Britská královna Alžběta II. svým tradičním projevem zahájila nové zasedací období parlamentu a představila priority vlády na další rok. Premiér Boris Johnson a jeho kabinet se chtějí zaměřit zejména na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a chtějí prosadit například reformu celoživotního vzdělávání, nový zákon o policii či změny v pravidlech pro udělování azylu. Celkem hodlá kabinet předložit zhruba 25 návrhů zákonů.
„Prioritou mojí vlády je zajistit zotavení země z pandemie… Abychom toho dosáhli, vylepší má vláda díky podpoře zaměstnanosti, podnikání a ekonomického růstu příležitosti ve všech částech Spojeného království a bude řešit dopady pandemie na sociální služby,“ uvedla královna v proslovu, který pro ni připravili členové kabinetu.
Britská vláda už před královniným projevem zdůraznila, že se letos chce zaměřit na normy, které přinesou změny potřebné po drtivém dopadu pandemie. Jednou z nich má být nový systém rekvalifikací a vzdělávání dospělých. Lidé bez ohledu na věk budou moci během celého života žádat o studentské půjčky v případě, že se rozhodnou studovat nebo absolvovat profesní výcvik.
Kabinet plánuje rovněž zastropování cen pobytových sociálních služeb nebo změnu pravidel u voleb, kde se nejspíš budou muset voliči nově identifikovat průkazem s fotografií. Chce také zakázat takzvanou konverzní terapii, tedy snahu o změnu homosexuální orientace.
„Tyto nové zákony jsou raketovým palivem, které potřebujeme, abychom mohli tuto zemi pozvednout a zajistit pro všechny rovné příležitosti,“ uvedl už před projevem Johnson. „Krize nijak nezmenšila chuť vlády dosáhnout změny… dostali jsme historickou příležitost změnit věci k lepšímu,“ řekl v úterý premiér v parlamentu.
„Je zajímavé, že legislativní program neobsahoval žádnou zmínku o Skotsku. Skotský parlament přitom bude usilovat o další referendum o nezávislosti. A velice málo zmiňoval také příští zahraniční politiku Velké Británie,“ uvedl spolupracovník ČT ve Velké Británii Ivan Kytka.
Ceremoniál opět omezila koronavirová opatření
Pro pětadevadesátiletou panovnici bylo slavnostní zasedání ve Sněmovně lordů prvním velkým veřejným vystoupením od smrti jejího manžela, prince Philipa. Vévoda z Edinburghu zemřel 9. dubna.
Kvůli koronaviru se ceremoniál odehrál s menší pompou než v předchozích letech. S ohledem na protiepidemická pravidla se projevu v sále zúčastnilo jen několik desítek lidí, ačkoli dříve bývalo pozvaných více než šest stovek. Všichni museli dodržovat rozestupy, předložit negativní test na koronavirus a mít na obličeji roušku. Změnila se i některá pravidla protokolu: královna například do Westminsterského paláce nedorazila kočárem, jak bylo dosud obvyklé, ale autem.
Vedle královny v sále seděl následník trůnu, princ Charles, a jeho manželka, vévodkyně Camilla. Princ svou matku doprovázel i v předchozích letech, kdy se kvůli brexitu zahájení činnosti parlamentu odsouvalo na jiný než tradičně jarní termín. Projev si osobně vyslechl premiér Johnson, vůdce opozice Keir Starmer a vysocí představitelé obou komor parlamentu. Na galerii smělo sedět po 17 zástupcích Dolní sněmovny a Sněmovny lordů.
