Krvavé útoky v Paříži: Co dosud víme?

Nahrávám video
ŽIVĚ: Speciál ČT24 k útokům v Paříži
Zdroj: ČT24

V pátek večer zažila Francie nejkrvavější útok ve svých poválečných dějinách. Při sérii šesti incidentů zemřelo v Paříži podle francouzských úřadů 128 lidí, francouzské nemocnice ošetřují 300 pacientů z toho 80 v kritickém stavu. K útoku se přihlásil Islámský stát.

  • 22:48

    Online k aktuálnímu dění kolem pařížských útoků končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:25

    Podle FBI to nevypadá, že by Spojeným státům hrozil v současné době podobný útok, jaký teroristé uskutečnili v Paříži.

  • 22:04

    Manuel Valls také řekl, že někteří z těch, kteří mají co dočinění s útoky, využili chaosu způsobeného migrační krizí a podařilo se jim "proklouznout" bez povšimnutí.

  • KDE TERORISTÉ ÚTOČILI?

Nejvíce lidí, podle CNN celkem 112, zemřelo v hudebním klubu Bataclan. Devatenáct obětí má na svědomí střelba před barem La Belle Equipe v ulici Rue de Charonne, 14 osob nepřežilo podobný incident v restauraci Le Petit Cambodge na Rue Bichat. Čtveřici mrtvých hlásili policisté na Avenue de la Republique, stejný počet obětí za sebou nechaly exploze u stadionu v Saint Denis. Podle agentury AFP je tři sta lidí zraněno a francouzská prokuratura přidává 80 lidí v kritickém stavu. Většina útoků se odehrála na místech relativně blízko sebe a s větší koncentrací lidí.

  • KDO ZA ÚTOKY MŮŽE?

K útokům se přihlásil Islámský stát. Motiv? Nejčastěji se spekuluje o odvetě za angažování Paříže v syrských a iráckých bojích. Pro tuto verzi hovoří mínění některých svědků z hudebního klubu. Jeden z útočníků se prý přímo hlásil k Islámskému státu. Organizace pak v prohlášení ale uvedla, že na Paříž zacílila proto, že je křižovatkou “ohavnosti a perverzity„ celé Evropy. Dále dodala, že se jedná jen o špičku ledovce a celá země zůstává jako hlavní cíl budoucích akcí. 

  • CO MOHLO ÚTOČNÍKY MOTIVOVAT?

Francie od loňského léta podniká po boku mezinárodní koalice nálety na pozice IS na iráckém území. Na cíle v Sýrii francouzské letectvo poprvé zaútočilo letos koncem září. Francie také poskytuje logistickou podporu syrským povstalcům, které považuje za umírněné. Jsou mezi nimi i Kurdové.

„Přesně jsem slyšel, co říkali rukojmím: ,To je Hollandova vina. Je to vina vašeho prezidenta. Neměl zasahovat v Sýrii,‘“ uvedl novinář Pierre Janaszak, který byl v době útoku údajně v koncertní síni Bataclan. „Mluvili také o Iráku,“ dodal.

Agentura AFP v sobotu nad ránem uvedla, že během útoků zemřelo osm zbrojenců. Sedm z nich zabily exploze výbušnin, které na sobě sami odpálili. Jednoho teroristu zastřelila policie. Nicméně není jasné, zda další z atentátníků neuprchli. Ví se, že mezi teroristy byli držitelé egyptského, francouzského i syrského pasu. Dva ze sebevražedných atentátníků byli chlapec a dívka ve věku od 15 do 18 let. Jeden z držitelů syrského pasu byl zaregistrován v říjnu v Řecku jako uprchlík. 

  • JAK ZAREAGOVALA FRANCIE?

Do centra metropole bylo okamžitě vysláno 1500 vojáků a stovky policistů, Pařížané dostali doporučení, aby nevycházeli ven. Prezident Hollande vyhlásil výjimečný stav, slíbil domovní prohlídky v Paříži a okolí. Přísné kontroly byly spuštěny i na hranicích Francie.

Mimo provoz zůstávají některé linky pařížského metra. Vlaky Eurostar pod Lamanšským kanálem nicméně počítají s provozem podle běžného jízdního řádu. Otevřena zůstávají i francouzská letiště a vlaková nádraží.

  • REAKCE SVĚTA

Bezprostředně po útocích začali vyjadřovat představitelé států soustrast obětem i celé Francii. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že teroristické útoky na Francii jsou útokem na celé lidstvo a ujistil, že Paříž má plnou podporu Spojených států.

Soustrast a podporu Francii vyjádřili mimo jiné také představitelé Evropské unie, NATO, OSN, Ruska a Číny. Soustrast obětem vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

Kondolence a projevy podpory zaplavily i sociální sítě. Světová velkoměsta na důkaz sympatií nasvítila své dominanty do franckouzské trikolóry. Útoky se dotkly i sportovního světa, k jednomu z výbuchů došlo u stadionu Stade de France, kde právě hrála Francie přátelské utkání s Německem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 3 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 5 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 8 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 8 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 10 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...