Kyjev – Proruské krymské úřady zabaví Ukrajincům jejich flotilu zablokovanou v Sevastopolu. Zároveň se chystají znárodnit i majetek ukrajinských státních společností na poloostrově. Oznámil to šéf krymské vlády, která usiluje o připojení poloostrova k Rusku. Referendum se koná už tuto neděli. Podle agentury Reuters hlasovací lístek nepočítá s možností odpovědi „NE“ ruské kontrole nad poloostrovem. Kyjev výsledky referenda neuzná.
V Sevastopolu se pod žlutomodrou ukrajinskou vlajkou podle zpravodaje AFP nalézají dvě plavidla - velitelská loď Slavutič a protiponorková korveta Ternopil. Obsluhuje je několik desítek ukrajinských námořníků, kteří se fakticky stali vězni svých ruských „kamarádů“ z černomořské flotily na obrovské základně.
„Jejich (ukrajinské) lodě nehodláme nechat odplout. Držíme tam nejen ukrajinskou flotilu, ale uzavřeli jsme cestu k odplutí i flotile Černomorněftěgazu,“ uvedl krymský premiér Sergej Aksjonov. „Znárodníme ještě něco dalšího. Nikoliv soukromý majetek, ale objekty využívající přírodní zdroje. Nejspíše se rozhodne o solárních elektrárnách, že budou předány Krymské republice,“ dodal.
Podle prvního místopředsedy krymské vlády Rustama Těmirgalijeva by se „znárodnění majetku“ ukrajinských státních firem na poloostrově mělo odehrát v nejbližších dnech. Soukromých firem se tento krok nemá dotknout. Přechod krymské ekonomiky od ukrajinské měny k rublu podle něj potrvá asi půl roku.
V referendu nelze říct NE
Referendum se koná už v neděli. Podle vzoru hlasovacího lístku první ze dvou otázek zní: „Jste pro sjednocení Krymu s Ruskem jako součásti Ruské federace?“. Druhá se pak ptá: „Jste pro obnovení ústavy z roku 1992 a postavení Krymu jako součásti Ukrajiny?“ Základní zákon z roku 1992 přijal krátce po rozpadu Sovětský svaz a Ukrajina ho následně narychlo zrušila. Krymu dával postavení nezávislé entity uprostřed Ukrajiny, se širokými pravomocemi vlastního sebeurčení i navazování vztahů s partnery dle vlastní libosti, včetně Ruska. Ani druhá otázka tak nedává voličům možnost vyslovit se pro to, aby Krym fungoval jako součást Ukrajiny.
„S proruským sněmem, který se už vyslovil pro návrat Krymu do Ruska, druhá možnost nabízí jedině nepatrně delší cestu, než se poloostrov ocitne pod ruskou kontrolou,“ napsala agentura Reuters s odvoláním na analytiky. Voliči, kteří se rozhodnou nezúčastnit, navíc nebudou mít na vyznění referenda žádný vliv. Rozhodující je, jaké možnosti dá přednost většina z hlasujících.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s neformálním vůdcem krymských Tatarů Mustafou Džemilevem prohlásil, že budoucnost Krymu a s tím spojená otázka zachování územní celistvosti Ukrajiny se definitivně rozhodne až po nedělním referendu. Džemilev je respektovaným vůdcem krymských Tatarů, kterých na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel žije kolem čtvrt milionu. Přes dvacet let stál v čele tatarského medžlisu, neformálního shromáždění, které krymské úřady neuznávají.
Kyjev vojenský zásah na Krymu nechystá
Kyjev považuje snahy o odtržení Krymu za nezákonné. Odporují podle něj ústavě. Úřadující ukrajinský prezident ale oznámil, že Ukrajina na poloostrově vojensky nezasáhne. „Nemůžeme se angažovat v nějaké vojenské operaci na Krymu. Tou bychom totiž obnažili východní hranici a Ukrajina by nebyla chráněná, s čímž ruští vojáci počítají,“ konstatoval Oleksandr Turčynov, který dočasně zastává i funkci hlavy státu. Referendum označil za frašku, o které se rozhodlo v Kremlu.
G7 varuje Rusy
Ruská anexe Krymu by podle vyjádření skupiny zemí G7 byla jasným porušením Charty OSN i dalších smluv včetně závazků z Budapešťského memoranda z roku 1994. Kromě dopadů na jednotu, územní celistvost a suverenitu Ukrajiny by anexe měla vážné důsledky pro právní řád, který chrání suverenitu všech zemí. Pokud Ruská federace k takovému kroku přistoupí, budou státy G7 reagovat „individuálně i kolektivně“, stojí v prohlášení.
Tabakov a další chválí Putinovu politiku
Politiku ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině a Krymu naopak podpořilo už 150 známých umělců a kulturních osobností, včetně slavného ruského režiséra a herce Olega Tabakova. „Za poslední noc pod dopisem zveřejněným na webu ministerstva kultury, přibylo dalších 300 podpisů, z toho 64 od kulturních činitelů, zbytek je od novinářů,“ napsala agentura Interfax.
Jsou to Rusové, říká o neoznačených vojácích na Krymu NATO
Severoatlantická aliance je přesvědčena, že na Krymu operují ruské jednotky s jasnými rozkazy podkopat přítomnost ukrajinských vojenských sil na poloostrově. Píše o tom na svém blogu vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove.
Závěr byl podle amerického generála získán „pečlivým prověřováním mnoha zdrojů informací“, které mají k dispozici profesionální vojenští analytikové. Podobný názor už vyslovili také mnozí novináři, kteří jednotky na Krymu sledovali. Moskva přitom dál tvrdí, že na poloostrově vojensky nezasahuje, tedy s výjimkou ochrany svých vojenských objektů. Neoznačení vojáci prý patří k místní domobraně.
NATO v minulých dnech rozhodlo o vyslání radarových letounů AWACS nad Polsko a Rumunsko. Generál připomněl, že těžce vyzbrojené jednotky drží v obklíčení ukrajinské vojenské základny a ovládají jedenáct hraničních přechodů do oblasti.
Na cvičení do Černého moře dorazil americký raketový torpédoborec
Bulharsko, Rumunsko a Spojené státy zahájily v Černém moři společné cvičení námořnictva. Naplánované bylo ještě před vypuknutím krize na Ukrajině. Na cvičení dorazil i americký raketový torpédoborec s asi 300člennou posádkou, který kotvil v přístavu Konstanca, přímo naproti Krymu.
Spolu s americkým plavidlem se vojenských manévrů účastní i bulharská námořní fregata Drazki (v překladu Neohrožená) a tři rumunské lodě. Cvičení mělo původně začít už v úterý, bylo ale odloženo kvůli špatnému počasí.
