Kyjev nařídil stažení ukrajinských vojáků z Krymu

Kyjev/Sevastopol – Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny nařídila ministerstvu obrany stáhnout ukrajinské vojáky z Krymu. Oznámil to úřadují prezident Oleksandr Turčynov. Podle něj se mají evakuovat i rodiny vojáků, které jsou vystavené reálnému ohrožení života a zdraví. Rusko dnes nad ránem získalo pod svou kontrolu poslední vojenskou pozici na Krymu – základnu Feodosiji. Ukrajinskou krizi budou řešit i lídři států G7 na okraji summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu.

„Vláda dostala nařízeno postarat se o rozmístění rodin vojáků, jakož i všech lidí, kteří jsou dnes nuceni opustit své domovy kvůli nátlaku ruských okupačních vojsk,“ řekl Turčynov podle agentury Unian.

Turčynov před poslanci hovořil o „změně dislokace“ ukrajinských sil na okupovaném poloostrově, nicméně úřadující ministr obrany Ihor Teňuch podle ruských médií už vydal rozkaz o stažení všech ukrajinských jednotek z Krymu na kontinentální Ukrajinu.

Ukrajinci by se zpět do vnitrozemí měli dostat koridorem, který by měl být pod kontrolou ruských vojáků. Dosud se neví, kolik z původních 18 tisíc příslušníků ukrajinské armády se vrátí. Ruské úřady tvrdí, že se většina z nich přidala na ruskou stranu, tyto zprávy ale nejsou ověřené.

Komentátor a publicista Jefim Fištejn zdůraznil, že z Krymu neodcházejí jenom samotní vojáci, ale i jejich rodiny, které zde s nimi v okolí vojenských základen žily. „Z Krymu odchází velmi početná menšina – ukrajinská a krymskotatarská – která dohromady čítá 42 procent obyvatel,“ uvedl Fištejn ve Studiu ČT24 s tím, že se neruské menšiny dostaly do „nemožné existenční situace“. „Jsou nuceni požádat o ruské občanství, jinak by museli ve své vlastní zemi požádat o cizinecký pobyt,“ dodal. 

Unesli Rusové velitele základny Belbek?

Ukrajinský velitel letecké základny v Belbeku Jurij Mamčur je nezvěstný. Po sobotním dramatickém obsazení základny ho ruští vojáci zadrželi a od té doby ho nikdo neviděl. Mamčur nebere telefon, neozval se ani své rodině. Naposledy ho zahlédli, když v sobotu večer opouštěl v doprovodu ruských vojáků Belbek. Na otázku, zda se vrátí, odpověděl jen: „Nevím. Uvidíme…“ Od té doby o něm nejsou žádné zprávy. Ukrajinští politikové dokonce žádají kvůli jeho osvobození mezinárodní pomoc.

Pro mnoho Ukrajinců se stal velitel čelící ruské přesile hrdinou, sociální sítě plní vzkazy a obrázky na jeho podporu.

Ukrajinští vojáci a jejich rodiny se na Krymu stávají v posledních dnech terčem šikany a výhružek – a nejen ze strany příslušníků samoobrany, ale i místních Rusů. A pomoci se Ukrajinci nedovolají. Nová vláda je prý nechala v nejtěžších chvílích napospas. Během obléhání základny Belbek čekali vojáci na instrukce z Kyjeva. Při jediném telefonátu z ministerstva obrany se místo rozkazů dočkali rady, ať jednají podle vlastního úsudku. „Vláda v Kyjevě nás opustila. Všichni ti noví ministři říkali spoustu velkých frází, ale v tom nejhorším nebezpečí nás opustili,“ říká žena Jurije Mamčura Larisa.

Poslední ukrajinská základna v ruských rukou

Rozkaz ke stažení následoval poté, co ruská vojska dnes ráno ovládla jedno z posledních vojenských zařízení Ukrajiny na anektovaném poloostrově, základnu námořní pěchoty ve Feodosiji na východním pobřeží Krymu. Ruští útočníci ukrajinské vojáky odzbrojili a poté budovu zcela ovládli. Ruské síly už dříve obsadily část feodosijské základny, která je obléhána od počátku března. Ukrajinští vojáci dosud drželi pod kontrolou muniční sklad, kasárna a další budovy na základně.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Nadále vzdorují hlavně námořníci - třeba tři lodě v Donuzlavském zálivu. „Nevidíme důvod, proč nechávat naše lodě a zbraně tady. Jsme za ně odpovědní. Je to ale otázka pro politiky a my se budeme řídit rozkazy velení,“ konstatoval Olexander Lantuch, kapitán ukrajinského námořnictva.

