Dolní komora polského parlamentu schválila ve čtvrtek večer novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora. Než nový zákon vstoupí v platnost, musí jej odsouhlasit ještě horní komora a prezident. Opozice vládě vyčítá snahu ukončit nezávislost polské justice, obě funkce nicméně byly v Polsku sloučené už v letech 1990 až 2010.
Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) krátce po nástupu k moci prosadila několik sporných zákonů, například reformu ústavního soudu či veřejnoprávních médií. Opozice v nich vidí ohrožení demokratického systému.
Pro zákon slučující funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora hlasovalo v Sejmu po bouřlivé debatě 236 poslanců, proti jich bylo 209 a sedm se hlasování zdrželo. Přes tvrdou kritiku normy ze strany liberální opozice se její schválení čekalo, neboť PiS v Sejmu disponuje většinou. Opoziční poslanci z Občanské platformy (PO) vládě premiérky Beaty Szydlové během projednávání zákona vyčítali především údajnou snahu učinit konec nezávislosti polské justice. Státní zastupitelé se podle nich stanou politickými funkcionáři.
Funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora byly v Polsku sloučené už v letech 1990 až 2010. Nyní je bude vykonávat ministr Zbigniew Ziobro, který stejné funkce zastával už v letech 2005 až 2007. O svou pozici naopak zřejmě přijde Andrzej Seremet, který je generálním prokurátorem od roku 2010.
Seremet se v poslední době vložil mimo jiné do sporu o obsazení ústavního soudu. Zákon, kterým poslanci vládní strany loni anulovali říjnovou volbu pětice soudců končícím parlamentem ovládaným PO a místo nich zvolili vlastní, označil za protiústavní.
Kvůli sporným reformám zní na účet kabinetu premiérky Szydlové kritika nejen z opozičních lavic, ale i z Bruselu. Evropská komise proti Varšavě zahájila bezprecedentní proceduru sledování stavu právního státu v zemi, což teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v Unii. K tomu je však potřeba jednomyslného souhlasu a například maďarský premiér Viktor Orbán už se vyjádřil, že takový krok nepodpoří.
