Kyjev a Moskva se shodly na stažení zbraní a demarkační linii

Berlín – V berlínských rozhovorech o ukrajinské krizi bylo dosaženo pokroku. Kyjev a Moskva se shodly na postupu při stažení těžkých zbraní, vytvoření demarkační linie a bezpečnostních zónách mezi pozicemi ukrajinské armády a proruských separatistů na východě země. Vyplývá to ze závěrů schůzky ministrů zahraničí Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa, která skončila ve středu pozdě v noci.

Cílem rozhovorů bylo dohodnout se na způsobu naplnění loňských ujednání z Minsku o klidu zbraní na východě Ukrajiny. V zemi se ale i přes příměří opět v posledních dnech rozhořely tvrdé boje, především pak o letiště v Doněcku.

„Nakonec bylo dosaženo dohody týkající se toho, že demarkační čára zmíněná v minském protokolu bude tou linií, ze které nyní začne stahování těžkých zbraní. Vše ale záleží na tom, jestli to, na čem jsme se dohodli, nezůstane jen na papíře a dojde i ke změně situace přímo na místě,“ prohlásil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Steinmeier již na úvod jednání vyzval znesvářené strany, aby usilovaly o kompromis. Rusko zastupoval ministr zahraničí Sergej Lavrov, Ukrajinu jeho kolega Pavlo Klimkin a z Paříže přicestoval francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.

Oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od linie kontaktu předpokládal již minský protokol, který v rámci dohody o příměří dojednali vzbouřenci a zástupci ukrajinské armády loni počátkem září. Klid zbraní ale žádná ze stran fakticky nedodržovala, na papíře zůstal také závazek oddělení vojsk a z velké části i výměny zajatců.

Nahrávám video
  • „Hovoříme o dohodě, ale myslím, že nebude dodržena tak, aby byli všichni spokojeni – a to s ohledem na to, co se dělo doposud. Připomeňme minskou dohodu v září, kdy se hovořilo o výměně zajatců a těžké techniky. Na obou stranách zůstávají stovky zajatců a stahování těžké techniky se musí znovu řešit. Připomeňme vyhlášení řady příměří, která nebyla nikdy dodržena. To vše vede k závěru, že obavy, že nebude dodržována ani tato dohoda, jsou namístě,“ komentuje situaci zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.

Situace na východě Ukrajiny se řešila i v Radě bezpečnosti OSN. Americká velvyslankyně Samantha Powerová označila nový mírový návrh ruského prezidenta Vladimira Putina k řešení krize za pouhý plán vojenské okupace a udržení území pod kontrolou proruských separatistů. „Plán usiluje o legalizaci územních zisků, kterých separatisté dosáhli v září, a také ruských vojáků a vybavení na území Ukrajiny,“ řekla Powerová. „Strhněme závoj Putinova mírového plánu a nazvěme ho tím, čím je - ruským okupačním plánem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 28 mminutami

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 47 mminutami

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 1 hhodinou

Demonstranti v Nairobi protestovali proti plánům na výstavbu v národním parku

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.
před 1 hhodinou

Násilí osadníků proti Palestincům roste, mají krytí úřadů, píše komise OSN

V roce 2025 dále rostlo násilí židovských osadníků proti Palestincům na okupovaných územích. Uvádí to mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Osadníci se mohou spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.
před 1 hhodinou

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 1 hhodinou

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb –, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...