Pět obětí si nakonec vyžádalo divoké počasí, které zasáhlo Tatry. Zranění utrpělo nejméně 91 dalších lidí. Zahynul i český turista, kterého smetla tlaková vlna po úderu blesku ze štítu Baníkov v Roháčích. Ředitel Horské záchranné služby Západní Tatry Roman Švanda zdůraznil v rozhovoru pro Studio 6, že je potřeba se při hrozící bouřce na horách ihned otočit a z hřebene sestoupit. Roháče jsou podle něj při bouřce zvlášť nebezpečné, protože právě zde naráží mraky na dvoukilometrové vrcholy.
Kopec bude i za tisíc let. Ale když vás tam zabije blesk, nepůjdete už nikam, varuje po neštěstí šéf horské služby
Studio 6: Blesky zabily v Tatrách několik turistů (zdroj: ČT24)
Místy tatranské tragédie byl slovenský vrch Baníkov a polský Giewont. V Polsku udeřil blesk na místě, kde bylo shromážděno mnoho lidí. Giewont s masivním železným křížem na vrcholu je jakýmsi polským Kriváněm, podle Romana Švandy jej lze považovat za poutní místo. Na davy je také náležitě vybaven, nahoru turistům pomáhají železné řetězy a lana. Tím nebezpečnější místo to však při bouřce je.
„Na tom místě byly řádově stovky lidí. Bouřka přišla poměrně rychle, rozvinula se do velké síly v průběhu jedné hodiny a to množství lidí ani nemělo šanci tak rychle utéct,“ podotkl šéf západotatranské horské služby. Na Giewontu zahynuli čtyři lidé, zranění podle Švandy utrpělo dalších 89. Polské zdroje ovšem udávají i vyšší čísla, podle některých je zraněných vysoko přes sto. Lékařskou pomoc potřebovali kromě lidí například popálených i ti, kteří mají hlavně psychické potíže.
I když v Roháčích nebylo obětí tolik, pro horské záchranáře byl bouřlivý večer i tak velmi náročný. V jejich oblasti zahynul jeden člověk a dva další utrpěli zranění. V akci tak podle Švandy bylo 50 záchranářů ze čtyř středisek a dva vrtulníky. „Není obvyklé, abychom v tak náročném terénu a tak špatných povětrnostních podmínkách zasahovali naráz při čtyřech záchranných akcích,“ poznamenal.
Na Baníkovu byli dva čeští turisté – muž zahynul, žena utrpěla zranění. Blesk je sice nezasáhl přímo, ale smetla je tlaková vlna. „Je to, jako by vybuchl granát. Tím, že se nacházeli v exponovaném terénu na ostrém skalním hřebeni, tak když člověka odhodila tlaková vlna, on se neměl šanci zachytit. (…) Zřítil se několik stovek metrů do Baníkovského kotle,“ popsal Švanda.
Při bouřce hned dolů
Na horách se dokáže změnit počasí velmi rychle, podle ředitele horské služby lidé i tak často zbytečně riskují a podceňují přípravu túry. Nejenže je potřeba vše řádně naplánovat a nepřecenit své síly, je také nutné reagovat během cesty na aktuální dění. Když se zableskne a zahřmí, je to signál k návratu, nikoli povzbuzení k dalšímu výstupu.
Bouře v Tatrách
„Když hrozí bouřky, je potřeba se otočit. Ten kopec tam bude i za tisíc let, ten neuteče. Můžete tam jít druhý den. Ale když vás to na kopci zabije, tak už nepůjdete nikam,“ podotkl Roman Švanda.
V Roháčích, když jde bouřka od západu, je to důležité dvojnásob. Právě tam bývá počasí nejdivočejší. „Jsou to první kopce, na které bouřka od západu narazí, takže je pochopitelné, že tato lokalita – nejen Baníkov, ale i Skriniarky, Pachoľa, Salatín – je nárazníková zóna. Tam to začne bít, tam se to vyblázní, a potom to pokračuje dál,“ varoval šéf horské služby.