Kvůli zákonu o občanství hrozí slovenské koalici znovu rozpad

Bratislava - Čtveřice slovenských vládních stran opět čelí problémům kvůli nejednotnosti svých poslanců. Krizi tentokrát způsobila novela zákona o občanství, která měla upravit současný sporný právní předpis umožňující odebrat slovenskou státní příslušnost po získání občanství jiné země. Část koaličních zákonodárců se však spojila s opozicí a prosazovala změnu předloženého návrhu. Koalice proto novelu z programu nynější schůze raději stáhla. Strana Svoboda a solidarita (SaS) následně vyloučila ze svého klubu poslance Igora Matoviče.

Koaliční poslanci chtěli změnit současný zákon o občanství, který prosadila bývalá vláda sociálnědemokratického premiéra Roberta Fica. Předchozí kabinet normu přijal jako odpověď na kontroverzní maďarský zákon, jenž od letošního ledna umožňuje etnickým Maďarům v zahraničí získat ve zjednodušeném řízení maďarskou státní příslušnost.

Vládní strany se už dříve dohodly, že do zákona zapracují ustanovení, podle něhož Slovensko neuznává na svém území získání cizího státního občanství, jež bylo nabyto v rozporu s mezinárodním právem, zvyklostmi a zásadami. Poslanci z občanského hnutí Obyčejní lidé, kteří se do sněmovny dostali na kandidátce liberální SaS, však společně se zákonodárci z Ficova Směru-SD a národně orientované SNS prosadili její zásadní úpravu. Občanství jiné země by podle ní mohli získat Slováci, kteří mají v daném státě dlouhodobý pobyt, zaměstnání anebo tam studují. Pokud by však lidé získali občanství na základě kontroverzního maďarského zákona, nadále by přišli o slovenskou státní příslušnost.

Předákovi hnutí Obyčejní lidé, svéráznému Igoru Matovičovi, jeho kolegové vytkli, že se spojil s opozicí, kterou obvykle nešetří a velmi ostře kritizuje. Matovič dnes ale na brífinku oznámil, že hlasoval přesně tak, jak se ve středu dohodl s předsedou SaS Richardem Sulíkem. „Naplnili jsme do puntíku naši dohodu, že k novele z dílny opozičního Směru se postavíme tak, že ji utopíme, že já budu hlasovat pro, ostatní tři se zdrží. Dohodu jsme splnili,“ uvedl Matovič. „Já jsem dnes hlasoval podle vlastního svědomí a vědomí, jak to vyžaduje ústava. A strana, která má v názvu svobodu, mě vyloučila,“ dodal. Zároveň potvrdil, že dostal nabídku od KDH na vstup do jejich klubu.

Igor Matovič na otázku, zda bude v parlamentu napříště hlasovat s koalicí, či nikoliv:

„Mám dost velkou výhodu, vždycky jsem, hlasoval podle svého vědomí a svědomí.“

Po stažení koaliční novely zákona o občanství se koaliční strana Most-Híd, která v parlamentu zastupuje také zájmy maďarské menšiny, rozhodla zablokovat parlament. Lídr strany Béla Bugár to zdůvodnil tím, že koaliční dohoda byla dnešním hlasováním porušena. Jeho strana  proto nebude v parlamentu hlasovat, dokud se situace nevyjasní. Bugár zároveň vyzval KDH a SaS, aby se vypořádali se svými poslanci Radoslavem Procházkou (KDH) a Igorem Matovičem, jejichž postoje a hlasování s opozicí způsobily nepřijetí novely z dílny Mostu-HID, SDKÚ a SaS. Premiérku Ivetu Radičovou (SDKU) vyzval, aby jednala a minimálně svolala mimořádné jednání Koaliční rady.

Strany pravého středu nyní mají ve 150členné sněmovně jistou jen křehkou většinu 77 hlasů, dva poslanci už jejich řady opustili. „Uvidíme, jak se to vyvine, může se stát, že se rozpadne vláda,“ soudí šéf SaS Richard Sulík.

Spor kvůli zákonu o občanství patří k nejvážnějším během zhruba sedmiměsíčního působení kabinetu Ivety Radičové. Velkým problémům čelily vládní strany loni v prosinci, kdy se jim navzdory dohodě nepodařilo zvolit generálního prokurátora. Demisí tehdy hrozila předsedkyně vlády, strany však krizi nakonec ustály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 15 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 17 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 1 hhodinou

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...