Kvůli brexitu se lidé z Evropy přestávají stěhovat do Británie. Naopak sílí vlna navrátilců

Čistá migrace do Británie, tedy rozdíl mezi počtem přistěhovalců a vystěhovaných lidí, prudce klesla za rok od referenda o vystoupení z EU, a to o 106 tisíc lidí na 230 tisíc osob. Podle britského statistického úřadu lze tento propad z více než tří čtvrtin přičíst poklesu čisté migrace občanů Evropské unie do Británie.

Změny v migrační politice Londýna, související s nadcházejícím odchodem země z EU, jsou tak podle statistiků patrně klíčovým faktorem při rozhodování lidí, zda Británii opustí nebo se do ní přistěhují.

„Rozhodování týkající se migrace jsou ale složitá a zmíněná čísla ovlivňují i další faktory,“ uvedla Nicola Whiteová, která na britském statistickém úřadě vede oddělení zabývající se mezinárodní migrací.

Úřad upřesnil, že za dobu dvanácti měsíců do letošního června přišlo do Spojeného království 570 tisíc lidí a 342 tisíc odešlo.

Migrace do Británie ze zemí Evropské unie byla podle statistiků v tomto období nejnižší od června 2013 a počet unijních občanů, kteří zemi opustili, vzrostl o třetinu. Naopak stabilní zůstával počet lidí z nečlenských zemí EU, kteří ze země odešli. Počet žádostí občanů Evropské unie o britské občanství vzrostl podle úřadu o 80 procent.

Migrace hrála roli v rozhodování o vystoupení z EU

Právě obavy z dopadu vysokého počtu přistěhovalců byly jedním z hlavních faktorů, který přiměl Brity vyslovit se v referendu pro odchod z EU. Současná konzervativní vláda premiérky Theresy Mayové uvedla, že volný pohyb osob z EU do Británie musí skončit.

Podle oficiálních údajů nyní žije v Británii asi 3,2 milionu lidí z jiných zemí Unie, Britů v EU je zhruba 1,2 milionu.

Vládní dokumenty, které unikly v září do médií, ukazují, že Británie zvažuje opatření na omezení přistěhovalectví pro všechny, vyjma vysoce kvalifikovaných pracovníků z EU. Některé firmy tyto plány označily za alarmující.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 26 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...