Před jeho rezidencí stojí tanky a jeho další působení v čele Zimbabwe je přinejmenším nejisté. Země přitom dosud jiného prezidenta nepoznala, 93letý Robert Mugabe stojí v čele bývalé Jižní Rhodesie už od získání nezávislosti v roce 1980. Mnozí Zimbabwané vidí aktuálně nejstaršího vládce na světě jako osvoboditele, zatímco Západ mu zmrazil účty a uvalil na něj sankce. Jeho pozemková reforma založená na konfiskaci majetku bělošských farmářů a následný odchod země z Commonwealthu přivedly Zimbabwe do hluboké hospodářské krize hraničící s kolapsem.
V roce 2016 se nechal Mugabe slyšet, že se hodlá dožít stovky let. Už nyní je nejstarší hlavou státu na světě – v únoru příštího roku oslaví 94. narozeniny. Například britská královna Alžběta II. je o dva roky mladší.
V čele Zimbabwe stojí Mugabe už 37 let, a je tak devátou nejdéle vládnoucí hlavou státu. Od dubna 1980 do prosince 1987 byl premiérem, od té doby je prezidentem.
Mugabe se chystal kandidovat na prezidenta i příští rok. V prosinci 2014 byl na sjezdu vládní strany opět zvolen jejím předsedou, což mimo jiné znamená, že se automaticky stal kandidátem v prezidentských volbách v roce 2018.
- 65 let vládne královna Alžběta II. ve Velké Británii.
- 50 let vládne sultán Hassanal Bolkiah v Bruneji.
- 47 let vládne sultán Kábus bin Saíd v Ománu.
- 45 let vládne dánská královna Margrethe II.
- 44 let vládne švédský král Carl XVI. Gustaf.
- 42 let je u moci v Kamerunu Paul Biya, který byl nejprve premiér a pak prezident.
- 38 let stojí v čele Rovníkové Guiney Teodoro Obiang Nguema Mbasogo.
- 38 let je prezidentem Angoly José Eduardo dos Santos.
- 37 let stojí v čele Zimbabwe Robert Mugabe.
- 30 let je Yoweri Museveni prezidentem Ugandy.
Mugabe – bojovník za svobodu i diktátor
Západ obviňuje Mugabeho již dlouhá léta z porušování lidských práv v zemi, opozice mu zase vyčítá ekonomické zruinování někdejší obilnice Afriky. Mnozí příznivci v něm však stále vidí především hrdinu boje za nezávislost země, který se pere za práva lidí.
Kritiku Západu i mnohých afrických států přitom Mugabe ignoruje, za příčinu všeho zla v zemi označuje bývalou koloniální mocnost Británii. Opozice, bělošští farmáři, odboráři, obchodníci i novináři jsou podle něj „prodejní zrádci“.
Kvůli porušování lidských práv uvalil Západ v roce 2002 na Zimbabwe sankce, které jsou stále platné. Zmrazení účtů a zákaz cest do USA a EU se týká Mugabeho a jeho blízkých, stejně jako představitelů významných místních firem.
Tři desetiletí Mugabeho (hrůzo)vlády
Robert Mugabe se narodil ve městě Kutama. Studoval na jedné z nejlepších škol v Africe, po studiích se stal učitelem, pracoval v Zambii a v Ghaně. Tam se začal zajímat o politiku, velký vliv na něj měl ghanský premiér Kwame Nkrumach.
Po návratu do rodné Rhodésie vstoupil do politiky. V roce 1960 se podílel na založení Afrického lidového svazu Zimbabwe (ZAPU), později stál i u vzniku Afrického národního svazu Zimbabwe – Vlastenecké fronty (ZANU-PF).
ZANU byla levicová strana ovlivněná maoismem. Za svoji politickou činnost byl v roce 1964 poslán do vězení, kde si odseděl deset let. Za mřížemi nelenil a korespondenčně se mu podařilo vystudovat londýnskou univerzitu. Z vězení odešel rovnou do exilu, uchýlil se do Mosambiku, kde se zapojil do guerillové války proti Inu Smithovi.
V prosinci 1979 se zúčastnil ústavní konference v Londýně, která rozhodla o budoucnosti země. Když se do Zimbabwe vrátil, veřejnost ho vítala s nadšením.
Po získání nezávislosti v roce 1980 byl považován za architekta mezinárodně vychvalované politiky smíření mezi černými a bílými obyvateli země. Opak byl v tomto případě pravdou. Poté, co padla „vláda bílého muže“, nenechaly na sebe dlouho čekat drastické pozemkové reformy.
Bělošské obyvatelstvo v Zimbabwe vlastnilo a provozovalo výkonné velkofarmy, které zemi ekonomicky držely nad vodou. Úřady však ze dne na den pozemky a statky konfiskovaly a armáda jejich majitele vyhnala. Mugabe poté nejproduktivnější farmy rozdal členům své rodiny, blízkým a přívržencům. Noví správci si s provozem statků často nevěděli rady a kolaps zemědělství přivedl zemi rychle do hospodářské krize.
Nepřátelsky se však vládce Zimbabwe nestavěl jen k bělochům, ale i k jiným etnickým menšinám v zemi. V letech 1982–1986 si na konto připsal 20 000 mrtvých při potlačení povstání menšinového národa Ndbele.
Jeho rétorika často hrála na otevřeně rasovou strunu: v roce 1996 prohlásil, že bělošská menšina v zemi (asi 100 000 lidí) by patřila zastřelit a jako „zdechliny předhodit supům a psům“. Od února 2000, kdy prohrál referendum o posílení pravomocí prezidenta, podporoval další zábory zbylých bělošských farem v zemi.
Mugabeho diktátorství charakterizuje i boj proti homosexuálům. V roce 2006 byly v Zimbabwe přijaty zákony, které kriminalizují jakékoliv homosexuální projevy. Sám Mugabe homosexuály přirovnal k „nestvůrám horším než psi a prasata“ a řekl, že si nezaslouží žádná práva.
Evropská unie a USA v minulosti obvinily Mugabeho, že volby, kterými se opakovaně držel u moci, provázely podvody. Od roku 2002 platí proti Harare sankce kvůli porušování lidských práv a zásad demokracie v této africké zemi. Například zmrazení účtů a zákaz cest do USA a EU se týká Mugabeho a jeho blízkých, stejně jako představitelů významných místních firem.
Proti Mugabemu se konaly opakované demonstrace, které někdy přerostly v násilnosti. Mugabe odvolal 6. listopadu 2017 z funkce viceprezidenta, svého dlouholetého spolupracovníka Emmersona Mnangagwu, o němž se hovořilo jako o možném Mugabeho nástupci. Média tvrdí, že se tak uvolnila cesta k nástupnictví pro dvaapadesátiletou první dámu Grace Mugabeovou. Ta předtím Mnangagwu obvinila z osnování převratu.
