Krvavé útoky v Paříži: Co dosud víme?

Nahrávám video

V pátek večer zažila Francie nejkrvavější útok ve svých poválečných dějinách. Při sérii šesti incidentů zemřelo v Paříži podle francouzských úřadů 128 lidí, francouzské nemocnice ošetřují 300 pacientů z toho 80 v kritickém stavu. K útoku se přihlásil Islámský stát.

  • 22:48

    Online k aktuálnímu dění kolem pařížských útoků končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:25

    Podle FBI to nevypadá, že by Spojeným státům hrozil v současné době podobný útok, jaký teroristé uskutečnili v Paříži.

  • 22:04

    Manuel Valls také řekl, že někteří z těch, kteří mají co dočinění s útoky, využili chaosu způsobeného migrační krizí a podařilo se jim "proklouznout" bez povšimnutí.

  • KDE TERORISTÉ ÚTOČILI?

Nejvíce lidí, podle CNN celkem 112, zemřelo v hudebním klubu Bataclan. Devatenáct obětí má na svědomí střelba před barem La Belle Equipe v ulici Rue de Charonne, 14 osob nepřežilo podobný incident v restauraci Le Petit Cambodge na Rue Bichat. Čtveřici mrtvých hlásili policisté na Avenue de la Republique, stejný počet obětí za sebou nechaly exploze u stadionu v Saint Denis. Podle agentury AFP je tři sta lidí zraněno a francouzská prokuratura přidává 80 lidí v kritickém stavu. Většina útoků se odehrála na místech relativně blízko sebe a s větší koncentrací lidí.

  • KDO ZA ÚTOKY MŮŽE?

K útokům se přihlásil Islámský stát. Motiv? Nejčastěji se spekuluje o odvetě za angažování Paříže v syrských a iráckých bojích. Pro tuto verzi hovoří mínění některých svědků z hudebního klubu. Jeden z útočníků se prý přímo hlásil k Islámskému státu. Organizace pak v prohlášení ale uvedla, že na Paříž zacílila proto, že je křižovatkou “ohavnosti a perverzity„ celé Evropy. Dále dodala, že se jedná jen o špičku ledovce a celá země zůstává jako hlavní cíl budoucích akcí. 

  • CO MOHLO ÚTOČNÍKY MOTIVOVAT?

Francie od loňského léta podniká po boku mezinárodní koalice nálety na pozice IS na iráckém území. Na cíle v Sýrii francouzské letectvo poprvé zaútočilo letos koncem září. Francie také poskytuje logistickou podporu syrským povstalcům, které považuje za umírněné. Jsou mezi nimi i Kurdové.

„Přesně jsem slyšel, co říkali rukojmím: ,To je Hollandova vina. Je to vina vašeho prezidenta. Neměl zasahovat v Sýrii,‘“ uvedl novinář Pierre Janaszak, který byl v době útoku údajně v koncertní síni Bataclan. „Mluvili také o Iráku,“ dodal.

Agentura AFP v sobotu nad ránem uvedla, že během útoků zemřelo osm zbrojenců. Sedm z nich zabily exploze výbušnin, které na sobě sami odpálili. Jednoho teroristu zastřelila policie. Nicméně není jasné, zda další z atentátníků neuprchli. Ví se, že mezi teroristy byli držitelé egyptského, francouzského i syrského pasu. Dva ze sebevražedných atentátníků byli chlapec a dívka ve věku od 15 do 18 let. Jeden z držitelů syrského pasu byl zaregistrován v říjnu v Řecku jako uprchlík. 

  • JAK ZAREAGOVALA FRANCIE?

Do centra metropole bylo okamžitě vysláno 1500 vojáků a stovky policistů, Pařížané dostali doporučení, aby nevycházeli ven. Prezident Hollande vyhlásil výjimečný stav, slíbil domovní prohlídky v Paříži a okolí. Přísné kontroly byly spuštěny i na hranicích Francie.

Mimo provoz zůstávají některé linky pařížského metra. Vlaky Eurostar pod Lamanšským kanálem nicméně počítají s provozem podle běžného jízdního řádu. Otevřena zůstávají i francouzská letiště a vlaková nádraží.

  • REAKCE SVĚTA

Bezprostředně po útocích začali vyjadřovat představitelé států soustrast obětem i celé Francii. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že teroristické útoky na Francii jsou útokem na celé lidstvo a ujistil, že Paříž má plnou podporu Spojených států.

Soustrast a podporu Francii vyjádřili mimo jiné také představitelé Evropské unie, NATO, OSN, Ruska a Číny. Soustrast obětem vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

Kondolence a projevy podpory zaplavily i sociální sítě. Světová velkoměsta na důkaz sympatií nasvítila své dominanty do franckouzské trikolóry. Útoky se dotkly i sportovního světa, k jednomu z výbuchů došlo u stadionu Stade de France, kde právě hrála Francie přátelské utkání s Německem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 27 mminutami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 46 mminutami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 4 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 4 hhodinami

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
01:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled