Lavrov: Spolupráce se Západem ano, ale jen jako rovný s rovným

Moskva je připravena ke konstruktivní spolupráci se západními partnery, ale pouze na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí. Na svém výročním brífinku to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se věnoval také situaci v Sýrii a dotkl se i řady dalších otázek. Zdůraznil, že Moskva nedovolí Západu, aby ji trestal za to, že vede nezávislou zahraničí politiku.

Lavrov: Bez Kurdů to v Sýrii nepůjde

Lavrov na brífinku prohlásil, že bez účasti syrských Kurdů budou mírové rozhovory mezi syrskou opozicí a vládou bezvýsledné. Současně řekl, že o účasti Kurdů na rozhovorech by měl rozhodnout zmocněnec OSN Staffan de Mistura a Rusko v této otázce neuplatní právo veta. Proti účasti Kurdů vystupuje především Turecko. Lavrov podle svých slov očekává, že se de Mistura nenechá Ankarou vydírat. Ocenil zároveň spolupráci se svým americkým resortním kolegou Johnem Kerrym při přípravě rozhovorů.

Mírová jednání v Ženevě měla podle původního plánu začít v pondělí, dosud se tak však nestalo. Rozhovory mezi syrskou vládou a opozicí se zatím nedaří zahájit kvůli trvajícím neshodám bojujících stran. Syrská vláda již uvedla, že je připravena se jednání zúčastnit. Opozice to ale zatím odmítá, dokud vláda nezastaví bombardování, obléhání některých oblastí a nepropustí vězně, což jsou kroky uvedené v prosincové rezoluci Rady bezpečnosti OSN.

Sergej Lavrov: Jednat o Sýrii bez Kurdů nemá smysl
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Konflikt v Sýrii, který trvá téměř pět let, si vyžádal už více než čtvrt milionu obětí. Ruské bombardéry a bitevníky podporují síly prezidenta Bašára Asada, považovaného za hlavního spojence Moskvy v regionu. Nasazení ruského letectva podle Lavrova předvedlo, jak se má bojovat s teroristy, a vedlo k reálné změně situace na bojišti. Některé opoziční skupiny si ale podle něj počínají „rozmarně“ a mírová jednání odmítají.

Lavrov zároveň popřel informace, že by Rusko navrhlo Asadovi, aby odstoupil, a nabídlo mu politický azyl. Zopakoval také, že nikdo dosud nepřinesl důkazy o tom, že by si ruské nálety vyžádaly životy civilistů nebo že by cílily na špatné povstalecké skupiny.

10 minut
Horizont: Lavrov chce restart vztahů s USA
Zdroj: ČT24

Spolupráce se Západem už jen na základě rovnosti

Ruský ministr zahraničí se dotkl množství otázek, především však opět vyjádřil znepokojení Moskvy nad budováním americké protiraketové obrany a nad rozšiřováním Severoatlantické aliance, což označil za jednostranné a krátkozraké kroky. Rusko podle něj nedovolí Západu, aby jej trestal za to, že vede nezávislou zahraničí politiku. „Jsme připraveni ke konstruktivní spolupráci se západními partnery, včetně Evropské unie a Spojených států, ale jedině a výlučně na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti, nevměšování do vnitřních záležitostí a s respektem k zájmům obou stran,“ prohlásil.

Podle šéfa ruské diploamcie je nejvyšší čas, aby Západ přestal držet Rusko na uzdě a tuto politiku poslal na smetiště dějin. Souhlasí s tvrzením Západu, že vztahy s Ruskem už nikdy nebudou jako dřív. „Pokusili se nám vnutit dohody, které odpovídaly v první řadě zájmům Evropské unie a Spojených států, a snažili se nás přesvědčit, že to neuškodí našim zájmům. Tak s tím je teď opravdu konec,“ zdůraznil Lavrov.

Lavrov: Postup při řešení íránského jaderného programu ukázal, jak se to má dělat

Hlavní výzvou pro letošní rok je vytvoření spravedlivého demokratického systému. Sami to udělat nemůžeme. Objevují se nová centra politického, hospodářského a finančního vlivu. Systém se musí přizpůsobit tomu, co se děje v reálném životě,“ cituje Lavrova list Izvěstija. Ministr v této souvislosti připomněl, jak se řešil íránský jaderný program a jak Rusko a USA společně usilovaly o to, aby byly zrušeny sankce vůči Teheránu a pominulo jaderné nebezpečí. „Takto je nutné postupovat ve všech ostatních situacích,“ soudí Lavrov.

„Nemáme zájem na oslabení Evropské unie ani na jejím rozpadu. Máme zájem na soudržné a silné Evropské unii, která bude spolehlivým partnerem v ekonomických i jiných otázkách. Nemůžeme ale přehlížet současný vývoj,“ poznamenal dále. Rád by prý viděl „restart“ rusko-amerických vztahů, které výrazně ochladly po ruské anexi Krymu a kvůli konfliktu na Ukrajině.

Moskva podle Lavrova odmítá jakékoli rozhovory ohledně navrácení Krymu Kyjevu. Na otázku, jak se mají cítit sousedé Ruska vzhledem k ruské anexi Krymu navzdory ruským závazkům vůči Ukrajině, Lavrov odpověděl, že Rusko se v tzv. budapešťském memorandu zavázalo jedině k tomu, že nepoužije proti Ukrajině jaderné zbraně - a to se nestalo. Vyčetl současně Kyjevu nasazení armády, letectva a těžké techniky „proti vlastnímu národu, proti těm, kdo neakceptoval puč“, tedy nastolení prozápadní vlády v Kyjevě.

Sergej Lavrov mimo jiné uvedl, že Moskva je znepokojena budováním americké protiraketové obrany.
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Ukrajina podle něj zároveň podkopává mírovou dohodu z Minsku, neboť jí vyhovují sankce vůči Rusku, a je rovněž nespolehlivou tranzitní zemí pro export ruského plynu do Evropy.

Lavrov rovněž uvedl, že zpráva britského soudce o smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 otráven v londýnském exilu, vážně zkomplikuje rusko-britské vztahy. Podle vyšetřujícího soudce Roberta Owena byl Litviněnko zavražděn na příkaz ruského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
Právě teď

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 9 hhodinami
Načítání...