Katar obnovil plné diplomatické styky s Íránem. Do Teheránu se vrací velvyslanec, kterého emirát stáhl loni v reakci na spor Íránu se Saúdy. Přerušení styků s Teheránem přitom žádají země Perského zálivu bojkotující Katar kvůli údajné podpoře teroristů.
„Katar by styky s Íránem tak jako tak obnovil, to, že to dělá teď, ale může být vykládáno jako truc, aby ukázal Saúdské Arábii, že má jiné volby, než být víceméně pod její kuratelou. Určitě to ale není přátelský postoj – Katar se s Íránem střetl v otázce Bahrajnu, který je většinově šíitský, ale je tam sunnitská vláda, a v době, kdy to vypadalo, že by tam mohlo dojít k proíránskému převratu, tak tam poslaly státy Perského zálivu včetně Kataru své armády,“ připomíná arabista Petr Pelikán.
Podle něj jde o vynucené spojenectví. Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Bahrajn a Egypt přerušily s Katarem diplomatické styky v červnu. Za podmínku obnovení vztahů označily mimo jiné uzavření televize Al-Džazíra či právě přerušení styků s Íránem.
Podle některých expertů stojí za jednou z největších krizí v Perském zálivu v posledních letech obava Rijádu ze ztráty dominantního postavení v oblasti. Katar obvinění z podpory teroristů odmítá. Krok arabských zemí označil za zásah do své suverenity.
S překonáním ekonomických dopadů dopravních a ekonomických sankcí emirátu pomáhají spojenecké Turecko a Írán. Jeho spojencem jsou i Spojené státy, s nimiž nedávno podepsal dohodu o boji proti financování terorismu.
Protikatarské sankce zahrnují zákaz obchodu přes katarské přístavy a cestování katarských občanů, blokádu digitálních služeb a internetových stránek Kataru, uzavření námořních hranic a zákaz letů provozovaných katarskými letadly. Emirát si kvůli tomu stěžuje u WTO.
V současné době se snaží povzbudit cestovní ruch. Začátkem srpna proto s okamžitou platností zrušil vízovou povinnost pro občany osmdesáti zemí včetně České republiky.
Vše odstartoval možný kyberútok
Stávající krize v Perském zálivu vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Thání.
Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“.
Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři a obvinění odmítá. Americké úřady podle CNN podezřívají z kyberútoku Rusy.
Bývalý britský protektorát Katar je nejbohatší stát světa díky zásobám ropy a zemního plynu. Je to absolutistická arabská monarchie pod vládou emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního, jehož rodina vládne od poloviny 19. století. Parlament v zemi neexistuje.
Etničtí Arabové tvoří asi 40 procent obyvatelstva, zbytek jsou přistěhovalci, zejména z Indie, Íránu či Pákistánu. Celkem 93 procent obyvatel vyznává islám, kolem pěti procent křesťanství. Muslimové jsou většinově sunnité, šíitů zde žije ale přes 30 procent.
Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice al-Džazíra. V občanské válce v Sýrii emirát podporuje protivládní islamistické povstalce z fronty an-Nusra, která je napojená na Al-Káidu.
