Kurdové prý dobyli Kobani, vojáci osvobodili iráckou provincii

Kobani - Kurdským jednotkám se údajně podařilo vytlačit teroristy z organizace Islámský stát (IS) ze syrského strategického města Kobani. Pešmergové ovládají 90 procent města, oznámili syrští exulanti, kteří situaci monitorují z Londýna. Islamisté se prý stáhli do okolí města. Úspěchy v boji s radikály hlásí také irácká armáda, která osvobodila z područí IS provincii Dijála ležící severně od Bagdádu. Mluvčí islamistů mezitím vyzval muslimy v západních zemích k dalším útokům.

Kobani leží na hranici s Tureckem a pro Kurdy má jeho udržení mimořádný význam. IS loni začal zabírat sever Sýrie a Iráku, lidé z Kobani se ale nenechali zlomit. Tamní Kurdové se chopili zbraní a začali proti IS bojovat. Na pomoc jim v září přišla mezinárodní koalice, která poslala proti IS svá letadla. Nálety koordinují USA a účastní se jich několik jejich arabských
spojenců.
  
Pomoc syrským soukmenovcům poskytli také iráčtí Kurdové. Ti vyslali do Sýrie několik set vlastních pešmergů, kteří dovezli těžké zbraně.

Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200 tisíc lidí. Ankara o víkendu otevřela na své straně hranice tábor pro 35 tisíc běženců. V Turecku je přes 20 uprchlických táborů, v nichž žije na 265 tisíc Syřanů. Mimo tato zařízení je v Turecku dalších 1,7 milionu uprchlíků ze Sýrie.

Bagdád hlásí úspěchy v boji proti radikálům

Irácká armáda znovu dobyla provincii Dijála, která leží na hranici s Íránem. „Kontrolujeme všechna města, okresy i kantony Dijály,“ ohlásil generál Abdal Amír Zajdí. Úspěch v Dijále už v neděli avizoval Hádí Amrí, velitel šíitských brigád, které pomáhají vojsku proti IS. Jednotky se teď zaměří na Tikrít a na Kirkúk. Vojáci a dobrovolníci se snaží odklidit z měst a vesnic výbušniny, které IS za sebou nechává. Amrí prý nařídil svým lidem, aby nechali na pokoji domy a majetek občanů. „Ajatolláh (Alí) Sistání nás požádal, abychom chránili domy lidí a jejich majetek, protože je to naše morální a náboženská povinnost,“ sdělil Amrí.

Islamisté žádají za život Japonce propuštění atentátnice

IS loni zajal dva japonské občany - Harunu Jukawu a Kendžiho Gotoa. Radikálové za ně minulý týden chtěli 200 milionů dolarů, které měly být vyplaceny do pátku. V sobotu se pak objevilo video, na němž Goto drží snímek mrtvého Jukawy a viní z kolegovy smrti premiéra Šinzó Abeho. IS za Gotoa nově nežádá peníze, ale propuštění atentátnice Sadžídy Rišávíové.

Iráčanka byla zatčena v souvislosti s atentáty na ammánské hotely v roce 2005. Jordánsko atentátníky odsoudilo k trestu smrti, většina z nich ale nebyla dopadena. Rišávíová se k činu přiznala před kamerou, ale později svou výpověď odvolala. Při útocích na sobě měla výbušniny určené k sebevražedné akci. Řekla, že jeden pás si vzal její manžel a druhý připevnil na ni. Sám své bomby odpálil, ona ne. Podle odborného posudku se zablokovalo odpalovací zařízení, obhajoba se ale snažila dokázat, že Rišávíová byla k útokům zneužita manželem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...