Syrská armáda dobyla Šajch Maskín, ženevské rozhovory snad začnou v pátek

2 minuty
Syrská armáda dobyla Šajch Maskín
Zdroj: ČT24

Syrská armáda po těžkých bojích s povstalci znovu dobyla strategické město Šajch Maskín v jižním governorátu Dará. Zajistila si tím zásobovací trasu z Damašku na jižní hranici. Podle opoziční Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) se boje nyní soustředí v okolí města.

Na konci prosince vládní vojska za podpory spojeneckých milic zahájila ofenzivu na syrskou část Golanských výšin. Jde o součást větší operace, během níž chce režim Bašára Asada znovu získat kontrolu nad jižní částí země. Těsně před ofenzivou vládní vojska dobyla strategickou základnu u Šajch Maskínu a později podle některých zdrojů ovládla i značnou část města samotného.

Na konci minulého týdne syrská armáda dobyla z rukou protivládních povstalců město Rabíja, jejich poslední baštu v přímořské provincii Latákíja. Ofenzivu podpořilo ruské letectvo a ruští důstojníci se částečně podíleli i na pozemní operaci. 

V Sýrii zuří občanská válka od jara 2011. Chaosu v zemi využily k šíření své ideologie islamistické skupiny, včetně organizace Islámský stát (IS) či fronty An-Nusra. Do bojů se v září 2014 ze vzduchu zapojila mezinárodní koalice pod vedením USA. Nezávisle na ní pak od září podniká v Sýrii letecké údery také Rusko, které v tom spolupracuje s Asadovou vládou.

Syrská ofenziva pokračuje krátce před plánovanými rozhovory v Ženevě mezi zástupci syrské vlády a opozice. Ty by mohly ukončit konflikt, který trvá už téměř pět let a vyžádal si více než 250 000 mrtvých. Jednání měla začít už v pondělí, kvůli rozporům mezi oběma stranami se ale odložila. Podle OSN by mohla začít v pátek 29. ledna. Americký ministr zahraničí John Kerry již dříve uvedl, že je lepší jednání o pár dní odložit, než aby se hned na začátku veškeré úsilí zhroutilo. OSN už rozeslala pozvánky, jména pozvaných ale oznámí až po potvrzení účasti.

Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že první fáze ženevských rozhovorů by měla trvat dva až tři týdny, celkově by měla jednání trvat půl roku. Po této lhůtě by měla vzniknout přechodná vláda a za další rok se mají uskutečnit demokratické volby.

Znepřátelené strany nebudou pro začátek hovořit přímo spolu, ale budou komunikovat prostřednictvím vyjednávačů. Prioritami rozhovorů, jichž se mají účastnit také nejrůznější občanské skupiny, včetně ženských organizací, je dosáhnout příměří, které by platilo mezi rozličnými frakcemi a týkalo by se velké části syrského území. Nezahrnovalo by ale organizaci Islámský stát, která se rozhovorů ani neúčastní. Cílem je také umožnit, aby se k Syřanům dostala humanitární pomoc.

Zástupci syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD), která bojuje na severu Sýrie i proti Islámskému státu, očekávají, že i oni budou do Ženevy pozváni. Uvedl to jeden z vůdců PYD Sálih Muslim. Kurdské milice YPG jsou jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara je ale považuje za spřízněné ze zakázanou PKK, kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i Spojené státy a EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na úterním brífinku prohlásil, že bez účasti syrských Kurdů budou mírové rozhovory mezi syrskou opozicí a vládou bezvýsledné.

Šéf syrského opozičního vyjednávacího týmu Asad Zubí nicméně nevidí nadcházející mírové rozhovory o Sýrii optimisticky a má pochybnosti ohledně posledních diplomatických kroků. Přitom prohlásil, že de Mistura opozici „nemůže klást podmínky“.

Při dvou atentátech v Homsu zahynuly desítky lidí

Při dvou sebevražedných útocích na armádní kontrolní stanoviště v západosyrském Homsu zahynulo nejméně 22 lidí a dalších více než sto utrpělo zranění. Podle guvernéra provincie Homs se nejprve první atentátník odpálil v autě, druhý pak počkal s explozí na okamžik, kdy se k místu neštěstí seběhli lidé na pomoc. K útoku se přihlásil Islámský stát, který tvrdí, že obětí bylo nejméně 30.

V Homsu žilo před válkou kolem 800 000 lidí a asi čtvrtina z nich byli alávité, k nimž patří také syrské vedení. Město jako jedno z prvních v roce 2011 povstalo proti Damašku a stalo se pak dějištěm těžkých bojů, pro něž si vysloužilo přezdívku hlavní město revoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
Právě teď

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 9 hhodinami
Načítání...