Kopal za Tuskovu stranu, po příklonu ke konzervativcům ho teď může nahradit

Jacek Saryusz-Wolski je novým kandidátem Polska na vedení unijních summitů. I s jeho osobní pomocí Polsko před lety hladce vstoupilo do EU, nyní má nominaci od strany, která nemá s Bruselem nejlepší vztahy. Dlouholetý člen Občanské platformy se musel ze strany poroučet, má totiž nahradit jejího nejznámějšího představitele Donalda Tuska.

Saryusz-Wolski není členem polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Od nástupu Kaczyńského PiS k moci ale podle médií usiloval o sblížení s touto konzervativní stranou.

Osmašedesátiletý Saryusz-Wolski je členem Evropského parlamentu nepřetržitě od roku 2004. V Evropské lidové straně – nejsilnější europarlamentní frakci – působil jako místopředseda.

Krátce poté, co se v sobotu objevila zpráva o jeho vládní nominaci, Tuskova Občanská platforma rozhodla o vyloučení ze strany. Právě vůči OP se Sariusz-Wolski v posledních měsících několikrát distancoval. Například chyběl v europarlamentu, když poslanci schvalovali usnesení o polské vládě a jejích kontroverzních krocích.

O tom, zda Tusk ve funkci setrvá, by se mělo ve čtvrtek rozhodnout na schůzce šéfů států a vlád osmadvacítky. Summit o věci rozhoduje kvalifikovanou většinou, Tuskovo pokračování je tedy pravděpodobné. Dosud ale byli „unijní prezidenti“, tedy Herman Van Rompuy i Tusk, ve funkci potvrzeni jednomyslně.

Současný návrh polské vlády zřejmě podpoří kromě ní jen Maďarsko. Všechny ostatní státy by měly souhlasit s Tuskovým pokračováním. Za současného představitele se přimlouval také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zkušený europoslanec Saryusz-Wolski je vystudovaným ekonomem. Podílel se na rozhovorech o přístupu Polska do EU jakožto tajemník Evropského výboru pro integraci. V červnu 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Občanskou platformu.

Od července 2004 do ledna 2007 působil jako místopředseda Evropského parlamentu. Následně vedl dva a půl roku vlivný výbor pro zahraniční záležitosti. Jeho doménou přitom byla hlavně východní politika – ostatně právě on byl jedním z propagátorů vzniku tzv. Východního partnerství, tedy útvaru pro spolupráci EU se 6 státy: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Saryusz-Wolski byl také jedním z politiků, kteří ještě před vypuknutím ukrajinské krize zpochybňovali závazek prezidenta Janukovyče uzavřít s EU asociační dohodu. Dlouhodobě se právě ukrajinskému konfliktu věnuje na půdě europarlamentu.

Narodil se 19. září 1948 v Lodži. Vystudoval ekonomii na Lodžské univerzitě a od roku 1970 tam přednášel o tehdejších Evropských společenstvích (předchůdce EU). V 80. a 90. letech vedl na této univerzitě Středisko pro evropská studia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci opět udeřili v hloubi Ruska. Zasáhli rafinerii i sklad prodejce Ozon

Ukrajinské síly během noci opět zaútočily v hloubi Ruska. V Samarské oblasti podle médií opět napadly rafinerii v Syzrani a v Rostovské oblasti ve městě Taganrog poškodily sklad druhého největšího ruského internetového prodejce Ozon. V Kyjevě ruský dron zasáhl čerpací stanici, kde zranil jednoho člověka, uvedly místní úřady.
před 1 hhodinou

Stíhačky NATO sestřelily nad Litvou dron

Stíhačky Severoatlantické aliance během noci na úterý sestřelily v litevském vzdušném prostoru dron, uvedl na sociální síti prezident země Gitanas Nauséda a spojencům poděkoval za rychlou reakci. Prezident neupřesnil, odkud dron přiletěl ani komu patřil. Litevská média uvádějí, že pravděpodobně přiletěl z Běloruska a směřoval na západ. Kvůli narušení vzdušného prostoru se mírně zpozdilo několik civilních letů.
01:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpův útok na hlasování poštou

Nejvyšší soud Spojených států, v němž mají převahu konzervativci, zamítl snahu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést přísnější pravidla pro korespondenční hlasování před klíčovými listopadovými volbami, které rozhodnou, kdo bude ovládat Kongres USA. Oznámily to tiskové agentury, které píší o neúspěchu a porážce šéfa Bílého domu u nejvyššího soudu.
před 4 hhodinami

Trumpův syn potvrdil, že oslavy po svatbě hradil ruský podnikatel

Ruský oligarcha Umar Kremlev spjatý s Kremlem zaplatil oslavy, které následovaly po svatbě nejstaršího syna amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla v úterý agentura AFP s odvoláním na společné prohlášení Donalda Trumpa mladšího a Bettiny Trumpové.
před 5 hhodinami

Spojené státy potvrdily, že mají na oběžné dráze rozmístěné zbraně

Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze, uvedly v pondělí americké vesmírné síly (USSF), které jsou samostatnou složkou amerických ozbrojených sil zaměřenou na operace ve vesmíru. Jde o první veřejné potvrzení přítomnosti amerických zbraní ve vesmíru. Informovala o tom agentura AFP.
před 8 hhodinami

Brit u soudu přiznal, že přes dvacet let omamoval a znásilňoval manželku

Muž v Británii více než dvacet let podával své manželce omamné látky a znásilňoval ji. Šedesátiletý Brit, jehož jméno nelze uvést, aby nebyla odhalena totožnost jeho manželky, se k tomu v pondělí přiznal před soudem. Obžalovaný se zároveň přiznal k šedesáti trestným činům sahajícím až do roku 2004, včetně podání látky s úmyslem omámit nebo znehybnit manželku, informovaly tiskové agentury.
před 11 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.