Kyjev nařídil stažení ukrajinských vojáků z Krymu

Kyjev/Sevastopol – Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny nařídila ministerstvu obrany stáhnout ukrajinské vojáky z Krymu. Oznámil to úřadují prezident Oleksandr Turčynov. Podle něj se mají evakuovat i rodiny vojáků, které jsou vystavené reálnému ohrožení života a zdraví. Rusko dnes nad ránem získalo pod svou kontrolu poslední vojenskou pozici na Krymu – základnu Feodosiji. Ukrajinskou krizi budou řešit i lídři států G7 na okraji summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu.

„Vláda dostala nařízeno postarat se o rozmístění rodin vojáků, jakož i všech lidí, kteří jsou dnes nuceni opustit své domovy kvůli nátlaku ruských okupačních vojsk,“ řekl Turčynov podle agentury Unian.

Turčynov před poslanci hovořil o „změně dislokace“ ukrajinských sil na okupovaném poloostrově, nicméně úřadující ministr obrany Ihor Teňuch podle ruských médií už vydal rozkaz o stažení všech ukrajinských jednotek z Krymu na kontinentální Ukrajinu.

Ukrajinci by se zpět do vnitrozemí měli dostat koridorem, který by měl být pod kontrolou ruských vojáků. Dosud se neví, kolik z původních 18 tisíc příslušníků ukrajinské armády se vrátí. Ruské úřady tvrdí, že se většina z nich přidala na ruskou stranu, tyto zprávy ale nejsou ověřené.

Komentátor a publicista Jefim Fištejn zdůraznil, že z Krymu neodcházejí jenom samotní vojáci, ale i jejich rodiny, které zde s nimi v okolí vojenských základen žily. „Z Krymu odchází velmi početná menšina – ukrajinská a krymskotatarská – která dohromady čítá 42 procent obyvatel,“ uvedl Fištejn ve Studiu ČT24 s tím, že se neruské menšiny dostaly do „nemožné existenční situace“. „Jsou nuceni požádat o ruské občanství, jinak by museli ve své vlastní zemi požádat o cizinecký pobyt,“ dodal. 

Unesli Rusové velitele základny Belbek?

Ukrajinský velitel letecké základny v Belbeku Jurij Mamčur je nezvěstný. Po sobotním dramatickém obsazení základny ho ruští vojáci zadrželi a od té doby ho nikdo neviděl. Mamčur nebere telefon, neozval se ani své rodině. Naposledy ho zahlédli, když v sobotu večer opouštěl v doprovodu ruských vojáků Belbek. Na otázku, zda se vrátí, odpověděl jen: „Nevím. Uvidíme…“ Od té doby o něm nejsou žádné zprávy. Ukrajinští politikové dokonce žádají kvůli jeho osvobození mezinárodní pomoc.

Pro mnoho Ukrajinců se stal velitel čelící ruské přesile hrdinou, sociální sítě plní vzkazy a obrázky na jeho podporu.

Ukrajinští vojáci a jejich rodiny se na Krymu stávají v posledních dnech terčem šikany a výhružek – a nejen ze strany příslušníků samoobrany, ale i místních Rusů. A pomoci se Ukrajinci nedovolají. Nová vláda je prý nechala v nejtěžších chvílích napospas. Během obléhání základny Belbek čekali vojáci na instrukce z Kyjeva. Při jediném telefonátu z ministerstva obrany se místo rozkazů dočkali rady, ať jednají podle vlastního úsudku. „Vláda v Kyjevě nás opustila. Všichni ti noví ministři říkali spoustu velkých frází, ale v tom nejhorším nebezpečí nás opustili,“ říká žena Jurije Mamčura Larisa.

Poslední ukrajinská základna v ruských rukou

Rozkaz ke stažení následoval poté, co ruská vojska dnes ráno ovládla jedno z posledních vojenských zařízení Ukrajiny na anektovaném poloostrově, základnu námořní pěchoty ve Feodosiji na východním pobřeží Krymu. Ruští útočníci ukrajinské vojáky odzbrojili a poté budovu zcela ovládli. Ruské síly už dříve obsadily část feodosijské základny, která je obléhána od počátku března. Ukrajinští vojáci dosud drželi pod kontrolou muniční sklad, kasárna a další budovy na základně.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Nadále vzdorují hlavně námořníci - třeba tři lodě v Donuzlavském zálivu. „Nevidíme důvod, proč nechávat naše lodě a zbraně tady. Jsme za ně odpovědní. Je to ale otázka pro politiky a my se budeme řídit rozkazy velení,“ konstatoval Olexander Lantuch, kapitán ukrajinského námořnictva.

