Korejská válka - první válečný konflikt studené války

Soul/Pchjongjang - Válka o rozložení sil na Korejském poloostrově se stala prvním válečným konfliktem studené války a zároveň zkouškou poválečné politické a vojenské síly Spojených států a Sovětského svazu. Boje přitom trvaly nesrovnatelně kratší dobu než vyjednávání o příměří. Korejská válka začala 25. června 1950. Stejně jako v případě Vietnamu i v moderních dějinách Korey sehrála významnou úlohu rovnoběžka. V korejském případě se jedná o osmatřicátou rovnoběžku, podle které v roce 1945 dva plukovníci americké armády dočasně rozdělili korejské území od roku 1910 okupované Japonskem na okupační zónu americké a sovětské armády. Severní část Koreje přijala pod vlivem SSSR komunismus, jižní část pod vlivem USA spravovala Organizace spojených národů.

V roce 1948 vznikají ze dvou okupačních území dva státy. Severní, Korejská lidově-demokratická republika s oporou ve stalinistickém Sovětském svazu v čele s diktátorem Kim Ir-Senem, a Jižní Korea ovlivňována Spojenými státy. Ty se obávaly rostoucího vlivu marxistické ideologie v Asii a snažily se jí zabránit vyvažováním vlivu v regionu. Obavy Američanů se staly pravdivé ve chvíli, kdy na území Jižní Koreje v nacionální vizi sjednotit obě území a s vydatnou podporou SSSR vtrhla 25. června 1950 severokorejská vojska. Během pouhých tří dní se jim podařilo obsadit jihokorejské hlavní město Soul. Začal tím první ozbrojený konflikt po druhé světové s účastí velmocí - Korejská válka.

Zvrat přinesl geniální útok „čaroděje z Inčchonu“

Dva dny po útoku Rada bezpečnosti OSN na jednání, kterého se ale nezúčastnil zástupce Sovětského svazu, označila Severní Koreu za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení. Spojené státy s podporou OSN reagovaly v září téhož roku pod vedením generála Douglase MacArthura ofenzivou do týla severokorejských jednotek uprostřed východního pobřeží jižní Koreje u města Inčchonu (odtud MacArthurova přezdívka „čaroděj z Inčchonu“).

Nahrávám video
Korejská válka - první válečný konflikt studené války
Zdroj: ČT24

Severokorejská armáda tak byla vytlačena za 38. rovnoběžku a v říjnu Američané obsadili i hlavní město Pchjongjang. Americká vojska u čínských hranic ovšem vyvolala ostrou reakci maoistického Pekingu, který spolu se severokorejskou armádou zahnal spojenecká vojska zpět za 38. rovnoběžku. Jednání o příměří bylo zahájeno 10. července 1951.

38. rovnoběžka je dodnes nejstřeženější hranicí světa

Po devíti měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat. Mírová jednání trvala dva roky, obě strany oficiálně ukončily válku 27. července 1953, kdy za sekundování OSN podepsaly dohodu o příměří. Korejská válka přinesla definitivní rozdělení Korejského poloostrova na dva státní útvary. Podél 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které je dnes nejpřísněji střeženou hranicí světa.

Tato válka zároveň naznačila, jakou koncepci hodlá americká a sovětská zahraniční politika sledovat v dalších desetiletích, tedy nestřetávat se v přímém boji velmocí, ale v zastoupení v lokálních konfliktech. O Korejské válce se vedle blokády Berlína také mluví jako o prvním konfliktu studené války, tedy ideového a mocenského soupeření mezi západním a východním blokem.

V korejské otázce mělo slovo i Československo

Sjednaný klid zbraní měla a dodnes má zajišťovat a kontrolovat Vojenská komise pro příměří a Dozorčí komise neutrálních států (DKNS). V té figurovalo Československo, které mělo spolu s polskými, švédskými a švýcarskými delegáty dohlížet na to, aby obě znesvářené strany respektovaly existující stavy vojenského personálu a materiálu do doby, než bude politickou cestou dosaženo míru a stažení všech zahraničních sil z Korejského poloostrova. Po rozpadu Československa ale Severní Korea znemožnila zástupcům ČR pokračovat v misi a jedno místo v DKNS je tak od roku 1993 neobsazené.

  • Americké síly ničí vlaky nedaleko přístavu Wonsan v Severní Koreji zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182661.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1352/135195.jpg
  • Korejská válka zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182659.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: Al Chang http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3410/340995.jpg

Plánovaná mírová smlouva nebyla dodnes uzavřena. Po konci války navíc uvalily USA na KLDR hospodářské sankce, které v pozměněném stavu platí dodnes. Pchjongjang v minulosti Washingtonu několikrát navrhl uzavření bilaterální mírové dohody, USA nabídku pokaždé odmítly s tím, že trvají na účasti Jižní Koreje. Ačkoliv obě Koreje roku 1991 podepsaly smlouvu, v níž obě strany slíbily přeměnit režim příměří v pevný stav míru, současný stav na Korejském poloostrově mnoho nadějí mírovým snahám nedává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 18 mminutami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý podle agentury Reuters v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 30 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 1 hhodinou

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 3 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...