Kyjev nařídil stažení ukrajinských vojáků z Krymu

Kyjev/Sevastopol – Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny nařídila ministerstvu obrany stáhnout ukrajinské vojáky z Krymu. Oznámil to úřadují prezident Oleksandr Turčynov. Podle něj se mají evakuovat i rodiny vojáků, které jsou vystavené reálnému ohrožení života a zdraví. Rusko dnes nad ránem získalo pod svou kontrolu poslední vojenskou pozici na Krymu – základnu Feodosiji. Ukrajinskou krizi budou řešit i lídři států G7 na okraji summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu.

„Vláda dostala nařízeno postarat se o rozmístění rodin vojáků, jakož i všech lidí, kteří jsou dnes nuceni opustit své domovy kvůli nátlaku ruských okupačních vojsk,“ řekl Turčynov podle agentury Unian.

Turčynov před poslanci hovořil o „změně dislokace“ ukrajinských sil na okupovaném poloostrově, nicméně úřadující ministr obrany Ihor Teňuch podle ruských médií už vydal rozkaz o stažení všech ukrajinských jednotek z Krymu na kontinentální Ukrajinu.

Ukrajinci by se zpět do vnitrozemí měli dostat koridorem, který by měl být pod kontrolou ruských vojáků. Dosud se neví, kolik z původních 18 tisíc příslušníků ukrajinské armády se vrátí. Ruské úřady tvrdí, že se většina z nich přidala na ruskou stranu, tyto zprávy ale nejsou ověřené.

Komentátor a publicista Jefim Fištejn zdůraznil, že z Krymu neodcházejí jenom samotní vojáci, ale i jejich rodiny, které zde s nimi v okolí vojenských základen žily. „Z Krymu odchází velmi početná menšina – ukrajinská a krymskotatarská – která dohromady čítá 42 procent obyvatel,“ uvedl Fištejn ve Studiu ČT24 s tím, že se neruské menšiny dostaly do „nemožné existenční situace“. „Jsou nuceni požádat o ruské občanství, jinak by museli ve své vlastní zemi požádat o cizinecký pobyt,“ dodal. 

Unesli Rusové velitele základny Belbek?

Ukrajinský velitel letecké základny v Belbeku Jurij Mamčur je nezvěstný. Po sobotním dramatickém obsazení základny ho ruští vojáci zadrželi a od té doby ho nikdo neviděl. Mamčur nebere telefon, neozval se ani své rodině. Naposledy ho zahlédli, když v sobotu večer opouštěl v doprovodu ruských vojáků Belbek. Na otázku, zda se vrátí, odpověděl jen: „Nevím. Uvidíme…“ Od té doby o něm nejsou žádné zprávy. Ukrajinští politikové dokonce žádají kvůli jeho osvobození mezinárodní pomoc.

Pro mnoho Ukrajinců se stal velitel čelící ruské přesile hrdinou, sociální sítě plní vzkazy a obrázky na jeho podporu.

Ukrajinští vojáci a jejich rodiny se na Krymu stávají v posledních dnech terčem šikany a výhružek – a nejen ze strany příslušníků samoobrany, ale i místních Rusů. A pomoci se Ukrajinci nedovolají. Nová vláda je prý nechala v nejtěžších chvílích napospas. Během obléhání základny Belbek čekali vojáci na instrukce z Kyjeva. Při jediném telefonátu z ministerstva obrany se místo rozkazů dočkali rady, ať jednají podle vlastního úsudku. „Vláda v Kyjevě nás opustila. Všichni ti noví ministři říkali spoustu velkých frází, ale v tom nejhorším nebezpečí nás opustili,“ říká žena Jurije Mamčura Larisa.

Poslední ukrajinská základna v ruských rukou

Rozkaz ke stažení následoval poté, co ruská vojska dnes ráno ovládla jedno z posledních vojenských zařízení Ukrajiny na anektovaném poloostrově, základnu námořní pěchoty ve Feodosiji na východním pobřeží Krymu. Ruští útočníci ukrajinské vojáky odzbrojili a poté budovu zcela ovládli. Ruské síly už dříve obsadily část feodosijské základny, která je obléhána od počátku března. Ukrajinští vojáci dosud drželi pod kontrolou muniční sklad, kasárna a další budovy na základně.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Nadále vzdorují hlavně námořníci - třeba tři lodě v Donuzlavském zálivu. „Nevidíme důvod, proč nechávat naše lodě a zbraně tady. Jsme za ně odpovědní. Je to ale otázka pro politiky a my se budeme řídit rozkazy velení,“ konstatoval Olexander Lantuch, kapitán ukrajinského námořnictva.

