Moskva označila obvinění z podílu na hackerských útocích vůči Demokratické straně v USA za emocionální součást volební kampaně. Slovy mluvčího Dmitrije Peskova se Kreml od krádeže a zveřejnění části e-mailů důrazně ohradil. Washington si podle něj na údajné ruské útoky oficiální cestou nestěžoval.
Peskov se distancoval od útoku hackerů na servery amerických demokratů den poté, co prezidentská kandidátka Hillary Clintonová Moskvu z tohoto činu přímo obvinila. „Víme, že ruské zpravodajské služby se nabouraly do počítačů DNC (vedení demokratů) a víme, že zařídily zveřejnění mnoha e-mailů,“ řekla někdejší ministryně zahraničí v rozhovoru v televizi Fox News.
Podle Peskova je za obviňováním Moskvy snaha ukrýt fakt, že americká volební kampaň je předmětem manipulací. Slova Clintonové jsou podle něj absurdní předvolební rétorikou, Rusko navíc nelze obviňovat bez předchozího vyšetřování.
Rusko Spojeným státům nejednou navrhovalo společný boj s kybernetickými hrozbami, ale vstřícné reakce se nedočkalo, poznamenal Peskov. Naznačil, že Moskva je ochotna s USA spolupracovat i při vyšetřování útoku na servery Demokratické strany.
Útok na servery demokratů se stal v dubnu. Koncem července, těsně před nominačním sjezdem strany, zveřejnil 20 tisíc ukradených e-mailů server WikiLeaks. Část z nich naznačovala, že vedení demokratů v primárkách preferuje Clintonovou před jejím soupeřem Berniem Sandersem. Prozrazení vyvolalo ve straně skandál.
Úspěch Trumpa by prý Kreml přivítal
Podle demokratů se přitom Kreml snažil tímto krokem zvýhodnit protikandidáta Clintonové Donalda Trumpa. Nejvýše postavený demokrat ve Výboru pro zpravodajskou činnost Adam Schiff podotkl, že Trump je pro Moskvu „kandidátem snů“.
Rusové se podle něj „velmi bojí Clintonové“. Moskva má prý motiv a prostředky, aby zasáhla do politiky a voleb jiných zemí. „V prezidentském klání mají jasně silné preference,“ upozornil.
Trump je známý mnohem mírnějším postojem k šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, než zastává současný prezident Barack Obama. Nedávno také prohlásil, že rozhodnutí o ochraně pobaltských států, tedy členů NATO, proti ruské agresi by záleželo na tom, do jaké míry tyto státy „dodržují své závazky vůči Alianci“. Nyní uvedl, že USA s jeho osobou v čele by mohly uznat anexi Krymu, pokud by to znamenalo zlepšení vztahů s Moskvou.
