Le Pen ustoupil dceři. V místních volbách nebude kandidovat

Paříž - Zakladatel francouzské nacionalistické Národní fronty (FN) Jean-Marie Le Pen nebude kandidovat v místních volbách na jihovýchodě Francie. Le Pen to uvedl v rozhovoru s francouzským deníkem Le Figaro. Rozhodnutí oznámil v době, kdy se vyhrotily jeho vztahy s dcerou, šéfkou strany Marine Le Penovou. Ta ho před několika dny kvůli kontroverzním výrokům vyzvala k odchodu z politiky.

„Nebudu kandidovat, i když si myslím, že jsem nejlepším kandidátem,“ řekl Le Pen na dotaz listu. „Jestliže se musím obětovat pro budoucnost hnutí, nebudu tím, kdo mu bude škodit,“ dodal čestný předseda strany, který je zároveň poslancem Evropského parlamentu. Na znamení toho, že jeho rodina má stranu i nadále pevně v rukou, ale dodal, že nejlepší osobou, která by ho mohla na kandidátce nahradit, je jeho pětadvacetiletá vnučka Marion Maréchalová-Le Penová, nyní poslankyně francouzského parlamentu. 

Místopředseda FN Florian Philippot, který je ve straně stoupencem Marine Le Penové, označil nejnovější oznámení Le Pena za „moudré rozhodnutí“. Ještě před čtyřmi dny přitom čestný předseda Národní fronty na Twitteru tvrdil, že kandidaturu nehodlá vzdát. 

Marine Le Penová na konci minulého týdne otce dokonce vyzvala, aby se stáhl z politiky. Rovněž prohlásila, že šestaosmdesátiletý Jean-Marie Le Pen bude kvůli kontroverzním výrokům o plynových komorách předvolán před disciplinární komisi strany. Politik v nedávném rozhovoru poskytnutém extremistickému týdeníku Rivarol mimo jiné vyjádřil podporu zastáncům vichystického režimu maršála Philippa Pétaina, který za války kolaboroval s nacistickým Německem. Rovněž trval na krajně pravicovém zaměření strany a svou dceru označil za zrádkyni. 

V televizním rozhovoru pak Le Pen znovu bránil svůj někdejší výrok, že plynové komory v nacistických vyhlazovacích táborech jsou jen „detaily historie“. 

Jean-Marie Le Pen
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Marine Le Penová převzala vedení FN od otce v roce 2011. Od té doby se stranu snaží zbavit nálepky antisemitská i krajně pravicová a rozšířit její voličskou základnu. To se jí vzhledem k výsledkům různých voleb v minulých letech zjevně daří. FN loni například vyhrála ve Francii volby do Evropského parlamentu. Le Penová se hodlá v roce 2017 ucházet o prezidentské křeslo a podle průzkumů má šanci postoupit z prvního kola do rozhodujícího duelu dvou nejsilnějších kandidátů.

NÁRODNÍ FRONTA

Krajně pravicová strana, která se staví proti imigraci, a to především muslimů ze severní a západní Afriky. Hlásá zákaz potratů, podporu místní tradiční kultury, větší nezávislost na EU a dalších mezinárodních organizacích, stanovení tarifů nebo jiných ochranných opatření před levným dovozem, obnovení trestu smrti, zejména pro teroristy, vrahy a překupníky drog, zrušení dvojího občanství, nižší daně, zastavení výstavby mešit. V současnosti má asi 75 tisíc členů.

Le Pen založil FN v roce 1972, když kolem sebe sdružil odpůrce přistěhovalců a evropské integrace, stejně jako některé monarchisty a klerikály. Od začátku byla populistickou stranou. Její původní název zněl Národní fronta za francouzskou jednotu. Pod vedením Marine Le Penové se FN distancovala od rasismu. Nyní hlásá politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být určen pouze „pravým Francouzům“ a chránit je před globalizací a před „islamizací“ Francie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...