Kyjev a Moskva se shodly na stažení zbraní a demarkační linii

Berlín – V berlínských rozhovorech o ukrajinské krizi bylo dosaženo pokroku. Kyjev a Moskva se shodly na postupu při stažení těžkých zbraní, vytvoření demarkační linie a bezpečnostních zónách mezi pozicemi ukrajinské armády a proruských separatistů na východě země. Vyplývá to ze závěrů schůzky ministrů zahraničí Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa, která skončila ve středu pozdě v noci.

Cílem rozhovorů bylo dohodnout se na způsobu naplnění loňských ujednání z Minsku o klidu zbraní na východě Ukrajiny. V zemi se ale i přes příměří opět v posledních dnech rozhořely tvrdé boje, především pak o letiště v Doněcku.

„Nakonec bylo dosaženo dohody týkající se toho, že demarkační čára zmíněná v minském protokolu bude tou linií, ze které nyní začne stahování těžkých zbraní. Vše ale záleží na tom, jestli to, na čem jsme se dohodli, nezůstane jen na papíře a dojde i ke změně situace přímo na místě,“ prohlásil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Steinmeier již na úvod jednání vyzval znesvářené strany, aby usilovaly o kompromis. Rusko zastupoval ministr zahraničí Sergej Lavrov, Ukrajinu jeho kolega Pavlo Klimkin a z Paříže přicestoval francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.

Oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od linie kontaktu předpokládal již minský protokol, který v rámci dohody o příměří dojednali vzbouřenci a zástupci ukrajinské armády loni počátkem září. Klid zbraní ale žádná ze stran fakticky nedodržovala, na papíře zůstal také závazek oddělení vojsk a z velké části i výměny zajatců.

Nahrávám video
  • „Hovoříme o dohodě, ale myslím, že nebude dodržena tak, aby byli všichni spokojeni – a to s ohledem na to, co se dělo doposud. Připomeňme minskou dohodu v září, kdy se hovořilo o výměně zajatců a těžké techniky. Na obou stranách zůstávají stovky zajatců a stahování těžké techniky se musí znovu řešit. Připomeňme vyhlášení řady příměří, která nebyla nikdy dodržena. To vše vede k závěru, že obavy, že nebude dodržována ani tato dohoda, jsou namístě,“ komentuje situaci zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.

Situace na východě Ukrajiny se řešila i v Radě bezpečnosti OSN. Americká velvyslankyně Samantha Powerová označila nový mírový návrh ruského prezidenta Vladimira Putina k řešení krize za pouhý plán vojenské okupace a udržení území pod kontrolou proruských separatistů. „Plán usiluje o legalizaci územních zisků, kterých separatisté dosáhli v září, a také ruských vojáků a vybavení na území Ukrajiny,“ řekla Powerová. „Strhněme závoj Putinova mírového plánu a nazvěme ho tím, čím je - ruským okupačním plánem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo přes dvanáct tisíc lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou.
04:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 2 hhodinami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 3 hhodinami

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 7 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 7 hhodinami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 7 hhodinami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 7 hhodinami

Interpol pátrá po Ukrajince podezřelé z bombového útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Oznámila to na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, který v pondělí v Monaku zranil ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a další dva lidi. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Berezovská žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla dle Reuters po útoku spatřena. Tamní policie provedla prohlídku domu a potvrdila, že je žena stále na útěku.
12:44Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled