Merkelová: Němci pláčou spolu s Francouzi, Kiska volá po větší evropské jednotě

Světoví státníci odsuzují páteční teroristické atentáty v Paříži. Podle německé kancléřky Angely Merkelové jsou útoky ve Francii útokem na celý svět. Šéf Bílého domu Barack Obama už slíbil Francii pomoc při dopadení atentátníků. Slovenský prezident Andrej Kiska pak hovořil o nutnosti větší evropské jednoty. Soustrast pozůstalým vyjádřil také český premiér Bohuslav Sobotka.

  • 22:48

    Online k aktuálnímu dění kolem pařížských útoků končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:25

    Podle FBI to nevypadá, že by Spojeným státům hrozil v současné době podobný útok, jaký teroristé uskutečnili v Paříži.

  • 22:04

    Manuel Valls také řekl, že někteří z těch, kteří mají co dočinění s útoky, využili chaosu způsobeného migrační krizí a podařilo se jim "proklouznout" bez povšimnutí.

„Znovu jsme byli svědky ohavného pokusu o terorizování nevinných civilistů,“ uvedl Obama na tiskové konferenci v Bílém domě. Spojené státy budou stát po boku Francie v boji proti terorismu a extremismu, ujistil americký prezident. S francouzským prezidentem Francoisem Hollandem prý zatím nehovořil, slíbil mu ale na dálku veškerou pomoc.

Je to útok nejen na Paříž, je to útok na lidský rod jako takový a na hodnoty, které všichni sdílíme.
Barack Obama

Britský premiér Cameron uvedl, že je „v šoku“. „Naše myšlenky a modlitby jsou s francouzským lidem. Uděláme cokoli, abychom pomohli,“ řekl Cameron.

Za „nelidské“ útoky v Paříži označil také Kreml. Rusko je prý připraveno pomoci při vyšetřování teroristických činů. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ujistila, že Rusko sdílí bolest Francie. Pomoc nabídli Francouzům i zástupci Itálie, Španělska, Izraele, Turecka, Kataru a mnoha dalších zemí.

„Opovrženíhodné útoky“ odsoudil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že NATO stojí po boku Francie. „Terorismus demokracii nikdy neporazí,“ uvedl.

Útoky odsoudili také vrcholní představitelé Evropské unie: předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda europarlamentu Martin Schulz. 

obrázek
Zdroj: ČT24

„Hluboce šokována“ je také německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní jde o útoky nejen na Francii, ale na celý svět. Ujistila, že Německo stojí při Francii při obraně evropských hodnot. Němci teď podle ní pláčou stejně jako Francouzi. 

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který se s francouzským prezidentem Hollandem účastnil fotbalového zápasu na stadionu v Paříži, v jehož areálu došlo k výbuchům, slíbil Francii pomoc.

„V této těžké chvíli vyjadřuji solidaritu francouzské vládě a hlubokou soustrast pozůstalým obětí,“ reagoval na zprávy o teroristických útocích český premiér Bohuslav Sobotka.

„Jsem do hloubky otřesen strašným masakrem v Paříži, ale vím, že stále musí platit, že každé podobné násilí musí být potrestáno, a my se nesmíme vzdát života a civilizace, kterou jsme vybudovali,“ komentoval prostřednictvím své mluvčí útoky český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Slovenský prezident Andrej Kiska uvedl, že teroristé chtějí šířit zlo, nenávist a chaos a odpovědí na jejich činy by měla být větší jednota a akceschopnost Evropy, která musí bránit svoje hodnoty. „Upřímnou soustrast pozůstalým teroristických útoků v Paříži. Upřímnou soustrast francouzskému lidu. Upřímnou soustrast Francii, která je tak těžce zkoušená terorismem,“ konstatoval Kiska. Ostrá slova volilo i slovenské ministerstvo zahraničí, podle nějž byly útoky zbabělé a zákeřné.

Jsme šokovaní, jsme smutní a jsme také rozhořčení. Teroristé znovu zabíjeli lidi v Paříži, aby mezi námi v Evropě šířili strach a nenávist. Aby mezi lidmi šířili zlo a chaos. Evropa potřebuje po této těžké noci ještě větší jednotu a potřebuje skutečnou akceschopnost. Terorismus nikdy nerozvrátí demokracii a svobodu Evropy, pokud dokážeme svoje hodnoty bránit. Společně a rázně.
Andrej Kiska
slovenský prezident

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael stojí po boku prezidenta Hollanda a francouzského národa ve společném boji proti terorismu. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi prohlásil, že Vatikán je „pobouřen dalším projevem šíleného násilnického terorismu a nenávisti“. „Spolu s papežem a všemi, kdo milují mír, to odsuzujeme,“ řekl Lombardi.

Turecko, kde má v neděli začít summit velkých světových ekonomik G20, útoky odsoudilo. Úřad premiéra Ahmeta Davutoglua v prohlášení uvedl, že „nejde jenom o útok na Francouze, ale na celé lidstvo, demokracii, svobody a univerzální hodnoty“. Prezident Recep Tayyip Erdogan útoky odsoudil na twitteru a zaslal Hollandeovi soustrastný telegram.

CN Tower v Torontu se zbarvila do francouzské trikolóry
Zdroj: Chris Helgren/Reuters

Na útok reagovaly také země Perského zálivu. Íránský prezident Hasan Rouhání kvůli němu zrušil cestu do Evropy, při níž měl od soboty navštívit Itálii a Francii. Útoky odsoudil jako „nelidský čin“. Hollandovi kondolovali také prezident Spojených arabských emirátů Chalífa bin Zajd Nahaján a kuvajtský emír Sabah Ahmad Džábir Sabah, v Saúdské Arábii útok odsoudilo tamní ministerstvo zahraničí.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní řekl, že sdílí smutek s rodinami obětí. „Tyto nelítostní vraždy dokazují, že teroristé neznají hranice,“ sdělil. Hluboký šok nad událostmi v Paříži projevila i Čína a soustrast vyjádřil také nový kanadský premiér Justin Trudeau.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 5 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 5 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.