Kushner vypovídal před vyšetřovateli. Volebnímu podvodu Trump věřil, řekl podle médií

Zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner vypovídal před velkou porotou federálního soudu o chování politika po prohraných prezidentských volbách v roce 2020. Napsaly to list The New York Times a server stanice CNN. Podle médií před porotou svědčili za zavřenými dveřmi i další lidé, kteří měli po volební porážce k Trumpovi blízko. Kushner ani Trump informace tisku nekomentovali.

Podle deníku The New York Times se vyšetřovatelé snaží zjistit, zda Trump opravdu věřil svým tvrzením, že demokratický kandidát Joe Biden vyhrál volby díky podvodům. Podle listu Kushner svědčil před porotou v červnu a uvedl, že měl pocit, že Trump opravdu věřil, že mu výhra ve volbách byla ukradena, řekl jeden zdroj deníku.

Podle stanice CNN před porotou svědčila i bývalá Trumpova poradkyně Hope Hicksová. Podle stanice jsou oba svědci důležití, protože patřili k nejbližším spolupracovníkům bývalého prezidenta na konci jeho mandátu.

Svědectví o Trumpově chování a o tom, zda si bývalý šéf Bílého domu uvědomoval, že prohrál volby, mohou být podle listu The New York Times důležitá při rozhodování vyšetřovatelů, zda Trumpa obvinit v souvislosti s pokusem zastavit předání moci zvolenému prezidentovi Bidenovi. Není však zatím jasné, z čeho by mohli prokurátoři Trumpa obžalovat, píše list.

Před porotou svědčil i Pence nebo Meadows

O Trumpově chování podle stanice CNN svědčili před velkou porotou také další lidé, kteří patřili mezi jeho blízké spolupracovníky, například bývalý viceprezident Mike Pence či Trumpův šéf personálu Mark Meadows. S vyšetřovateli mluvila podle tisku i bývalá Trumpova mluvčí Alyssa Farahová Griffinová. Podle The New York Times při výslechu potvrdila svá předchozí tvrzení ze slyšení před vyšetřovací komisí Kongresu. Tehdy řekla, že měla dojem, že Trump věděl, že volby skutečně prohrál.

Kauzu řeší zvláštní vyšetřovatel Jack Smith, který nechal Trumpa obžalovat v případě údajného nezákonného přechovávání tajných dokumentů po odchodu z Bílého domu. Proces ohledně držení dokumentů měl začít 14. srpna, což obě strany odmítly, protože tvrdí, že by měly málo času na přípravu.

Obžaloba navrhla, aby proces odstartoval 11. prosince, zatímco Trumpovi advokáti chtějí, aby soud stanovil začátek procesu po prezidentských volbách, ve kterých chce Trump kandidovat. Ty se mají uskutečnit v listopadu příštího roku. Tak vzdálený termín však obžaloba odmítá, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...