Kushner vypovídal před vyšetřovateli. Volebnímu podvodu Trump věřil, řekl podle médií

Zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner vypovídal před velkou porotou federálního soudu o chování politika po prohraných prezidentských volbách v roce 2020. Napsaly to list The New York Times a server stanice CNN. Podle médií před porotou svědčili za zavřenými dveřmi i další lidé, kteří měli po volební porážce k Trumpovi blízko. Kushner ani Trump informace tisku nekomentovali.

Podle deníku The New York Times se vyšetřovatelé snaží zjistit, zda Trump opravdu věřil svým tvrzením, že demokratický kandidát Joe Biden vyhrál volby díky podvodům. Podle listu Kushner svědčil před porotou v červnu a uvedl, že měl pocit, že Trump opravdu věřil, že mu výhra ve volbách byla ukradena, řekl jeden zdroj deníku.

Podle stanice CNN před porotou svědčila i bývalá Trumpova poradkyně Hope Hicksová. Podle stanice jsou oba svědci důležití, protože patřili k nejbližším spolupracovníkům bývalého prezidenta na konci jeho mandátu.

Svědectví o Trumpově chování a o tom, zda si bývalý šéf Bílého domu uvědomoval, že prohrál volby, mohou být podle listu The New York Times důležitá při rozhodování vyšetřovatelů, zda Trumpa obvinit v souvislosti s pokusem zastavit předání moci zvolenému prezidentovi Bidenovi. Není však zatím jasné, z čeho by mohli prokurátoři Trumpa obžalovat, píše list.

Před porotou svědčil i Pence nebo Meadows

O Trumpově chování podle stanice CNN svědčili před velkou porotou také další lidé, kteří patřili mezi jeho blízké spolupracovníky, například bývalý viceprezident Mike Pence či Trumpův šéf personálu Mark Meadows. S vyšetřovateli mluvila podle tisku i bývalá Trumpova mluvčí Alyssa Farahová Griffinová. Podle The New York Times při výslechu potvrdila svá předchozí tvrzení ze slyšení před vyšetřovací komisí Kongresu. Tehdy řekla, že měla dojem, že Trump věděl, že volby skutečně prohrál.

Kauzu řeší zvláštní vyšetřovatel Jack Smith, který nechal Trumpa obžalovat v případě údajného nezákonného přechovávání tajných dokumentů po odchodu z Bílého domu. Proces ohledně držení dokumentů měl začít 14. srpna, což obě strany odmítly, protože tvrdí, že by měly málo času na přípravu.

Obžaloba navrhla, aby proces odstartoval 11. prosince, zatímco Trumpovi advokáti chtějí, aby soud stanovil začátek procesu po prezidentských volbách, ve kterých chce Trump kandidovat. Ty se mají uskutečnit v listopadu příštího roku. Tak vzdálený termín však obžaloba odmítá, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 1 hhodinou

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 4 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 4 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 9 hhodinami
Načítání...