Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko se v rámci své oběžné dráhy ve 04:03 našeho času nejvíce přiblížila ke Slunci a nyní se od něho opět vzdaluje. V periheliu byla od Slunce vzdálena zhruba 185 milionů kilometrů. Pro srovnání: Zemi a Slunce dělí přibližně 150 milionů kilometrů, v periheliu je to asi o tři miliony kilometrů méně.
„Vše šlo hladce, nešlo o žádný průlet, který by vyvolával rozruch,“ řekl šéf letového provozu ESA Paolo Ferri. Dodal, že vzdálenost mezi kometou a Sluncem se bude v nadcházejících týdnech zvyšovat jen zvolna. Další nejbližší perihelium komety, na níž loni v listopadu přistál modul Philae sondy Rosetta Evropské vesmírné agentury (ESA), nastane za 6,5 roku.
Odborníci z ESA chystají k cestě komety oslavy. Zájemci se k nim mohou připojit přes web od 15:00 našeho času. Model komety ve 3D si můžete prohlédnout ZDE.
V uplynulých zhruba osmi týdnech kometa přijímala stále více sluneční energie, takže kolem sebe víří značné množství prachu. Na povrchu je kvůli chybějící atmosféře teplota zhruba 80 stupňů Celsia. „Až do září čekáme další exploze a prachové víry,“ řekl Ferri. Odborníci nevylučují, že se během této činnosti od komety některé části oddělí, není to prý ale pravděpodobné. Na podzim se pak situace na povrchu komety uklidní.
Kometu nadále doprovází družice Rosetta, která z bezpečnostních důvodů zvýšila svou oběžnou dráhu ze 150 kilometrů na 300. Na povrchu je také sonda Philae, která po vypuštění z Rosetty přistála loni v listopadu. Robot ale nyní mlčí a s družicí nekomunikuje, osud aparátu tak zůstává nejasný.
Cílem mise Philae je kometu zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci doufají, že jim shromážděné informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Než se aparát po přistání na kometě odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Jedním z úkolů sondy bylo zjistit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet.
