Zimbabwe má novou hlavu státu. Roberta Mugabeho, který zemi vládl třicet let, nahradil bývalý viceprezident Emmerson Mnangagwa. Přísahu složil před zraky desetitisíců lidí na Národním sportovním stadionu v Harare. V proslovu slíbil, že se Zimbabwe stane silnou a prosperující zemí. Mugabe rezignoval v úterý pod tlakem armády. Svému nástupci zanechal rozvrácenou ekonomiku s obrovskou nezaměstnaností.
Mugabe Mnangagwu před dvěma týdny zbavil funkce, čímž vyvolal vlnu nepokojů a armádní převrat, po kterém byl sám donucen rezignovat. Po návratu z exilu v JAR uvítaly sesazeného viceprezidenta davy doufající v lepší zítřky.
„Změna přichází, ale co se od ní dá čekat? Ptám se i tak trochu sám sebe. Co se změnilo v minulých 37 letech, co ta doba přinesla. Budou teď lidé šťastnější a splní nový režim naše očekávání?“ podotkl jeden z obyvatel Zimbabwe Fungai Shana.
Inauguraci proběhla na stadionu s kapacitou 60 tisíc osob. „Zavazuji se k tomu, že budu vaším služebníkem. Apeluji na všechny vlastence, aby šli a konali společně, nic tu není víc důležitého,“ konstatoval už dříve budoucí prezident, který slíbil „novou demokracii“, a hlavně nová pracovní místa.
Zimbabwany vyzval ke klidu před volbami, jež proběhnou příští rok. Investorům ze zahraničí pak slíbil, že jejich peníze budou v zemi v bezpečí. Řekl také, že chce ukončit mezinárodní izolaci a vyzval k přehodnocení sankcí, které některé státy na Zimbabwe v minulosti uvalily.
Bělošští farmáři se možná dočkají odškodnění
Pozemkovou reformu označil za nezvratnou, zároveň ale oznámil záměr odškodnit zimbabwské bílé farmáře, kteří v rámci ní přišli o své pozemky a často pak uprchli do ciziny. Mugabeho režim od konce 90. let prováděl násilné zábory půdy stovek bělošských farmářů.
Mnangagwa připustil určité chyby během Mugabeho éry, svému předchůdci ale vzdal hold a nazval jej „otcem národa“. Řekl také, že chce ukončit mezinárodní izolaci země a přilákat do ní přímé zahraniční investice. Vyzval k přehodnocení sankcí, které některé státy na Zimbabwe v minulosti uvalily.
Opozice Mnangagwu vyzvala, aby zemi zbavil „kultury korupce“. Nový prezident je přitom jedním z nejbohatších mužů dosavadního režimu. Údajně má napojení na místní zlaté doly.
Mnangagwa působil dlouho po boku Mugabeho jako šéf bezpečnosti, proto se řada analytiků obává, že větší změny nemusejí přijít. Kdysi klíčoví spojenci proti sobě vedli především mocenský, nikoli ideologický boj.
Bojovník za nezávislost
Armáda Mnangagwu uznává. Mnozí si ho pamatují jako jednoho z mužů, kteří po vojenském výcviku v Číně a Egyptě vedli v 70. letech boj za nezávislost. Mnangagwa v minulosti navštěvoval Pekingskou školu ideologie, kterou řídila přímo Komunistická strana Číny.
V roce 1983 vedl brutální represe pořádkových sil v údajně protistátně zaměřených provinciích Matabeleland na západě a Midlands ve středu země, které si vyžádaly údajně až 20 tisíc mrtvých. V roce 2000 stál jako ministr spravedlnosti za vyvlastňováním bělošských farem v zemi. Údajně stál i za útoky na opozici po volbách v roce 2008.
„Velice krutý muž,“ řekl o novém prezidentovi odborník
Ve vysoké politice se na různých pozicích pohyboval desítky let. „Přezdívá se mu krokodýl – gwéna – to je ze sónštiny, protože je to totemové zvíře jeho kmene, ale také hlavně proto, že on razil vždycky takovou teorii – rychle se něčeho uchopit a zabít. Je to velice krutý muž,“ podotkl afrikanista Otakar Hulec.
Oficiální životopis citovaný BBC uvádí, že Mnangagwa se stal obětí násilí ze strany státu poté, co byl v roce 1965 zatčen bělošskou menšinovou vládou v bývalé Rhodésii, kde vedl takzvaný „krokodýlový gang“, který pomohl vyhodit do vzduchu vlak u Fort Victoria (nyní Masvingo).
„Byl mučen, což vedlo k ztrátě sluchu v jednom uchu,“ píše se dále v profilu. Mnangagwu prý věšeli hlavou dolů a strávil celé dny v bezvědomí. Protože mu tehdy bylo pod 21 let, nebyl popraven, ale místo toho odsouzen na 10 let vězení.
„Od té doby má jizvy, byl mladý a odvážný,“ řekl kdysi nejmenovaný Mnangagwův blízký přítel. Podle něj to možná vysvětluje, proč je od té doby vůči řadě věcí tak lhostejný.
Ekonomika na prvním místě
Změna v čele státu přichází v době, kdy Zimbabwe čelí rozsáhlé ekonomické krizi. Země se potýká s obrovskou nezaměstnaností, chudobou a nerovností. Podle některých odhadů nemá práci až 90 procent lidí.
„Mugabe se nijak nesnažil podporovat investice, spoléhal na státní ekonomiku, a to došlo až ke kolapsu průmyslu. Mnangagwa smýšlí trochu jinak, pro něj je ekonomika na prvním místě,“ míní finanční analytik Alfomnce Mdizwo.
Podle BBC vyvede Zimbabwe z hospodářské krize například zavedení vlastní měny. Tu země před lety měla, zimbabwský dolar ale zanikl v roce 2009 po období hyperinflace.
Dalším krokem by pak mělo být zrušení nesmyslných zákonů z Mugabeho éry, kdy například vláda zabavovala půdu bělošským farmářům nebo převáděla firmy do správy černochů.
„Zimbabwe byla obilnicí Jižní Afriky, dnes stagnuje v bídě. Chtěli bychom, aby se všechny ty zabavené farmy vrátily zpátky tomu, kdo je schopen je provozovat,“ říká jeden ze Zimbabwanů Admire Mabeka. Podle Mezinárodního měnového fondu je každopádně nutné, aby režim jednal rychle.
Odcházející hlava státu, obviňovaná v minulosti ze zločinů proti lidskosti a genocidy v souvislosti s potlačením opozice v 80. letech, dostala výměnou za rezignaci imunitu před trestním stíháním pro sebe i pro svoji manželku.