Moskva o víkendu pokračovala v upevňování vojenské moci na Krymu, který v úterý oficiálně připojila k Ruské federaci. Proruské síly bez výraznějšího odporu ovládly dvě zbývající velké ukrajinské základny či jedinou ukrajinskou ponorku. V neděli vlála ruská vlajka nad 189 ukrajinskými armádními zařízeními.

Ze zběha zástupcem velitele ruské flotily

Ukrajina o víkendu také přišla o kontrolu nad většinou své námořní flotily. Navíc její někdejší velitel Denys Berezovskyj, který na počátku března přeběhl na stranu proruského Krymu, byl dnes jmenován zástupcem velitele ruské černomořské flotily. Do funkce ho během své inspekce na krymském poloostrově povýšil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ten je prvním vysokým vládním představitelem, který na Krym od jeho připojení k Moskvě přicestoval.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Berezovskyj přitom vedl ukrajinské námořnictvo pouze jeden den. Ve svém rezignačním proslovu na počátku března Berezovskyj prohlásil, že se dává do služby obyvatelům Krymu. Kontrolu nad ukrajinským autonomním poloostrovem v té době začali přebírat proruští ozbrojenci a vojáci bez označení na uniformách, podle všeho ruští. Ukrajinské úřady chtějí Berezovského soudit za vlastizradu.

Moskva na Krymu přebírá také úřady. Vedle ukrajinské hřivny tam bude možné platit i rublem. Anektované území se na internetových stránkách Kremlu již stalo součástí oficiální prezidentské mapy Ruské federace. Jako ruský zobrazuje poloostrov ode dneška i portál Jandeks, jenž je označován za ruský Google.

Devět z deseti Rusů schvaluje anexi Krymu

Ukrajina ani západní země anexi Krymu k Ruské federaci neuznávají, zato drtivá většina občanů Ruska připojení schvaluje. V průzkumu ruské agentury VCIOM 93 procent dotázaných ruskou anexi podpořilo, proti se postavila jen čtyři procenta lidí.

Podle 89 procent Rusů je Krym součástí Ruska, pouze sedm procent zastává opačný názor. Většina dotázaných argumentovala tím, že Krym byl „historicky ruským územím“ až do roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Ukrajině, jakož i tím, že většinu obyvatel poloostrova tvoří Rusové.

Krymská města jsou bez proudu, o záměr Ukrajiny prý nejde

Mezitím některá města Krymu včetně části Simferopolu postihly rozsáhlé výpadky proudu. Ve středu Kyjev pohrozil vládě na Krymu, že pokud budou pokračovat „provokace“ proti ukrajinským vojskům v oblasti, podnikne „odpovídající opatření, včetně kroků technické a technologické povahy“. Zatím to ale vypadá, že právě odstřihnutí od elektřiny mezi tyto avizované kroky nepatří.

Elektrické vedení
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Krymský dodavatel elektrické energie Krymenergo na své webové stránce totiž uvedl, že přistoupit k částečnému přerušení dodávek musel poté, co elektrické vedení spravované ukrajinskou státní společností Ukrenergo zasáhla technická porucha. Jde o vedení z Kachovky v Chersonské oblasti, která sousedí s Krymem na severu, do krymské vesnice Ostrovskoje. Přerušení dodávek bylo nutné k zajištěni oprav, uvedla Krymenergo.

Ukrajina tématem schůzky zemí G7

Situací na Ukrajině se budou v Haagu zabývat politici na jaderném summitu G7. Vojenské velení Severoatlantické aliance přitom upozorňuje na značnou koncentraci ruských vojsk v blízkosti hranic s Ukrajinou, zároveň ale nabádá ke zdrženlivosti. Sledovat situaci na Ukrajině zamíří v nejbližší době pozorovatelská mise OBSE - minimálně půl roku by měla působit ve všech regionech kromě Krymu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 28 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
před 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Počasí komplikuje pátrání

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.