Moskva – Po 520 dnech naprosté izolace dnes skončila simulovaná výprava kosmonautů na Mars. Šestice účastníků vědeckého projektu Mars-500 strávila 17 měsíců v simulátoru kosmické lodi, postaveném na půdě moskevské kliniky. Vědci v něm napodobili podmínky, jaké by astronauty čekaly při letu na rudou planetu.
Tři Rusové, Francouz, Číňan a napůl Ital a Kolumbijec po celou dobu obývali prostor 550 metrů krychlových. Strávili tak skoro půldruhého roku bez slunečního svitu, čerstvého vzduchu nebo pohledu na modrou oblohu. Mezi čtyřmi stěnami a se stále stejnými pěti tvářemi kolem. Každý ze šesti účastníků projektu Mars-500 věděl, že je pokusným králíkem, na kterém si budou organizátoři zkoušet všechno možné.
Cílem pokusu bylo prověřit meze tělesné a hlavně duševní zátěže při skutečné expedici na Mars. „Hlavním cílem je zjistit, jak máme vybírat posádku pro případný let na Mars, abychom se při skutečné výpravě vyhnuli konfliktům,“ říká hlavní specialista projektu Mars-500 Valerij Jesin.
Posádka si dny dělila na tři směny. Střídavě se věnovali práci, spánku a osobnímu volnu. Po celou dobu kosmonauti jedli pouze konzervovanou stravu. Vyzkoušeli si také komunikaci, která simulovala vzdálenost mezi kosmickou lodí a Zemí. Na odpověď tak museli čekat až 40 minut, zpoždění se ale s „přibližováním“ k Zemi snižovalo. Vyzkoušeli si i simulovaný výstup na rudou planetu.
Zdravotní stav posádky je dobrý, základní životní funkce zůstaly nedotčeny. Mise se zúčastnili inženýr Alexej Siťov, kardiolog Suchrob Kamolov, vojenský lékař Alexandr Smolejevskij, Francouz Romain Charles, Ital kolumbijského původu Diego Urbina a Číňan Wang Jü, kterého ruští účastníci mise překřtili na „Váňu“.
Marsonauty teď čekají tři dny medicínských testů. Lékaři a psychologové je ovšem pozorovali po celou dobu experimentu prostřednictvím třicítky kamer. Před vědeckou reality show šlo uniknout pouze do kajut – o třech metrech čtverečních.
Život v pokusném modulu připomínal provoz na vesmírné stanici: pět dní práce, dva dny volna. V boji s monotónností posádce hodně pomohla kreativita. Na Halloween si její členové udělali převleky z vědeckého vybavení. O Vánocích si postavili betlém a slavili i čínský Nový rok.
Vědci vybrali účastníky z šesti tisíc přihlášek. Mise za 10 milionů eur má přinést zvláště psychologické poznatky pro skutečnou expedici na Mars. Rusko by ji chtělo vypravit už ve 30. letech tohoto století.
Rusko dnes do vesmíru vyslalo také raketu Proton-M s třemi družicemi ruského navigačního systému Glonass. Jde o první start od loňské havárie, při níž se nosná raketa s jinými třemi družicemi Glonass zřítila do Tichého oceánu. Glonass má být odpovědí Ruska na americký systém GPS a evrposký navigační systém Galileo.
