Kushner vypovídal před vyšetřovateli. Volebnímu podvodu Trump věřil, řekl podle médií

Zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner vypovídal před velkou porotou federálního soudu o chování politika po prohraných prezidentských volbách v roce 2020. Napsaly to list The New York Times a server stanice CNN. Podle médií před porotou svědčili za zavřenými dveřmi i další lidé, kteří měli po volební porážce k Trumpovi blízko. Kushner ani Trump informace tisku nekomentovali.

Podle deníku The New York Times se vyšetřovatelé snaží zjistit, zda Trump opravdu věřil svým tvrzením, že demokratický kandidát Joe Biden vyhrál volby díky podvodům. Podle listu Kushner svědčil před porotou v červnu a uvedl, že měl pocit, že Trump opravdu věřil, že mu výhra ve volbách byla ukradena, řekl jeden zdroj deníku.

Podle stanice CNN před porotou svědčila i bývalá Trumpova poradkyně Hope Hicksová. Podle stanice jsou oba svědci důležití, protože patřili k nejbližším spolupracovníkům bývalého prezidenta na konci jeho mandátu.

Svědectví o Trumpově chování a o tom, zda si bývalý šéf Bílého domu uvědomoval, že prohrál volby, mohou být podle listu The New York Times důležitá při rozhodování vyšetřovatelů, zda Trumpa obvinit v souvislosti s pokusem zastavit předání moci zvolenému prezidentovi Bidenovi. Není však zatím jasné, z čeho by mohli prokurátoři Trumpa obžalovat, píše list.

Před porotou svědčil i Pence nebo Meadows

O Trumpově chování podle stanice CNN svědčili před velkou porotou také další lidé, kteří patřili mezi jeho blízké spolupracovníky, například bývalý viceprezident Mike Pence či Trumpův šéf personálu Mark Meadows. S vyšetřovateli mluvila podle tisku i bývalá Trumpova mluvčí Alyssa Farahová Griffinová. Podle The New York Times při výslechu potvrdila svá předchozí tvrzení ze slyšení před vyšetřovací komisí Kongresu. Tehdy řekla, že měla dojem, že Trump věděl, že volby skutečně prohrál.

Kauzu řeší zvláštní vyšetřovatel Jack Smith, který nechal Trumpa obžalovat v případě údajného nezákonného přechovávání tajných dokumentů po odchodu z Bílého domu. Proces ohledně držení dokumentů měl začít 14. srpna, což obě strany odmítly, protože tvrdí, že by měly málo času na přípravu.

Obžaloba navrhla, aby proces odstartoval 11. prosince, zatímco Trumpovi advokáti chtějí, aby soud stanovil začátek procesu po prezidentských volbách, ve kterých chce Trump kandidovat. Ty se mají uskutečnit v listopadu příštího roku. Tak vzdálený termín však obžaloba odmítá, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 38 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 51 mminutami

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. IDF zabila mluvčího íránských revolučních gard, který v reakci na izraelského premiéra odmítl tvrzení, že Írán již není schopen vyrábět balistické střely. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Jde o první izraelský úder na tuto zemi za současné války proti Íránu.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 14 hhodinami
Načítání...