Korejský poloostrov se chystá na historické setkání hlav obou znepřátelených států. Nejvyšší představitelé Severní a Jižní Koreje se scházejí po 11 letech. Soul chce mimo jiné otevřít otázku japonských občanů unesených do KLDR, ovšem hlavní téma jednání je jaderné odzbrojení a hledání cesty k mírové dohodě. Summit se připravuje na symbolickém místě – na nejstřeženější hranici světa, v demilitarizované zóně.
Korejský summit v demilitarizované zóně. Klid na hranici hlídali i Čechoslováci, pořídili unikátní fotky
Události: Vesnice Pchanmundžom se chystá na summit Korejí (zdroj: ČT24)
Ve vesnici Pchanmundžom se udržuje klid zbraní mezi Severem a Jihem. V roce 1953 po skončení korejské války se tu podepisovalo příměří. Od té doby se jednání mezi Korejemi vedou právě tady – v demilitarizované zóně.
Území nikoho je rozdělené na dvě části a kontrolují ho obě strany. Ne vždy tu vládl mír, například v roce 1976 Severokorejci ubili sekerami dva americké vojáky. Loni pětkrát střelili dezertéra při útěku na Jih.
Svůj zářez tu má i Československo
Od 50. let tu působili i zástupci socialistického Československa, které si Severní Korea zvolila vedle Polska do takzvané Dozorčí komise neutrálních států dohlížející na příměří, zatímco Jih nominoval Švédsko a Švýcarsko.
„Od roku 1957 ten význam nebo reálná činnost komise ustala a kontroly těch přístavů a letišť, kdy měla skupina hlídat pohyb zbraní, se přestaly realizovat,“ řekl ČT koreanista Jaromír Chlada s tím, že zástupci ČSSR tam nevyvíjeli žádnou extra činnost, nicméně tam pořád formálně byli.
Ještě během války československá vláda vyslala na pomoc Severní Koreji zhruba 30 zdravotníků. Čekaly je mimořádně těžké podmínky. „Museli si stavět vlastní zemljanky ve kterých ti lékaři i operovali. Takže podmínky tam byly obzvlášť tvrdé, což se odráželo i na tom, že tam byly značné problémy s alkoholem,“ uvedl historik a redaktor Lidových novin Petr Zídek.
Čeští zdravotníci v Koreji působili až do konce 50. let. V dozorčí komisi OSN se několik československých důstojníků střídalo až do roku 1993.
Stopy, které zanechalo Československo v prostoru mezi oběma Korejemi, připomíná i památník u demilitarizované zóny na jihokorejské straně. Jsou na něm unikátní fotografie pořízené účastníky československé mise zachycující výměnu zajatců a jednání v nejdramatičtějších a nejchaotičtějších poválečných chvílích na Korejském poloostrově.
Vydáno pod