Bělehrad – Miloš Zeman nezávislost Kosova neuznal a současného kosovského vicepremiéra Hashima Thaciho znovu označil za válečného zločince. Český prezident to prohlásil v rozhovoru pro srbský deník Večernje novosti. Uvedl dále, že uznání nezávislosti Kosova otevřelo Pandořinu skříňku a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě.
Kosovo neuznávám a Thaci je válečný zločinec, zopakoval Zeman
Bývalá jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila v roce 2008 nezávislost, kterou Srbsko nadále odmítá uznat. Zeman v rozhovoru tento srbský postoj podpořil. „Já osobně jsem nezávislost Kosova neuznal. Dokazuje to i fakt, že jsem nikdy nejmenoval velvyslance ČR v Prištině,“ uvedl český prezident. „Již několikrát jsem řekl, že Hashim Thaci je válečný zločinec,“ dodal.
Zeman kritizoval kosovské představitele již v minulosti, loni během své návštěvy Srbska uvedl, že vybudování samostatných ozbrojených sil Kosova by znamenalo znovu vyzbrojit členy někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), jež páchala teroristické činy. Kosovo pak označil za velmi podivný stát se silným vlivem narkomafií.
Ježek: Thaci byl součástí vedení UCK (zdroj: ČT24)
Kdo odmítá uznat Kosovo?
Redaktor ČRo Martin Ježek v rozhovoru po ČT konstatoval, že Zemanovo zpochybnění samostatného Kosova nebude mít žádné praktické důsledky, nicméně je problematické, když představitele země, jejíž nezávislost Česká republika uznává, nazve prezident válečným zločincem, i když Thaci nebyl za válečné zločiny dosud odsouzen. Ježek připomněl, že ČR byla jednou z prvních zemí na světě, která kosovskou nezávislost uznala. Kosovo nyní uznává nadpoloviční většina členských států OSN a kromě pěti i všechny členské země EU, vedle Srbska je ale odmítá uznat například Slovensko, Španělsko, Řecko, Rumunsko, Kypr, Bosna a Hercegovina, Rusko, Izrael, Indie, Brazílie nebo Čína.
Zeman o své cestě do Moskvy: Nemůžeme zapomenout na minulost
Srbský deník se nejprve Zemana ptal na jeho nadcházející cestu do Moskvy. Český prezident se jako jeden z mála státníků do Ruska chystá, nicméně nezúčastní se 9. května vojenské přehlídky na Rudém náměstí. „Jsem jeden z evropských vůdců, který v Moskvě bude. Musíme vyjádřit svůj vděk lidem, kteří během druhé světové války položili svůj život. Rozumím vůdcům těch evropských zemí, kteří nebyli osvobozeni sovětskou armádou, ale většina Československa byla. Nemůžeme zapomenout na minulost,“ vysvětlil Zeman.
Redaktorka se poté vrátila k Zemanově nedávné rozepři s americkým velvyslancem v České republice Andrewem Schapirem, který se pozastavil právě nad účastí prezidenta na květnových oslavách v Moskvě. Na dotaz, zda má velvyslanec kvůli svým prohlášením stále uzavřené dveře na Pražský hrad, což Zeman před časem řekl, prezident odpověděl, že ano. „Americký velvyslanec reagoval v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích, která přísně zakazuje jakémukoli cizímu ambasadorovi, aby zasahoval do vnitřních záležitostí hostitelské země,“ dodal Zeman.
Srbským zajatcům v Kosovu byly brány orgány, důkazy na proces nejsou
Za kosovské války v letech 1998 až 1999 přišlo o život na 10 000 lidí. Ukončila ji až intervence NATO, která přinutila Srbsko skončit boj proti kosovským separatistům a stáhnout své vojáky z Kosova. Srbsko nezávislost své bývalé provincie neuznává.
Vyšetřovatelé pověření Evropskou unií získali informace, že za války v Kosovu se zabíjeli zajatci kvůli prodeji jejich orgánů, nejsou ale dostatečné důkazy k obvinění konkrétních osob. Loni v červenci o tom informoval americký prokurátor Clint Williamson, který by pověřen vyšetřováním zločinů v Kosovu. Vůdci albánských povstalců podle něj různými zločiny prakticky prováděli organizované čistky Kosova od srbského a romského obyvatelstva.
Hashim Thaçi
Williamsonovo vyšetřování navázalo na zprávu, kterou pro Radu Evropy vypracoval v roce 2010 Dick Marty. Podle ní někdejší povstalecká UÇK praktikovala v Kosovu a Albánii obchod s lidskými orgány zajatých Srbů a kosovských Albánců, kteří nesouhlasili s praktikami UÇK. Williamson řekl, že UÇK prováděla únosy a vraždy ve velkém a systematickým způsobem.
Podle amerického prokurátora jsou přesvědčivé důkazy o tom, že „tyto zločiny nebyly akty ničemných jednotlivců, kteří by se na tom sami domluvili, ale spíš byly prováděny organizovaným způsobem a byly posvěceny některými jednotlivci v nejvyšším velení UÇK“. Williamson nikoho nejmenoval, řada povstaleckých velitelů se ale po válce zapojila do politiky a část jich dosáhla vysokých funkcí v politických stranách i ve státním aparátu. Někteří už čelili nebo čelí soudnímu stíhání, včetně Thaciho.
Thaci stojí v čele Demokratické strany Kosova (PDK). V loňských volbách sice zvítězil, žádná strana mu ale nechtěla umožnit, aby potřetí sestavoval kabinet, a odmítla s ním jít do koalice. Východisko z patové situace se našlo až tím, že se Thaci vzdal premiérského křesla a spokojil se s funkcí místopředsedy vlády a ministra zahraničí.