Washington - Sněmovna reprezentantů vyčlenila na obranu USA víc než 604 miliard dolarů, prezident George Bush si ale představoval víc, a hrozí proto vetováním tohoto rozhodnutí. Dolní komora výdaje na obranu zkrátila o 700 milionů dolarů. Bushova administrativa plánovala ale tyto peníze použít mimo jiné také na výstavbu protiraketového deštníku ve střední Evropě.
Bush plánuje zákon vetovat, nechce se smířit ani se škrty v rozpočtu, ani s případným přezkoumáním role zahraničních subvencí při udělení kontraktu na nákup leteckých tankerů, které sněmovna navrhuje. „Pokud by zákon v konečné podobě obsahoval některé z těchto ustanovení, prezidentovi poradci by ho doporučili vetovat,“ uvedl Bílý dům.
Na protiraketový deštník je vyčleněno 341 milionů dolarů
Rozpočet na radar v ČR a na sila s deseti antiraketami v Polsku poslanci snížili více než o polovinu. Zopakovali podmínky zařazené do rozpočtu na letošní rok, že peníze na výstavbu objektů v Evropě se mohou uvolnit, pokud administrativa předloží souhlas hostitelských států, a že Pentagon musí nezávislou studií prokázat účelnost celého systému. Na radar a polskou základnu je v rozpočtu vyčleněno 341,2 milionu dolarů (5,46 miliardy korun), o 370,8 milionu dolarů méně, než požadovala vláda. Přesto sněmovna uvolnila na evropské prvky o 116 milionů dolarů více než v rozpočtu na letošní rok.
Ze 712 milionů dolarů požadovaných vládou na evropské prvky sněmovna škrtla přes 230 milionů dolarů na výzkum a vývoj a 140 milionů dolarů na stavební projekty, z toho 60 milionů v ČR. Ve sníženém rozpočtu je na radar určeno 103,5 milionu dolarů (1,66 miliardy korun), zhruba polovina vládou požadované částky. Poslanci neschválili dodatek massachusettského demokrata Johna Tierneyho, který chtěl škrtnout z protiraketové obrany celkem 966 milionů dolarů a tyto prostředky převést na řadu vojenských iniciativ. Demokraté návrh nepřijali, protože prý zachází příliš daleko.
Podle Bushe by škrty na stavbu základen v Polsku a ČR mohly ohrozit americkou bezpečnost a zpozdit rozmístění zbraní proti vznikající raketové hrozbě z Íránu.
Bílý dům se také domnívá, že není možné, aby parlament měnil pravidla pro nákup leteckých tankerů, které sehrávají klíčovou roli v bojeschopnosti vojenského letectva. Kontrakt na jejich dodávku získalo v únoru uskupení Northrop Grumman a jeho evropský dodavatel Airbus. Někteří zákonodárci však hájí zájmy americké firmy Boeing.
Finance na americké vojenské akce rozděloval i Senát, ten včera na vojenské operace v Afghánistánu a Iráku přidal dalších 165 miliard dolarů. Peníze by měly pokrýt válečné výdaje USA do začátku příštího roku, kdy začne úřadovat nástupce George Bushe. Se zákonem musí ještě souhlasit dolní komora Kongresu.
