Kyjev - Ukrajinský parlament dnes schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území na východě země a odhlasoval i jejich seznam. Platnost zákona o samosprávě podmínil konáním komunálních voleb. Poslanci rovněž přijali usnesení, v němž samozvané lidové republiky v Donbasu označili za „dočasně okupovaná území“. V rezoluci vyzvali OSN a Evropskou unii, aby na východ Ukrajiny vyslaly mírové mise.
Zákon o zvláštním statusu povstaleckých území schválili poslanci už loni v září. Nynější novela pozastavuje platnost několika klíčových článků do doby, než budou na východě Ukrajiny uspořádány komunální volby. Tento krok okamžitě vyvolal protesty vzbouřenců, kteří své vlastní místní volby uspořádali už loni v listopadu. Jejich konání ani výsledek ale Kyjev neuznal.
- Mimořádné místní volby se podle novely musejí uskutečnit pod bedlivým dohledem mezinárodních pozorovatelů. V době jejich konání se na východě země nesmějí nacházet „žádné nezákonné skupiny ani jejich bojová technika, žádní ozbrojenci ani žoldnéři“.
Povstalci: Novela je nesmyslná
Zmocněnec doněckých povstalců Denis Pušilin označil novelu za krok, po kterém už není možné vrátit se k minským dohodám. „Minské dohody s žádnou novelou zákona o zvláštním správním režimu nepočítají. Zákon tak pozbyl životaschopnosti,“ konstatoval. Dodal, že nové znění zákona doněčtí separatisté neuznají, protože je „právně nesmyslné a politicky nicotné“.
Doněcká lidová republika podle Pušilina včas Kyjev varovala před podobnými kroky, ale ukrajinská vláda se „rozhodla jít svou cestou“. Odmítavý postoj k novele mají údajně i vzbouřenci ze sousedního Luhansku.
Poslanci dnes rovněž schválili seznam povstaleckých zón, na které se zvláštní samosprávní režim bude vztahovat. Vypracování tohoto seznamu ukládá Kyjevu minská dohoda o příměří schválená v polovině února. Dokument vymezuje vzbouřenecké oblasti na východě rusko-ukrajinskou hranicí, na jihu pobřežím Azovského moře a v ostatních zónách linií palebného dotyku, jak byla dojednána v Minsku v září loňského roku.
K novele zákona se vyslovil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Agentuře TASS řekl, že novela je „prudkým ústupem od minských dohod“, protože žádá volby provedené fakticky bez účasti nynějších vedoucích představitelů lidových republik. Moskva vyzve Paříž a Berlín, aby Ukrajinu přiměly k bezpodmínečnému plnění minských dohod, řekl Lavrov.
Podle ukrajinských médií debatu v parlamentu provázela bouřlivá diskuse, schůze byla několikrát přerušena a o výsledku hlasování nakonec rozhodla až dohoda lídrů poslaneckých frakcí. Oponenti nového správního režimu, mezi nimi například vůdkyně strany Vlast Julija Tymošenková, argumentovali tvrzením, že zákon fakticky posouvá rusko-ukrajinskou hranici hluboko do ukrajinského území.
Poslanci vyhlásili ve zvláštním usnesení povstalecké oblasti za „dočasně okupovaná území“. Jejich rozsah je identický s výčtem oblastí s přiznaným zvláštním správním režimem. Rezoluce má podle ukrajinských novinářů zdůraznit svrchovanost a nedělitelnost ukrajinského území. Pro usnesení hlasovalo 280 z 333 přítomných poslanců. I ostatní schválené dokumenty byly odhlasovány poměrně velkou většinou hlasů.
Parlament žádá vyslání mírové mise OSN
Poslanci v závěru schůze podpořili výzvu adresovanou OSN a Evropské unii k vyslání mírové mise do Doněcké a Luhanské oblasti. „Operaci na podporu míru a bezpečnosti“ poslancům doporučil ke schválení prezident Petro Porošenko. Mírotvorci mají být podle Kyjeva rozmístěni na palebné linii fronty a zároveň i v úsecích rusko-ukrajinské hranice, které Ukrajina nekontroluje.
Vyslání mírových sil OSN označují mnozí ukrajinští analytici za nepravděpodobné, protože proti takovému kroku se staví Rusko, jež má v Radě bezpečnosti OSN právo veta. K vyslání policejní mise na Donbas se zdrženlivě staví i Brusel.
