Biškek - Předsedkyně prozatímní kyrgyzské vlády Roza Otunbajevová dnes prezidentovi Kurmanbekovi Bakijevovi vzkázala, že pokud rezignuje, zaručuje mu osobní bezpečnost. Sám Bakijev řekl BBC, že byl svržen s cizí pomocí, že se bojí o svůj život, ale že zůstává legálně zvoleným prezidentem. Situace v Kyrgyzstánu, kde opozice převzala moc po středečních krvavých nepokojích, se už uklidňuje. Bezpečnostní hlídky střežily ulice Biškeku před rabováním a občas bylo slyšet sporadickou střelbu.
V rozhovoru pro BBC Bakijev dnes řekl, že jeho odstranění z úřadu bylo dobře organizovanou tajnou operací, která byla připravena s pomocí ze zahraničí. Odkud to bylo a zda se na převratu podílelo Rusko, ale odmítl říci. Bakijev rovněž tvrdil, že nadále zůstává legálně zvoleným prezidentem a že by se hned vrátil do hlavního města Biškeku, kdyby se neobával, že by ho tam zabili.
Opozice pokračuje v přebírání kontroly nad strategickými místy. V baště prezidenta Kurmanbeka Bakijeva – jihokyrgyzském městě Oš – se střetla s jeho příznivci a jmenovala nového gubernátora Kušbaka Tezekbajeve. V zemi začal dvoudenní státní smutek za oběti nepokojů. Těch je podle poslední bilance ministerstva zdravotnictví 76, přes 1 400 lidí bylo zraněno. V hlavním městě Biškeku na centrálním náměstí Ala-Too uctily památku obětí tisíce lidí.
„V metropoli je opět klid. Nikdo během noci nezemřel,“ oznámilo kyrgyzské ministerstvo vnitra. Kyrgyzská opozice ve čtvrtek rozpustila parlament a jmenovala přechodnou vládu v čele se sociální demokratkou Rozou Otunbajevovou. Prezident Kurmanbek Bakijev odmítl odstoupit a uprchl na jih země. „Jsem stále prezidentem. V naší zemi došlo k tragickým událostem. Byl to tragický den pro Biškek. Byl tu hrozný zmatek, lidé se pohybovali se zbraněmi v ruce po městě a chtěli se zmocnit vlády. To nemohou dělat,“ řekl Bakijev v telefonickém rozhovoru pro televizi Al-Džazíra.
Příbuzní obětí začali pohřbívat své nejbližší
Příbuzní zabitých demonstrantů dnes začali v Biškeku a jeho okolí pohřbívat své blízké, na sobotu je naplánován státní smuteční obřad. „Nikdy na to nezapomeneme. Bakijevovi psi stříleli do lidí, kteří chtěli jen spravedlnost,“ citovala agentura Reuters jednoho z příbuzných obětí. Dočasná vláda přislíbila vyplatit jeden milion kyrgyzských somů (asi 410 000 korun) rodinám, jejichž členové byli při nepokojích zabiti. Také chce postavit před soud ty, kdo jsou za masakr odpovědní.
V hlavním městě je relativní klid, i když nová vláda stále nemá situaci pod kontrolou. V Biškeku v noci vytvářejí obyvatelé z vlastní iniciativy svépomocné hlídky domobrany, aby se ubránili před nájezdy rabujících band. Zprávy o důsledcích rozsáhlého plenění přicházejí i z venkova. Podle kyrgyzských zdrojů prý dokonce většina mrtvých nepadla v boji proti represivním složkám režimu, ale při přestřelkách ozbrojených násilníků.
Roza Otunbajevová, předsedkyně prozatímní kyrgyzské vlády:
„Jsme připraveni s Bakijevem jednat. Ale pouze o jeho rezignaci. O ničem jiném.“
Otunbajevová mezitím poděkovala Rusku za významnou podporu, což vyvolává otázky, jestli Moskva neměla v převratu prsty. Ta to důrazně popírá. Kyrgyzstán má díky své poloze strategický význam pro Rusko i Spojené státy. Obě země tam mají vojenské základny. Z Manasu USA zásobují své jednotky v Afghánistánu. Status základny Manas je ale po převratu zatím nejasný. Otunbajevová podle Reuters ve čtvrtek prohlásila, že Rusko na vypuzení Bakijeva mělo podíl a že chce uzavření americké letecké základny Manas. Vysoký zástupce amerického prezidenta pro ruské záležitosti Michael McFaul však ujistil, že USA jsou si jisty, že nešlo o žádný protiamerický převrat. A nejsou prý ani důkazy, že by šlo o převrat sponzorovaný Ruskem.
Dnes do Kyrgyzstánu přijíždí zvláštní zmocněnec OSN, slovenský diplomat Ján Kubiš. Do země také míří reprezentant Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Evropská unie zatím nerozhodla, zda přechodnou vládu uzná tak, jak obratem učinilo Rusko. Do Moskvy dnes z Kyrgyzstánu odletěla delegace vedená vicepremiérem dočasné vlády Almazbekem Atambajevem. Na programu jejich návštěvy je schůzka s ruskými představiteli a diskuse o řešení politické krize.
