Kontrolu britského zboží v Severním Irsku je možné omezit, navrhla Unie Londýnu

Evropská unie je ochotna v rámci urovnání pobrexitového sporu s Velkou Británií upustit od části požadovaných kontrol zboží mířícího do Severního Irska z ostatních částí Spojeného království. Evropská komise předložila balíček návrhů, který počítá s volnějším průchodem některých potravin či léků a s usnadněním celních postupů u dalších produktů. Brusel se tím snaží částečně vyjít vstříc požadavkům Londýna, který odmítá zavést kontroly a chce zásadně předělat uspořádání dohodnuté v takzvaném severoirském protokolu.

Severoirský protokol jako součást brexitové dohody zůstává deset měsíců po završení britského odchodu z evropského bloku vedle rybolovných práv hlavním předmětem sporů komplikujících vztahy mezi Unií a bývalou členskou zemí. Britská vláda odkládá zavedení kontrol zejména potravin, na nichž se obě strany dohodly ve snaze předejít vzniku tvrdé hranice oddělující obě části irského ostrova.

Zatímco EU zdůvodňuje požadavek kontrol ochranou vlastního trhu, jehož je Severní Irsko stále součástí, Británie se obává mimo jiné přílišných komplikací v zásobování severoirských obchodů a s tím spojeného politického napětí.

7 minut
Horizont ČT24: Spor o hranici mezi Velkou Británií a Irskem
Zdroj: ČT24

Podmínkou je informace o původu

„Naslouchali jsme a jednali se severoirskými politiky, firmami a zástupci občanské společnosti a naše návrhy jsou přímým a opravdovým řešením problémů, o nichž mluvili,“ popsal vznik  balíčku místopředseda EK Maroš Šefčovič.

Unijní exekutiva Londýnu nabídla, že EU omezí až o 80 procent požadované kontroly zdravotní nezávadnosti potravinářských výrobků, pokud budou britští vývozci dostatečně informovat o jejich původu a zaručí, že jsou určeny pouze pro severoirský trh. Británie však musí splnit některé své dřívější závazky, kromě označování produktů například vybudovat sérii kontrolních stanovišť na hranicích.

Brusel je také připraven snížit na polovinu byrokratickou zátěž spojenou s celními formalitami. Aby takto zjednodušila výrobcům, přepravcům i obchodníkům život, požaduje EU spolupráci britských úřadů včetně přístupu do informačních systémů.

Další návrh může zjednodušit přepravu léků z distribučních center farmaceutických firem zejména v Anglii do Severního Irska. Komise chce rovněž více brát v potaz zájmy severoirských úřadů, firem či občanských organizací, proto navrhla zavedení pravidelných dialogů o aktuálních problémech.

Bez úprav se v Irsku nespokojí

Severoirská unionistická strana DUP označila v první reakci návrhy za výchozí bod pro další jednání, bez dalších úprav týkajících se protokolu však jejím požadavkům nevyhovují. Podle unijní exekutivy je balíček podnětem pro diskusi a návrhy mohou být pružně upravovány po dohodě s Londýnem.

Britský státní tajemník pro brexit David Frost přitom v úterý vyzýval Brusel k ještě výraznějším ústupkům. Británie především požaduje, aby Soudní dvůr Evropské unie nebyl orgánem, který na plnění severoirského protokolu dohlíží. Tuto otázku však návrhy Komise vůbec neřeší.

„Pokud se bavíme o jednotném trhu, který se řídí unijními pravidly, bude konečným arbitrem sporů Soudní dvůr EU. V tom je naše pozice jasná,“ řekl Šefčovič. Frost by podle něho neměl mluvit o nepřekročitelných podmínkách a soustředit se na další jednání o možných kompromisech. Oba lídři vyjednávacích týmů se mají sejít v nejbližších dnech.

Frost přitom pohrozil, že pokud EU nepřijde s řešením vyhovujícím Londýnu, může Británie od severoirského protokolu ustoupit. Někteří diplomaté se obávají, že takový krok vyvolá unijní odvetu v podobě zavedení cel na některé zboží a povede k dlouhé obchodní válce.

Byl to právě britský premiér, který specifický status Severního Irska v rámci rozvodové smlouvy se sedmadvacítkou na konci loňského roku vyjednal. Obě strany tak chtěly zabránit, aby na pomezí mezi Irskem a Severním Irskem opět vyrostla fyzická hranice a na ostrově znovu vzplálo sektářské násilí. Hranice mezi unií a Británií se tak posunula do Irského moře.

Britům je trnem v oku i evropský soudní dvůr, který na dodržování pravidel v Severním Irsku dohlíží. Londýn nyní naznačuje, že pokud se nepodaří vyjednat dohodu novou, od té stávající odstoupí. Nervozitu v sedmadvacítce vyvolalo i nové prohlášení bývalého poradce premiéra a hlavního strůjce kampaně za vystoupení Londýna z unie Dominica Cummingse. Podle něj se Británie brexitovou dohodou nikdy řídit nechtěla.

Vypovězení dohody by podle skeptiků mohlo vést až k obchodní válce. A to si v době zdražování energií a pozvolného oživování ekonomiky po pandemii nikdo v Evropě nepřeje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...