Kyjev a Moskva se shodly na stažení zbraní a demarkační linii

Berlín – V berlínských rozhovorech o ukrajinské krizi bylo dosaženo pokroku. Kyjev a Moskva se shodly na postupu při stažení těžkých zbraní, vytvoření demarkační linie a bezpečnostních zónách mezi pozicemi ukrajinské armády a proruských separatistů na východě země. Vyplývá to ze závěrů schůzky ministrů zahraničí Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa, která skončila ve středu pozdě v noci.

Cílem rozhovorů bylo dohodnout se na způsobu naplnění loňských ujednání z Minsku o klidu zbraní na východě Ukrajiny. V zemi se ale i přes příměří opět v posledních dnech rozhořely tvrdé boje, především pak o letiště v Doněcku.

„Nakonec bylo dosaženo dohody týkající se toho, že demarkační čára zmíněná v minském protokolu bude tou linií, ze které nyní začne stahování těžkých zbraní. Vše ale záleží na tom, jestli to, na čem jsme se dohodli, nezůstane jen na papíře a dojde i ke změně situace přímo na místě,“ prohlásil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Steinmeier již na úvod jednání vyzval znesvářené strany, aby usilovaly o kompromis. Rusko zastupoval ministr zahraničí Sergej Lavrov, Ukrajinu jeho kolega Pavlo Klimkin a z Paříže přicestoval francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.

Oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od linie kontaktu předpokládal již minský protokol, který v rámci dohody o příměří dojednali vzbouřenci a zástupci ukrajinské armády loni počátkem září. Klid zbraní ale žádná ze stran fakticky nedodržovala, na papíře zůstal také závazek oddělení vojsk a z velké části i výměny zajatců.

6 minut
Diplomatický pokrok v ukrajinské krizi
Zdroj: ČT24
  • „Hovoříme o dohodě, ale myslím, že nebude dodržena tak, aby byli všichni spokojeni – a to s ohledem na to, co se dělo doposud. Připomeňme minskou dohodu v září, kdy se hovořilo o výměně zajatců a těžké techniky. Na obou stranách zůstávají stovky zajatců a stahování těžké techniky se musí znovu řešit. Připomeňme vyhlášení řady příměří, která nebyla nikdy dodržena. To vše vede k závěru, že obavy, že nebude dodržována ani tato dohoda, jsou namístě,“ komentuje situaci zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.

Situace na východě Ukrajiny se řešila i v Radě bezpečnosti OSN. Americká velvyslankyně Samantha Powerová označila nový mírový návrh ruského prezidenta Vladimira Putina k řešení krize za pouhý plán vojenské okupace a udržení území pod kontrolou proruských separatistů. „Plán usiluje o legalizaci územních zisků, kterých separatisté dosáhli v září, a také ruských vojáků a vybavení na území Ukrajiny,“ řekla Powerová. „Strhněme závoj Putinova mírového plánu a nazvěme ho tím, čím je - ruským okupačním plánem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 8 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 17 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 36 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...