Priština - Kosovská vláda je zklamána rozhodnutím Srbska odmítnout návrh dohody o urovnání vztahů předložený v Bruselu, ale i nadále je přesvědčena, že dialog je jediné řešení. Srbsko v pondělí oznámilo, že dohodu nepodepíše, protože chce větší míru autonomie pro srbskou menšinu na severu Kosova.
„Návrh, který předložila Evropská unie, by přispěl k míru, k zapojení do Evropy a ke stabilitě a znamenal by začátek ukončení historického konfliktu v regionu,“ uvádí se v prohlášení kosovské vlády. Tvrdí se v něm rovněž, že Kosovo již učinilo řadu kompromisů. „Během celého procesu byly vláda i instituce Kosova připraveny na těžká rozhodnutí v zájmu Kosova a jeho evropské budoucnosti,“ konstatuje se v prohlášení.
Srbská strana si však během celého jednání až do konce stěžovala na to, že je to jedině ona, kdo je připraven přistoupit na kompromis. Dohody prý nemohlo být dosaženo jen proto, že Priština nebyla ochotna učinit sebemenší ústupek.
„Srbská vláda nemůže akceptovat principy, které byly ústně představeny jejímu vyjednávacímu týmu v Bruselu, protože nezaručují úplnou bezpečnost a ochranu lidských práv pro Srby v Kosovu,“ oznámil premiér Ivica Dačić v pondělí stanovisko svého kabinetu. Zároveň vyzval k neodkladnému obnovení rozhovorů.
Srbský premiér Ivica Dačić:
„Dosavadní účast na rozhovorech a ochota ke kompromisu ukazuje, že srbská vláda je odhodlaná dosáhnout celkové dohody. Nemůžeme ale přijmout zásady, které nám vyjednavači nabídli, protože nezaručují plnou bezpečnost, přežití a ochranu lidských práv členům srbské menšiny.“
Kosovský premiér Hashim Thaçi:
"Chci zdůraznit, že přes momentální problémy nemůžeme označit proces za uzavřený nebo mrtvý. Doufáme, že Srbsko přijme realitu a dohodu."
Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová, která v jednáních Bělehradu s Prištinou hrála úlohu zprostředkovatele, nad srbským odmítnutím vyjádřila politování a vyzvala Bělehrad k poslednímu pokusu o dosažení dohody.
Při jednání Bělehradu s Prištinou jde hlavně o vyřešení statusu srbských okresů na severu Kosova. Počítá se s vytvořením jejich společenství, ale spor se točí kolem případných pravomocí takového správního útvaru. Bělehrad se snaží společenství zajistit co největší autonomii, Priština mu nechce přiznat pravomoci prakticky žádné.
