruselu a do Paříže. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...