Moskva o víkendu pokračovala v upevňování vojenské moci na Krymu, který v úterý oficiálně připojila k Ruské federaci. Proruské síly bez výraznějšího odporu ovládly dvě zbývající velké ukrajinské základny či jedinou ukrajinskou ponorku. V neděli vlála ruská vlajka nad 189 ukrajinskými armádními zařízeními.

Ze zběha zástupcem velitele ruské flotily

Ukrajina o víkendu také přišla o kontrolu nad většinou své námořní flotily. Navíc její někdejší velitel Denys Berezovskyj, který na počátku března přeběhl na stranu proruského Krymu, byl dnes jmenován zástupcem velitele ruské černomořské flotily. Do funkce ho během své inspekce na krymském poloostrově povýšil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ten je prvním vysokým vládním představitelem, který na Krym od jeho připojení k Moskvě přicestoval.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Berezovskyj přitom vedl ukrajinské námořnictvo pouze jeden den. Ve svém rezignačním proslovu na počátku března Berezovskyj prohlásil, že se dává do služby obyvatelům Krymu. Kontrolu nad ukrajinským autonomním poloostrovem v té době začali přebírat proruští ozbrojenci a vojáci bez označení na uniformách, podle všeho ruští. Ukrajinské úřady chtějí Berezovského soudit za vlastizradu.

Moskva na Krymu přebírá také úřady. Vedle ukrajinské hřivny tam bude možné platit i rublem. Anektované území se na internetových stránkách Kremlu již stalo součástí oficiální prezidentské mapy Ruské federace. Jako ruský zobrazuje poloostrov ode dneška i portál Jandeks, jenž je označován za ruský Google.

Devět z deseti Rusů schvaluje anexi Krymu

Ukrajina ani západní země anexi Krymu k Ruské federaci neuznávají, zato drtivá většina občanů Ruska připojení schvaluje. V průzkumu ruské agentury VCIOM 93 procent dotázaných ruskou anexi podpořilo, proti se postavila jen čtyři procenta lidí.

Podle 89 procent Rusů je Krym součástí Ruska, pouze sedm procent zastává opačný názor. Většina dotázaných argumentovala tím, že Krym byl „historicky ruským územím“ až do roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Ukrajině, jakož i tím, že většinu obyvatel poloostrova tvoří Rusové.

Krymská města jsou bez proudu, o záměr Ukrajiny prý nejde

Mezitím některá města Krymu včetně části Simferopolu postihly rozsáhlé výpadky proudu. Ve středu Kyjev pohrozil vládě na Krymu, že pokud budou pokračovat „provokace“ proti ukrajinským vojskům v oblasti, podnikne „odpovídající opatření, včetně kroků technické a technologické povahy“. Zatím to ale vypadá, že právě odstřihnutí od elektřiny mezi tyto avizované kroky nepatří.

Elektrické vedení
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Krymský dodavatel elektrické energie Krymenergo na své webové stránce totiž uvedl, že přistoupit k částečnému přerušení dodávek musel poté, co elektrické vedení spravované ukrajinskou státní společností Ukrenergo zasáhla technická porucha. Jde o vedení z Kachovky v Chersonské oblasti, která sousedí s Krymem na severu, do krymské vesnice Ostrovskoje. Přerušení dodávek bylo nutné k zajištěni oprav, uvedla Krymenergo.

Ukrajina tématem schůzky zemí G7

Situací na Ukrajině se budou v Haagu zabývat politici na jaderném summitu G7. Vojenské velení Severoatlantické aliance přitom upozorňuje na značnou koncentraci ruských vojsk v blízkosti hranic s Ukrajinou, zároveň ale nabádá ke zdrženlivosti. Sledovat situaci na Ukrajině zamíří v nejbližší době pozorovatelská mise OBSE - minimálně půl roku by měla působit ve všech regionech kromě Krymu.

Nahrávám video
Světoví lídři budou v Haagu jednat i o Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06AktualizovánoPrávě teď

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 29 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 47 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 6 hhodinami
Načítání...