Kontroly na vnitřních hranicích států schengenského prostoru by měly fungovat pouze pro nezbytně nutnou a co nejkratší dobu, shodli se na jednání s eurokomisařem pro vnitro ministři Švédska, Dánska a Německa. Právě tyto země kontroly v různé míře kvůli současné migrační krizi zavedly. Dánská ministryně pro migraci zároveň upozorňuje, že Kodaň je připravená v případě nutnosti nynější opatření ještě zpřísnit.
„V Dánsku si nepřejeme být cílovou destinací pro tisíce a tisíce žadatelů o azyl,“ podotkla ministryně Inger Stojbergová. Na schůzce prý kolegům vysvětlila důvody, které Dánsko vedly k tomu, že od pondělka na deset dní obnovilo hraniční kontroly.
Kodaň podle ní situaci průběžně sleduje. V případě nutnosti je připravena velmi rychle přistoupit ke stejnému kroku, který od pondělí zavedlo Švédsko, tedy, že dopravci mají odpovědnost za to, koho do země přivážejí.
Děti by zaplnily tisíc školních tříd
Švédský ministr spravedlnosti Morgan Johansson zdůraznil, že prostor volného pohybu prokázal svou užitečnost pro Evropu a jeho zachování je důležité. Opatření, která jeho země zavádí kvůli migraci od podzimu, mají podle něj za cíl dostat pod kontrolu situaci na hranicích.
Za loňský rok podle něj do země dorazilo 160 000 žadatelů o azyl, dvojnásobek předchozího rekordního počtu. Jen v posledních čtyřech měsících jich prý bylo 115 000 a z nich celkem 26 000 dětí bez doprovodu. „To je tisíc tříd za čtyři měsíce. Taková byla na podzim situace a já nechci, aby se vrátila,“ podotkl Johansson.
Potřeba je podle něj zpomalit provoz na uprchlické „dálnici“, která nyní vede napříč Evropou. Johansson připomněl, že Švédsko patří mezi státy, které uprchlíkům pomáhají v Evropě nejvíce. „Jsme země, která udělala mnoho, ale nemůžeme udělat vše. Odpovědnost musí sdílet všechny členské země, proto je třeba funkční systém relokací,“ zdůraznil švédský ministr.
Na základě kvót bylo přerozděleno jen 272 osob
Také eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos uvedl, že jedinou cestou, která situaci může vyřešit, je omezení migračního proudu. Kromě lepší spolupráce se třetími zeměmi pak zmínil „evropské řešení“ za účasti všech 28 členských zemí Unie počítající s ochranou vnější hranice EU, respektem k pravidlům a zajištění dohodnutých relokací žadatelů o azyl mezi členské země. Z celkového počtu 160 000 lidí bylo zatím přerozděleno jen 272 osob. Část států EU, včetně Česka, celý koncept kritizuje, některé země daly najevo, že se na něm vůbec podílet nehodlají.
Náměstek německého ministra vnitra Ole Schröder za evropský problém označil neexistující systém kontroly hranice mezi Tureckem a Řeckem.
Do Německa přišlo nejvíc uprchlíků od roku 1950
Pávě Německo je nejčastějším cílem uprchlíků mířících do Evropy. Ministr vnitra Thomas de Maiziére na tiskové konferenci oznámil, že jich loni do země dorazilo téměř 1,1 milionu. O azyl požádala asi polovina z nich. Celkově se tak Spolková republika potýkala s nejvyšším počtem příchozích migrantů od roku 1950, kdy zavedla jejich registraci.
Od ledna do prosince 2015 zaregistrovaly německé úřady 1 091 894 příchozích migrantů. Nejpočetnější skupinou byli Syřané ( 430 000 lidí), dále Afghánci (154 000) a Iráčané (121 000). Početnou skupinu žadatelů o azyl tvořili hlavně z počátku loňského roku také lidé ze západního Balkánu, především z Albánie (téměř 70 000) a z Kosova (přes 33 000).
„Pro naši společnost je to obrovská výzva a musíme ji řešit,“ podotkl de Maiziére. Vláda podle něj chce přijmout opatření, která by umožnila snížit počet běženců přicházejících do Německa. Zároveň však nechce nijak omezovat pravidla pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, kteří mají pracovní povolení, protože tyto lidi potřebuje německé hospodářství.
Počty příchozích migrantů se podle de Maiziéra snížily v prosinci, hlavně kvůli zhoršenému počasí. „Průměrně přišlo asi 3300 lidí denně, takže jsme se vzdálili od podzimních čísel, kdy to bylo až 10 000 denně,“ řekl ministr.