Moskva o víkendu pokračovala v upevňování vojenské moci na Krymu, který v úterý oficiálně připojila k Ruské federaci. Proruské síly bez výraznějšího odporu ovládly dvě zbývající velké ukrajinské základny či jedinou ukrajinskou ponorku. V neděli vlála ruská vlajka nad 189 ukrajinskými armádními zařízeními.

Ze zběha zástupcem velitele ruské flotily

Ukrajina o víkendu také přišla o kontrolu nad většinou své námořní flotily. Navíc její někdejší velitel Denys Berezovskyj, který na počátku března přeběhl na stranu proruského Krymu, byl dnes jmenován zástupcem velitele ruské černomořské flotily. Do funkce ho během své inspekce na krymském poloostrově povýšil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ten je prvním vysokým vládním představitelem, který na Krym od jeho připojení k Moskvě přicestoval.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Berezovskyj přitom vedl ukrajinské námořnictvo pouze jeden den. Ve svém rezignačním proslovu na počátku března Berezovskyj prohlásil, že se dává do služby obyvatelům Krymu. Kontrolu nad ukrajinským autonomním poloostrovem v té době začali přebírat proruští ozbrojenci a vojáci bez označení na uniformách, podle všeho ruští. Ukrajinské úřady chtějí Berezovského soudit za vlastizradu.

Moskva na Krymu přebírá také úřady. Vedle ukrajinské hřivny tam bude možné platit i rublem. Anektované území se na internetových stránkách Kremlu již stalo součástí oficiální prezidentské mapy Ruské federace. Jako ruský zobrazuje poloostrov ode dneška i portál Jandeks, jenž je označován za ruský Google.

Devět z deseti Rusů schvaluje anexi Krymu

Ukrajina ani západní země anexi Krymu k Ruské federaci neuznávají, zato drtivá většina občanů Ruska připojení schvaluje. V průzkumu ruské agentury VCIOM 93 procent dotázaných ruskou anexi podpořilo, proti se postavila jen čtyři procenta lidí.

Podle 89 procent Rusů je Krym součástí Ruska, pouze sedm procent zastává opačný názor. Většina dotázaných argumentovala tím, že Krym byl „historicky ruským územím“ až do roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Ukrajině, jakož i tím, že většinu obyvatel poloostrova tvoří Rusové.

Krymská města jsou bez proudu, o záměr Ukrajiny prý nejde

Mezitím některá města Krymu včetně části Simferopolu postihly rozsáhlé výpadky proudu. Ve středu Kyjev pohrozil vládě na Krymu, že pokud budou pokračovat „provokace“ proti ukrajinským vojskům v oblasti, podnikne „odpovídající opatření, včetně kroků technické a technologické povahy“. Zatím to ale vypadá, že právě odstřihnutí od elektřiny mezi tyto avizované kroky nepatří.

Elektrické vedení
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Krymský dodavatel elektrické energie Krymenergo na své webové stránce totiž uvedl, že přistoupit k částečnému přerušení dodávek musel poté, co elektrické vedení spravované ukrajinskou státní společností Ukrenergo zasáhla technická porucha. Jde o vedení z Kachovky v Chersonské oblasti, která sousedí s Krymem na severu, do krymské vesnice Ostrovskoje. Přerušení dodávek bylo nutné k zajištěni oprav, uvedla Krymenergo.

Ukrajina tématem schůzky zemí G7

Situací na Ukrajině se budou v Haagu zabývat politici na jaderném summitu G7. Vojenské velení Severoatlantické aliance přitom upozorňuje na značnou koncentraci ruských vojsk v blízkosti hranic s Ukrajinou, zároveň ale nabádá ke zdrženlivosti. Sledovat situaci na Ukrajině zamíří v nejbližší době pozorovatelská mise OBSE - minimálně půl roku by měla působit ve všech regionech kromě Krymu.

Nahrávám video
Světoví lídři budou v Haagu jednat i o Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 16 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 43 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami
Načítání...