Kopal za Tuskovu stranu, po příklonu ke konzervativcům ho teď může nahradit

Jacek Saryusz-Wolski je novým kandidátem Polska na vedení unijních summitů. I s jeho osobní pomocí Polsko před lety hladce vstoupilo do EU, nyní má nominaci od strany, která nemá s Bruselem nejlepší vztahy. Dlouholetý člen Občanské platformy se musel ze strany poroučet, má totiž nahradit jejího nejznámějšího představitele Donalda Tuska.

Saryusz-Wolski není členem polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Od nástupu Kaczyńského PiS k moci ale podle médií usiloval o sblížení s touto konzervativní stranou.

Osmašedesátiletý Saryusz-Wolski je členem Evropského parlamentu nepřetržitě od roku 2004. V Evropské lidové straně – nejsilnější europarlamentní frakci – působil jako místopředseda.

Krátce poté, co se v sobotu objevila zpráva o jeho vládní nominaci, Tuskova Občanská platforma rozhodla o vyloučení ze strany. Právě vůči OP se Sariusz-Wolski v posledních měsících několikrát distancoval. Například chyběl v europarlamentu, když poslanci schvalovali usnesení o polské vládě a jejích kontroverzních krocích.

O tom, zda Tusk ve funkci setrvá, by se mělo ve čtvrtek rozhodnout na schůzce šéfů států a vlád osmadvacítky. Summit o věci rozhoduje kvalifikovanou většinou, Tuskovo pokračování je tedy pravděpodobné. Dosud ale byli „unijní prezidenti“, tedy Herman Van Rompuy i Tusk, ve funkci potvrzeni jednomyslně.

Současný návrh polské vlády zřejmě podpoří kromě ní jen Maďarsko. Všechny ostatní státy by měly souhlasit s Tuskovým pokračováním. Za současného představitele se přimlouval také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zkušený europoslanec Saryusz-Wolski je vystudovaným ekonomem. Podílel se na rozhovorech o přístupu Polska do EU jakožto tajemník Evropského výboru pro integraci. V červnu 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Občanskou platformu.

Od července 2004 do ledna 2007 působil jako místopředseda Evropského parlamentu. Následně vedl dva a půl roku vlivný výbor pro zahraniční záležitosti. Jeho doménou přitom byla hlavně východní politika – ostatně právě on byl jedním z propagátorů vzniku tzv. Východního partnerství, tedy útvaru pro spolupráci EU se 6 státy: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Saryusz-Wolski byl také jedním z politiků, kteří ještě před vypuknutím ukrajinské krize zpochybňovali závazek prezidenta Janukovyče uzavřít s EU asociační dohodu. Dlouhodobě se právě ukrajinskému konfliktu věnuje na půdě europarlamentu.

Narodil se 19. září 1948 v Lodži. Vystudoval ekonomii na Lodžské univerzitě a od roku 1970 tam přednášel o tehdejších Evropských společenstvích (předchůdce EU). V 80. a 90. letech vedl na této univerzitě Středisko pro evropská studia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 58 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...