Kyjev - Kyjev kritizuje cestu českého komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa na Krym. Podle velvyslance Ukrajiny při EU Konstantina Jelisejeva tato cesta diskredituje Evropský parlament. Ukrajina vyzvala předsedu Evropského parlamentu Martina Schulzce, aby adekvátně zareagoval. Podle serveru krymedia.ru Ransdorf v Simferopolu zdůraznil, že Ukrajina ztratila Krym kvůli tomu, že odmítla decentralizaci moci.
Neochota Kyjeva svěřit více pravomocí Krymu vedla podle Ransdorfa k připojení poloostrova k Rusku. „Když krymské orgány žádaly o více pravomocí, odpověď Kyjeva byla: 'Jste separatisté, jste teroristé, bude proti vám zahájeno trestní řízení.' To byla chyba. Kdyby orgány v Kyjevě opakovaně neodmítaly decentralizaci moci, jak slíbily, Krym by Ukrajinu neopustil,“ citoval českého europoslance server krymedia.ru.
Podle Ransdorfa je obtížné předvídat, jestli Evropská unie Krym uzná jako součást Ruské federace. „Nemohu předpovídat chování politiků. Jejich chování je velmi často iracionální,“ podotkl Ransdorf s tím, že zásadní budou postoje Ruska, EU a USA.
Kyjev Ransdorfova návštěva Krymu pobouřila
Evropský parlament podporuje územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny. Podle Jelisejeva tak český europoslanec svou cestou na Krym „dočasně obsazený Ruskou federací“ diskredituje postoj europarlamentu. „Je zřejmé, že tato návštěva nereprezentuje oficiální stanovisko Evropské unie, ale bude aktivně využívána ruskými okupačními úřady a propagandisty pro jejich vlastní účely,“ zdůraznil zástupce Ukrajiny při EU.
Ransdorf přijal pozvánku na konferenci pořádanou proruským sdružením novinářů Format A-3. Komunistický politik je známý kritik mocenské politiky Washingtonu. Staví se také proti sankcím západních zemí vůči Moskvě. „Potřebujeme EU, která by oponovala Spojeným státům a totalitním tendencím (globálních finančních institucí). USA kráčejí cestou destrukce světové politiky a porušují principy mezinárodního práva,“ konstatovalo sdružení.
Ransdorf na svém webu vysvětluje, proč podle něj česká vláda podporuje nelegitimní vládu v Kyjevě. „Česká reprezentace se patrně řídí zásadou: 'Je lépe se mýlit se Spojenými státy než mít pravdu proti nim,'“ napsal Ransdorf, který podobně jako některá ruská média tvrdil, že v kotli u Debalceve bylo spolu s Ukrajinci obklíčeno přes 2000 mužů ze zemí NATO. Toto strategické město nakonec padlo do rukou povstalců.
Výňatek z Ransdorfova loňského příspěvku o situaci na Ukrajině
"Současná vláda oligarchů je výsměch demokratickým principům, a to mimo jiné i proto, že se opírá o podporu fašistů. To, co se stalo v Oděse, nesmí být zapomenuto. USA chtějí za každou cenu obkličovat Rusko, prosadit svoje vojenské základny na Ukrajině a vtáhnout Ukrajinu do NATO. Toto chce i oligarcha Petro Porošenko, pravděpodobný vítěz prezidentských voleb, které proběhnou 25. 5.
„Česká vláda podporuje linii USA a jsme tam, kde jsme už byli. Je to jasný doklad toho, že členství v EU nás neochrání před servilitou českých vládnoucích kruhů vůči USA. Záleží jen na českých občanech, koho si vyberou ve volbách jako svou politickou reprezentaci.“
Od ruské anexe Krymu už uplynul více než rok
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym poté, co loni v Kyjevě vznikla prozápadní vláda. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je ruskojazyčné obyvatelstvo v ohrožení a na Krym poslal neoznačené vojáky. V polovině března minulého roku se zde konalo referendum, v němž se obyvatelé Krymu vyslovili pro připojení k Ruské federaci. Kyjev ani Západ výsledky referenda neuznaly.
Kroky Ruska byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Ruskou pomoc Krymu podle něj vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se ale podle Putina objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal. Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU. Putin hovořil o plánované anexi v dokumentu „Krym. Cesta do vlasti“, kterou nedávno odvysílala televize Rossija 1.
- Evropská unie prodloužila o další rok sankce proti Krymu - budou platit až do 23. června 2016. Restrikce se týkají dovozu zboží z Krymu do zemí EU i turistického ruchu. Zahrnují rovněž zákaz investování na Krymu, což znamená, že žádný Evropan či společnost pocházející z EU nemůže nakupovat nemovitosti na Krymském poloostrově, financovat krymské společnosti nebo jim poskytovat jiné služby.
- Evropské výletní lodě pak nesmí kontaktovat přístavy na Krymu, s výjimkou případu nouze. A do oblasti rovněž nesmí být dováženo určité zboží, které by místní firmy mohly využít v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s těžbou ropy, zemního plynu a jiných nerostných zdrojů, uvedl Brusel ve svém prohlášení.
